Výstava chce zbořit zažitý stereotyp, že slavný spisovatel jen seděl doma, psal depresivní romány a neuměl se radovat.
Judita Matyášová vysvětluje, proč si k expozici vybrali právě Siřem. „Kafka tu za 1. světové války pobyl osm měsíců, od září 1917 do dubna 1918. Je to nejdelší období, které strávil na venkově,“ uvádí.
Jak projekt výstavního prostoru věnovaného Kafkovi vznikl?
Je to dlouhý příběh. Před 14 lety jsem potkala pražského fotografa Jana Jindru. Tenkrát mi vyprávěl o svém projektu, kdy pátral po tom, kam všude Franz Kafka cestoval. Asi jako většina jsem si myslela, že Kafka maximálně tak seděl v Praze a psal. Jindra mi ale řekl, že tak to není, že Kafka díky svým služebním cestám hodně cestoval. Tak mě nahlodal, že jsem začala číst Kafkovy deníky, dopisy a otevřel se mi úplně nový pohled.
Franz Kafka
|
Jaká je vaše vazba na Siřem?
Od začátku projektu jezdíme do této chmelařské vesnice a předloni jsme dostali nabídku vybudovat tu právě s ním spojenou stálou expozici. Kafka se do Siřemi přestěhoval pár týdnů poté, co zjistil, že má tuberkulózu. David Herblich, majitel sušárny chmele, kde je expozice umístěna, nám nabídl, že můžeme představit naše pátrání právě tady.
Co všechno mohou návštěvníci na výstavě vidět?
Kousek od sušárny, ve venkovním domku, fotografie z první poloviny 20. století, tedy z doby, kdy tu Kafka žil. Ty jsme získali od jedné pamětnice, která tu žila až do konce 2. světové války. V samotné sušárně pak dvě výstavy – stálá je věnována fotografiím míst, která Kafka navštívil po celé Evropě, proměnlivá snímkům studentů zlínské univerzity, kteří se inspirovali Kafkovou povídkou Doupě. V budoucnu bychom tu rádi vybudovali rezidenční byt či byty pro spisovatele, umělce a překladatele, aby se mohli také ocitnout v místě, kde Kafka prožíval krásné období a klid.
Kdo všechno vznik tohoto výstavního prostoru podpořil?
Hlavním mecenášem byla fakulta multimediálních komunikací zlínské univerzity, ale bez majitele, který nám účtuje symbolickou jednu korunu ročního nájmu, by nic vzniknout nemohlo. Máme radost i z toho, že nás podporuje vedení Blšan, pod které Siřem spadá. Prozatím jsme do toho investovali 40 tisíc korun, které šly hlavně na tisk fotografií a různé pomůcky.
Podle vás byla Siřem i předobrazem Kafkova románu Zámek...
Ano, protože nikde jinde na venkově Kafka nestrávil celou zimu. A právě proto byla předobrazem tohoto románu, kde zimu zachytil. Tady viděl celý ten rozmanitý svět sedláků, čeledínů, hospodských i učitelů. Našel tu předobraz románového kostela, hospody i „zámku“. Pro ten byla inspirací siřemská sýpka, která stojí nad vesnicí.
Zahraniční turisté se v Praze často fotí u Kafkova pomníku, kupují si suvenýry s jeho podobiznou a znají jeho knihy. Jak jsou na tom Češi, také se o něj zajímají?
Ani moc ne. Myslím si, že je to způsobeno tím, že za komunismu byl zakázán a pak ho zase bylo všude moc. Dostal se i do povinné literatury pro školáky. Lidem se zprotivil. Vidí ho jako smutného melancholika zabloumaného v psaní knih, které nechtějí číst, protože jsou smutné a depresivní. Chceme tenhle pohled změnit a ukázat jeho radost z cestování, cvičení, jeho zájem o exotiku nebo vegetariánská jídla. Chceme narušit stereotypní obraz muže, který je na hrncích a sirkách.
Které Kafkovo dílo je vaše nejoblíbenější?
Není to žádný román, ale jeho cestovní deníky, kde popisuje právě to všechno, co viděl, jedl, jak se cítil. Líbí se mi, že si člověk může podle nich v duchu představovat ta místa a vidět to, co viděl on.
