Legislativu, krizové řízení, inovační centrum kraje i zahraniční vztahy bude mít na starosti budoucí hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller, který vystudoval environmentální inženýrství, kde se prolíná ekologie, stavebnictví i podnikání. Už třetím rokem je poslancem za Ústecký kraj. Této funkce se však, až po prvním zasedání nového zastupitelstva kraje, chce vzdát.
Jan Schiller do nového úřadu nastupuje v době, kdy přibývá nemocných kvůli epidemii onemocnění covid-19, v rozpočtu kraje budou klesat příjmy od státu a lze čekat i růst nezaměstnanosti.
„V úterý jsem poprvé pozván na jednání krizového štábu kraje a tam se teprve dozvím, jak a co je, či není v kraji zajištěno. Informace o nárůstu počtu nakažených a počtu hospitalizovaných dostávám, ale to jsou pouze informace, nikoliv nastavená řešení,“ uvádí politik z ANO, který se na koalici dohodl s ODS a Spojenci pro kraj.
Pane budoucí hejtmane, předpokládejme, že váš koaliční projekt projde na prvním zastupitelstvu, nemůžeme začít jinak než otázkou, co říkáte na to, že tvář boje proti covidu, ministr zdravotnictví Prymula seděl podle zpráv a snímků deníku Blesk do noci v hospodě, přestože je to kvůli covidu zakázané? Lze mu ještě důvěřovat? Lze důvěřovat této vládě?
Podrobnosti neznám a Blesk mé názory opravdu neovlivňuje, ale myslím, že to premiér Babiš výzvou k rezignaci vyřešil dobře.
Dobře, no. Pojďme tedy dál ke kraji. V minulosti kraj proti názoru řady odborníků vyměnil ředitele muzeí a galerií. Třeba konkurz, například na ředitele teplického muzea, vypadal jako připravená trafika pro exnáměstka hejtmana Matouše. Vypíšete nová výběrová řízení, aby muzea vedli opravdu odborníci?
On ten konkurz tak nevypadal, on takový byl! Už jenom složení komise, která vybírala a byla bez jediného odborníka na umění a historii, i když ministerstvo kultury nabídlo pomoc, je zarážející. Pak to vyvolává mnoho otázek a podezření. Ale abych odpověděl. Ano, budu trvat na tom, aby se výběrová řízení vypsala znovu a byla vyhodnocena za účasti odborné veřejnosti tak, jak to má být a věřím tomu, že k tomuto kroku získám podporu.
Bude vypsáno pro všechny muzea a galerie v kraji?
Ano, je nutné sejmout stín pochybností ze všech těchto institucí.
Když jsme u „personalistiky“, jaké budete chtít změny ve vedení Krajské zdravotní, která je akciovou společností kraje? Kraj mimochodem silně ručí za její úvěry. Máte již vybrané lidi do jejího vedení?
Jednoznačně první změna musí přijít v řadách představenstva a dozorčí rady této společnosti. To ale není nic překvapivého. Pak už bude na novém představenstvu vyhodnotit, jak bude stávající vedení schopné zvládnout změny ve fungování KZ, které musí nastat pro zlepšení zdravotnictví v kraji. Sázím na odbornou obsazenost řídících orgánů.
Teď si trochu přihřejeme polívčičku. Společnost plná odborníků, špičkových sester a lékařů, pod předsedou představenstva Novákem zoufale komunikuje. I na jednoduché odpovědi se čeká celé dny. Lékaři-odborníci mají zákazy mluvit s novináři. Ta komunikace je třeba právě v této době, kdy je třeba uklidňovat společnost, že zdravotnictví je připraveno, zvláštní. Zkusíte něco změnit v této oblasti coby šéf kraje, tedy stoprocentního akcionáře KZ?
Rozhodně ano. Už jenom to, jak popisujete, že má někdo zákaz mluvit, mě děsí. Opravdu už nejsme v době totality, a pokud je někdo oprávněn zejména z odborného hlediska a ve světle všech souvislostí informaci dát, tak ať tak učiní. Ale to si nové vedení jistě nastaví. Ostatně i já sám budu chtít pravidelné informace z fungování KZ.
Máte nějaký plán, jak pomoci rychle Lužické nemocnici v Rumburku? Od ledna ji má mít Krajská majetková, která se zdravotnictvím nemá nic společného. Budete trvat na tom, aby ji od ledna převzala KZ a začala zde zajišťovat péči? Na to kromě peněz bude potřebovat i lékaře. A kde je brát?
