Martin Peschík není manažerem bez vazby na specifický provoz, ale je i dirigentem, který je zvyklý pracovat přímo se soubory, orchestry a inscenačním procesem. Také zná fungování divadla zevnitř – od zkoušek až po premiéru. Právě tato zkušenost podle něj zásadně ovlivňuje jeho pohled na vedení celé instituce.
„Jako dirigent jsem byl vždy součástí týmu, který musí fungovat jako celek. V divadle nemůže nikdo pracovat sám za sebe – všechno je o spolupráci, komunikaci a důvěře,“ říká Peschík. „A přesně tenhle princip považuji za klíčový i v roli jednatele.“
Někdejší i krajem placené Severočeské divadlo opery a baletu je nově plně ve vlastnictví města Ústí, což nový jednatel vnímá jako jeden z nejdůležitějších rámců své práce. Podle něj to znamená nejen stabilitu, ale především odpovědnost vůči veřejnosti. „Pro mě je to hlavně silný závazek. Vnímám to jako jasné ukotvení instituce v životě města,“ vysvětluje. „Město je jednoznačným partnerem i zřizovatelem, se kterým se dá otevřeně mluvit o možnostech i limitech. Zároveň to dává šanci, aby bylo divadlo ještě srozumitelnější a otevřenější svým divákům.“
Martin PeschíkVystudoval hru na klavír a dirigování na konzervatoři v Českých Budějovicích. Je absolventem oboru dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Jako dirigent spolupracoval s Národním divadlem v Brně, Moravskou filharmonií Olomouc, Jihočeskou komorní filharmonií, Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně a dalšími. Mariánskolázeňský orchestr vede dočasně i jako šéf Divadla města Ústí nad Labem dál. |
Do funkce přichází po období, kdy bylo divadlo po odchodu Miloše Formáčka dočasně vedeno Tomášem Christianem Brázdou. Peschík opakovaně zdůrazňuje, že nechce začínat „od nuly“ ani popírat předchozí práci. „Navážu na to, co fungovalo provozně a organizačně, zejména na stabilizaci chodu souborů, za což chci panu Brázdovi velice poděkovat,“ říká. Zároveň však dodává, že právě teď nastává prostor pro jasnější dlouhodobou koncepci. „Je potřeba oddělit dočasné řízení od systematického plánování. Mým cílem je, aby divadlo mělo jasnější směřování a dlouhodobější výhled.“
Sázka na koncepci
Jedním z hlavních témat, na která se chce nový jednatel zaměřit, je dramaturgická čitelnost. Podle něj by diváci měli jasně rozumět tomu, jaký typ programu divadlo nabízí a proč. „Nechci, aby se divadlo rozhodovalo jen ze sezony na sezonu. Chci systematičtější dramaturgické plánování, větší kontinuitu a také jasnější vizuální identitu, aby bylo na první pohled zřejmé, co divadlo představuje,“ říká Peschík.
Rozpočet divadla na rok 2026 činí po desetiprocentním navýšení ze strany města 77 milionů korun. Nový jednatel otevřeně přiznává, že to není částka, která by umožňovala bezstarostné hospodaření. „Děkuji městu Ústí nad Labem za navýšení příspěvku a věřím, že bude pokračovat i podpora Ústeckého kraje a ministerstva kultury,“ uvádí. „Zároveň si však nedělám iluze, že peněz bude nazbyt. O to víc je důležité pracovat poctivě a s rozmyslem.“
Mariánskolázeňské symfoniky zatím povede jejich dirigent, rozhodla správní rada |
Podle něj není cílem slibovat velká gesta, která by nebyla dlouhodobě udržitelná. „Nechci slibovat nemožné. Chci hledat cesty, jak udržet kvalitu i v těžších podmínkách,“ říká. Pokud by bylo nutné šetřit, mělo by to být citlivé a promyšlené. „Tak, aby to diváci nepocítili jako ochuzení zážitku.“
Změny by měli diváci zaznamenat postupně už v nejbližších sezonách, nikoli skokově. Peschík odmítá rychlé a efektní zásahy, které by sice mohly krátkodobě zaujmout, ale dlouhodobě by divadlu nepomohly. „Nepůjde o revoluci ze dne na den. Spíš o postupné zpřehlednění programu, lepší komunikaci s diváky a důsledný důraz na kvalitu provedení,“ říká.
Programové priority shrnuje poměrně jednoznačně. „Chci program, který má hlavu a patu. Klasiku, která má co říct i dnes, nové tituly, které nejsou samoúčelné, a silnou nabídku pro děti a mladé,“ popisuje. Podle něj by mělo být divadlo místem setkávání napříč generacemi a nemělo by se uzavírat jen úzkému okruhu publika.
Významnou roli v jeho uvažování hraje také vnitřní fungování instituce. Zkušenosti z práce dirigenta ho naučily, že bez respektu k lidem dobré výsledky nevznikají. „Vím, jak náročná je práce v divadle – ať už na jevišti, v orchestřišti nebo v technickém zázemí. Chci, aby se tady lidé nebáli tvořit a zároveň věděli, že jejich práce má smysl,“ říká.
„Televizní tváře“ jako doplněk, důraz na kvalitu
Hostování a koprodukce považuje za důležitou součást fungování divadla, ale odmítá jejich bezhlavé navyšování. „Jsou důležité, ale jen tehdy, když dávají smysl obsahově i ekonomicky. Nejde o množství, ale o smysluplná partnerství,“ vysvětluje. Podobně se dívá i na zájezdová představení se známými tvářemi. „Částečně ano, diváci na ně chodí, ale dlouhodobě to nemůže nahradit kvalitní vlastní soubory. Televizní jména mohou být příjemným doplňkem, ne základem celé strategie.“
Na závěr Peschík připomíná, že městské divadlo nemá fungovat jako komerční podnik. „Městské divadlo není byznys. Je to veřejná služba v oblasti kultury. Smyslem není vydělávat, ale nabízet kvalitní kulturní program za dostupných podmínek a zároveň rozumně nakládat s veřejnými prostředky,“ popisuje nový jednatel.
