Na Obránecké výsypce nedaleko Horního Jiřetína zahájili těžaři rekultivaci podle nejnovějších principů. Území o rozloze 168 hektarů časem ovládnou přirozeně vzniklé mokřady, rozsáhlé stepní porosty nebo naopak strmé svahy i plochy takřka bez vegetace vhodné pro život samotářského hmyzu.
„Rekultivaci jsme zahájili v srpnu terénními pracemi a svahováním podle prováděcí dokumentace, na které jsme spolupracovali s orgány ochrany přírody a krajiny. Jedinečná je svým citlivým přístupem k přírodně vzniklým biotopům,“ popsala průběh prací Ingrid Jarošová vedoucí rekultivací společnosti Severní energetické, která území spravuje.
Bez terénních úprav bude ponechána celá severní část plochy, kde se výsypka napojuje na přirozený zarostlý terén. Při přeměně postiženého území totiž dostaly přírodní procesy přednost před umělým vytvářením nové krajiny.
„Ekologicky funkční krajina vznikala ještě před zahájením rekultivace a v jejím průběhu. Biotopy, které budou při rekultivaci zachovány, jsme vytipovali předem. Jedná se především o přirozené terénní prohlubně, mokřady a strmé svahy,“ uvedla Jarošová.
Celá oblast je už teď cenná díky své přirozené členitosti terénu, kde se na malém kousku podle slov odborníků odehrává velké přírodní divadlo. Na stávající krajinu se napojí 16 hektarů nově vzniklých biotopů, které mají plynule propojit rekultivaci s pásem vzrostlé zeleně na hraně lomu.
„Jedná se převážně o lesnickou rekultivaci doplněnou o biotopy pro vzácné živočichy. Chceme pod zámkem Jezeří navázat na původní arboretum, prořezat náletové stromy a uvolnit tak zachované vzácné druhy. Nejvýznamnější bude návrat sekvojovce obrovského na místo, kde rostl původně,“ řekl Jiří Křen, technik rekultivací Severní energetické.
Sekvojovec jako připomínka nedávné doby
Původní, více než sto let starý a téměř dvacet metrů vysoký strom, byl z Jezeřského arboreta přesazený v roce 1987 do mosteckých Zahražan. Přípravy na jeho přesun trvaly rok, přesto se mu na novém stanovišti nedařilo a po necelých deseti letech živoření uhynul.
Nově vysazený strom bude zároveň připomínat zaniklou obec Albrechtice.
Už v příštím roce má být celé území zpřístupněno veřejnosti. „Rekultivované území bývalých Albrechtic bude protkáno sítí cest pro pěší i cyklisty, které navážou jak na stávající cyklotrasy, tak i připravované cyklostezky,“ doplnil Křen s tím, že délka nových tras bude necelých sedm kilometrů.
S rekultivačními plány souhlasí i Vladimír Buřt, starosta Horního Jiřetína. „Rekultivace v bezprostřední blízkosti města nám takto dávají smysl. Navazují na naše projekty pro rozvoj turismu a volnočasové aktivity,“ uvedl.
„V současné době máme připravenou projektovou dokumentaci a žádáme o stavební povolení na vybudování devíti kilometrů cyklostezky, která v první etapě povede z Litvínova do Černic. Ve druhé pak chceme pokračovat po svazích Krušných hor až do Chomutova,“ připojil informaci o chystaných projektech starosta s tím, že cyklostezka velmi dobře naváže na síť cyklotras na rekultivacích v okolí města.