Bohužel tím krokem, že Lužická nemocnice v Rumburku je nyní vedena Krajskou majetkovou se situace zkomplikovala. Krajská majetková již podala návrh na vypsání výběrového řízení na zajištění zdravotní péče na ministerstvo zdravotnictví. Pokud bychom nemocnici převedli pod KZ, celé by se to muselo absolvovat znovu. A na to nemáme čas, ani prostor.
Nejlepším řešením tedy bude, když zůstane zatím pod Krajskou majetkovou, stabilizuje se po všech stránkách, tedy odborně, materiálově a podobně a bude spolupracovat s Krajskou zdravotní. Musí se ale ještě dodělat plno věcí, které stávající vedení kraje ještě neudělalo. Důležité je nyní udělat vše pro to, aby nemocnice fungovala a byla po všech stránkách zajištěna, a to včetně personálu. Stále chci, aby se stala součástí KZ, ale za stávajících podmínek je to nemožné.
Jan Schiller
|
Výběrové řízení na ředitele rumburské nemocnice vypsané Krajskou majetkovou vyhrál Radek Lončák, současný ředitel litoměřické nemocnice. Zůstane to tak?
Podle mých informací pan Lončák výběrové řízení nevyhrál, ale byl doporučen. Je veřejně známo, že jsem pana Lončáka kritizoval už za personální řízení nemocnice v Litoměřicích a neumím si představit, že by se stal tím, kdo dá dohromady Lužickou nemocnici.
Ve hře jsou nyní miliardy z EU pro těžbou postižené regiony. Kam a na co by podle vás měly v kraji směřovat?
Ono ani tak nezáleží na tom, kam by měly směřovat podle mě. Záleží spíše na tom, kam nám je dovolí směřovat EU. Základním kritériem poskytnutí těchto dotací je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Takže budou podporovány projekty s přidanou hodnotou dekarbonizace (odklonu od uhlí). Hodně se mluví o tom, že to je pro velké hráče v energetice a tak. Není to úplně pravda, je to určeno i pro malé a střední firmy, ale zcela logicky, největší podíl na emisích uhlíku mají právě ti velcí hráči.
Mně osobně je jedno, kdo bude splňovat podmínky vypsaných projektů, pokud výrazně zlepší životní prostředí v našem kraji. Čím dřív budeme nahrazovat zdroje závislé na uhlí, tím dřív může skončit jeho těžba. Je to jednoduchá a logická rovnice. Pokud někdo celou tuhle snahu EU přetaví pouze na kritiku toho, kdo čerpá, i přes to, že splňuje předepsané podmínky, tak nepochopil vůbec podstatu této pomoci.
Nyní se hraje o budoucnost dolů a elektráren, které platí obrovské peníze za překračování limitů znečištění. Minulá krajská vláda doly a těžbu podporovala. Jaká bude vaše politika v tomto směru?
Ono není co podporovat. Surovinová politika ČR je dána a o té nerozhoduje kraj. Ceny emisních povolenek společností závislých na uhlí stoupají takovým tempem, že bude už jen z ekonomického hlediska docházet k útlumu těžby. Pokud se nám podaří nahradit zdroje využívající uhlí, nebude potřeba řešit nějaké limity těžby a těžba sama o sobě skončí. Touto cestou bych chtěl jít. Jednoduše přirozeně a s plnohodnotnou náhradou upustit od další těžby uhlí.
V roce 2030 má v zemi skončit skládkování odpadu a znamená to, že se v kraji bude muset postavit spalovna, možná dvě, aby auta nejezdila přes celý kraj. Jak toto bude vaše samospráva řešit?
Tak předně se nebude muset stavět spalovna, ale zdroj na energetické využití odpadu. V tom je zásadní rozdíl. Slovem spalovna bohužel straší ekologičtí aktivisté občany. Tento zdroj, nebo zdroje - je otázka, kolik jich bude potřeba - vzniknou vzhledem k ukončení skládkování a za přísných podmínek podléhajících zpracovanému vlivu na životní prostředí (EIA). Prioritou by ale měla být recyklace, a ne energetické využití. Ale zase je to jeden z možných zdrojů v energetickém mixu, který může nahradit uhlí. Samospráva to bude řešit ve své podstatě stejně jako nyní, jen ta koncovka bude jiná.
Na čem by ale samospráva měla rozhodně už nyní pracovat, je separace odpadů vzhledem k narůstají ceně za likvidaci odpadů. A na čem musíme pracovat všichni? Uvědomit si, že odpad je hlavně surovina, a tak s ní také zacházet.
Češi postavili v Kodani zdroj na energetické využití odpadu, který vypouští ročně emise odpovídající novoročnímu ohňostroji, a ještě má po obyvatele sjezdovku. Bude taková i v kraji?
To by bylo super, ale obávám se, že až tak to nevyladíme. Rozhodně ale, pokud u nás v kraji vznikne zdroj na energetické využití odpadů, tak bude vypouštět emise na stejně nízké úrovni.
Ve hře je stále i stavba jezu, proti kterému jsou německé úřady i ekologové. Také podle stanoviska národního parku by došlo k nenapravitelnému zničení přírody. Má cenu podle vás jez, který podle některých zajistí celoroční splavnost, ale za stávajících podmínek asi jen od Ústí po Děčín, stavět, když Německo na své straně Labe upravovat nebude?
Jez na Labi je velké téma a já nejsem schopen na základě informací, které mám, říci, jestli ano, nebo ne. Těch posudků a studií je mnoho a každý mluví jinak. Pokud by byla zajištěna další splavnost v Německu, tak to smysl má, ale pokud se to zastaví na našich hranicích, byla by to zmařená investice. Rozhodně se ale o této možnosti budeme bavit a budu rád, když v průběhu tohoto volebního období zaujmeme nějaké jasné stanovisko.
Kromě změny průmyslu má kraj možná naději na změnu a lepší budoucnost i díky stavbě rychlotrati z Prahy do Drážďan. Jaká je vaše představa? Nechceme vám odpověď podsouvat, ale budete se například snažit, aby to šlo co nejrychleji, a naopak obcím a lidem, které stavby zasáhne, stát dal přiměřené kompenzace?
Zpracovává se aktuálně další z variant, kudy by měla tato vysokorychlostní trať vést. Celá tato záležitost je na velmi jemných vahách. Na jedné straně je potřeba vybudování této trati a na druhé jsou lidé a obce, které to skutečně zasáhne. Pokud to půjde, byl bych rád, kdyby se vybudovala trať, ale aby se to lidí a obcí dotklo jen minimálně. Kompenzace nenahradí dlouholeté budování těchto obcí a lidských osudů. Ale jak říkám, je to hodně citlivé téma a já věřím, že budou do rozhodování nejen zapojeni všichni, kterých se to bezprostředně týká, ale že budou také vyslyšeni.
Co podle vás kraji rychlotrať může přinést? Máte v plánu se na to z pozice vedení kraje nějak připravit?
Rozhodně nás přiblíží zase o kousek k ostatním městům. Bude mnohem jednoduší a rychlejší přístup do našeho kraje ať už z hlediska pracovních příležitostí, tak pro cestovní ruch. A platí to i opačně. Bude snadnější na cestu do Prahy využít vlak, než se trmácet autobusem nebo autem. Jde také o jednoznačný přínos pro životní prostředí. Připravit se určitě budeme muset na navazující spoje, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám a zajistil se tak komfort pro cestující.
Do zmíněných Drážďan a za památkami Saska jezdí spousta Severočechů, mnoho jich zde pracuje. Nyní Sasko nabídlo kraji, že v případě nouze při pandemii by Česko a kraj mohly využít i saské nemocnice u hranic. Jaká bude vaše pozice směrem k saské vládě?
Chci s premiérem Saska (Michaelem Kretschmerem) navázat užší spolupráci. Je potřeba vzájemné sousedské vztahy rozvíjet. Nesmírně si nabídky ze strany Saska vážím a moc za ni děkuji. Doufám, že budu mít v nejbližší době možnost poděkovat panu premiérovi osobně.
Velmi důležitou stavbu v kraji bude i stavba přivaděče k dálnici D8 z Děčína. Ta má vést přes nejsesuvnější území v Česku, které se nyní zkoumá a stavba zde bude stát obrovské peníze. Územní rozhodnutí bude muset vydat kraj. Budete se snažit do rozhodování co nejvíce vložit, případně najít jinou trasu?
Počkám na výsledek průzkumu a pak uvidíme, co bude dál. Zatím je předčasné uchýlit se ke spekulacím.
Kraj má obrovské dluhy, kvůli koronaviru daňové příjmy klesají a budete muset připravit rozpočet na příští rok. Co bude priorita a kde hodláte šetřit? Nebudete se například snažit, aby rozpočet byl co nejvíce vyrovnaný?
Pracovní verzi jsem už obdržel a budu se teprve seznamovat s úpravami a dědictvím, které nám zanechalo ještě stávající vedení. Bez ohledu na korona krizi, která bude i v rozpočtu citelná, to vypadá, že řečeno přeneseně, dostaneme klíče od truhly, kde budou jen směnky.
Jedním z dluhů kraje je podle nás skutečnost, že se pomalu končící vedení kraje nijak nepostavilo ke čtyři roky starému personálnímu auditu, která propočítal, jak by se chod úřadu, byť za cenu propouštění, dal zefektivnit. Máte v plánu se k auditu vrátit a práci zefektivnit?
To jsou dvě otázky. Ano, chci, aby kraj byl efektivnější a pružnější. A s auditem se nejprve seznámím, stejně jako se samotným fungováním úřadu a pak jistě s kolegy v radě probereme, co bude nejlepší. Hlavně mě zajímá to, s jakými požadavky byl tento audit zadán, každý audit je zpracován právě na základě vznesených požadavků.
Vaším prvním náměstkem má být varnsdorfský zastupitel Marian Čapek, o kterém se nyní hodně spekuluje, jak je zapleten v kauze nevýhodného nákupu radarů pro Varnsdorf a jejich provozování. Neobáváte se, že se ho vyšetřovaná kauza může dotknout, což by byla ostuda? Za hejtmana Bubeníčka se kraji skandály vcelku vyhýbaly…
Nerozumím těmto spekulacím v tak známé a médii tolik opěvované kauze. Je to řešeno orgány činnými v trestním řízení a můj kolega Marian Čapek tam nehraje žádnou roli. Ale poznal jsem podnebí varnsdorfského zastupitelstva a bohužel tam nenávist několika málo lidí hraničí až s diagnózou.
Do řady měst v kraji přicházejí sociálně slabí obyvatelé z celé země i ze Slovenska. Na změny zákona se čeká desítky let marně. Jak se postavíte k této otázce? Víme už, že sociální oblast bude mít na starosti váš koaliční kolega, starosta Kadaně Jiří Kulhánek z ODS.
I to bylo předmětem debat při našem společném vyjednávání koalice. Jednoznačně panuje shoda, že můj náměstek pan Kulhánek je nositelem dobré praxe z Kadaně, kde je starostou a já poskytnu potřebnou součinnost se sněmovnou a vládou. Už jsme začali a já kontaktoval a domluvil přímou spolupráci s mou kolegyní, poslankyní a předsedkyní Výboru pro sociální politiku Janu Pastuchovou, která slíbila maximální pomoc v rámci svých možností a kompetencí. Mimo to jsme oba zaktivovali všechny, kteří nám v této záležitosti pomohou v rámci našeho kraje. Jeden návrh zákona už ve Sněmovně je a ten se pokusím já podpořit pro zařazení na program schůze. Bohužel vzhledem k vzniklé situaci mají ale přednost jiné věci, které korona krizi musí rychle řešit.
Chápu, že mě ještě neznáte, a proto pokládáte tento dotaz. Pokud jsem řekl už v začátku své kandidatury, že pokud se volby vydaří a stanu se hejtmanem, tak mandát poslance složím, tak to tak je.
Jan Schillerbudoucí hejtman Ústeckého kraje
Kvůli technickým problémům a změnám v projektu se odložila oprava ústeckého Benešova mostu. Jeho oprava zůstane na vašem rozhodnutí. Bude se oprava klíčové spojnice obou částí města, která zkomplikuje dopravu, dále odkládat, nebo chcete začít co nejdříve?
O této rekonstrukci se jedná už od roku 2016 a během přípravy projektové dokumentace značně narostla částka za jeho rekonstrukci. Je to zakázka za 500 milionů a vzhledem k minusovému rozpočtu to nevidím moc reálně. Je také potřeba udělat revizi tohoto navýšení, protože nejsou dostupné relevantní informace potřebné k rozhodnutí. Nicméně zjistíme, po všech těchto krocích, zda není prostor v dotačních titulech a v tom případě by se tato akce mohla realizovat.
Budete mít nějaké poradce? Pokud ano, kdo jimi bude?
Předpokládám že ano. Je mnoho oborů a témat obsahujících problematiku kraje a poradci potřeba budou. Kolik a kdo to bude, ještě nevím. Ale nebude to drastické, aby nenastala panika.
Jak probíhá předávání úřadu a spolupráce s exhejtmanem Oldřichem Bubeníčkem?
Musím říct, že velmi dobře. Pan hejtman Bubeníček je velice vstřícný a reaguje na všechny mé dotazy a požadavky.
Uvedl jste, že složíte funkci poslance. Stále vaše rozhodnutí platí?
Chápu, že mě ještě neznáte, a proto pokládáte tento dotaz. Pokud jsem řekl už v začátku své kandidatury na hejtmana, že pokud se volby vydaří a stanu se hejtmanem, tak mandát poslance složím, tak to tak je. Mé slovo platí!
