Objevený snímek vznikl 16. dubna, tři dny před vlastním startem tisícikilometrového závodu z Vídně. Našla ho v pozůstalosti svého otce Maria Langerová, odsunutá rodačka z obce Království, kde tenkrát letoun přistál. Snímek zveřejnilo poslední vydání krajanského časopisu Unser Niederland nejspíš v reakci na badatelskou aktivitu ústeckého muzea, které k výročí závodu připravovalo výstavu.
Nejtěžší závodOkružní závod Rakouskem-Uherskem o sto tisíc korun nesl jméno svých mecenášů - majitelů továrny na slavné mýdlo s jelenem z Ústí nad Labem. Představoval extrémně náročnou tisícikilometrovou trasu a pro rakouské piloty a konstruktéry letadel to byla zásadní zkouška technické zdatnosti. Pro většinu lidí na zemi pak vůbec první příležitost zahlédnout na vlastní oči létající stroj. Závod se odehrál z větší části nad českým územím na konci dubna 1914 a z dvanácti startujících pilotů dokončili celý závod pouze dva. Jeden pilot se zabil a další utrpěli zranění. Pro technické problémy odstoupil i jediný česky mluvící účastník Eugen Čihák na letadle vlastní konstrukce (více o závodu zde). |
O události poblíž Království loni vznikl i dokumentární film v produkci letecké televize Airzone.cz. Spolu s fotografií publikoval časopis i dávnou vzpomínku svědka události AlfredaLiebische. „Za krásného jarního rána kolem šesté hodiny byli obyvatelé Království vyhnáni z postelí silným burácením motoru,“ tak začíná vyprávění příběhu jednoplošníku, který byl nucen přistát na poli za obcí, když přelétal z Berlína do Vídně, aby se mohl zúčastnit startu Schichtova letu.
„Už kdysi křižovala naše oblaka vzducholoď Zeppelin, ale sotva někdo u nás dosud mohl vidět letadlo. Lidé z továren a škol od Rumburku po Šluknov se stahovali k místu přistání, obzvláště v poledne se shromáždila velká tlačenice,“ popisuje reakci místních na mimořádnou atrakci. Letadlo mohlo odstartovat až večer a zmizelo v oblacích „za všeobecného jásání“.
Už dříve měli historici k dispozici dobovou novinovou zprávu, která popisovala pozdvižení kolem letadla obdobně. Navíc zaznamenala, že pilot Franz Reiterer na místě zaplatil majiteli pole odškodnění 30 korun za poškození setby, „neboť ten pták přistál do žita“. Příčina nouzového přistání byla nejasná. Buď pilot ztratil orientaci, nebo ho donutila sednout sněhová bouře či vyčerpání benzinu. Všechny tři varianty představovaly v dobové úrovni letectví celkem obvyklé důvody k nechtěnému přerušení letu.
Opět větrem „smeten“ k zemi
Schichtův letecký závod
Dramatická předehra ze Šluknovska napověděla, s jakými obtížemi se budou účastníci historického závodu potýkat. Osud pilota Reiterera to dokládá přímo dokonale. Let o délce cirka 600 kilometrů, který absolvoval při přesunu stroje na start závodu, musel podobně přerušit dvakrát, jednou ještě v Horních Heršpicích u Brna kvůli nedostatku benzinu.
19. dubna pak odstartoval z Vídně k první etapě přes Prahu, Litoměřice a Brno zpět do Vídně. Čekalo ho 720 km, tedy jen o málo víc, než absolvoval o tři dny dříve. Avšak tentokrát se pár kilometrů po startu zřítil. Přežil i se svým pasažérem Georgem Paulem Neumannem naštěstí bez větší újmy.
Velký závod o 100 tisíc korunVe sbírce muzea v Litoměřicích ležela vzácná kolekce dosud neznámých historických fotografií z první velké letecké soutěže v Rakousku-Uhersku, tzv. Schichtova letu, od kterého loni uplynulo sto let. |
Dokonce se mu podařilo rychle opravit poškozený letoun, aby se mohl 25. dubna znovu postavit na start k druhé etapě z Vídně do Budapešti. Jak si věřil, dokládá i fakt, že na místo pasažéra přijal jako jediný ze soutěžících ženu, a to manželku Georga Paula Neumanna. Pokus ale opět nedopadl dobře.
„Opět větrem ‚smeten‘ k zemi. Létadlo narazivší křídlem, překotilo se po hlavě. Stalo se to na štěstí tak pomalu, že cestující vyvázli s pouhým leknutím,“ popsaly noviny další neúspěch. Když se pasažérka vysoukala z převráceného stroje, novinářům řekla, že konečně plně chápe vášeň svého manžela pro létání.
I když Franz Reiterer neuspěl v Schichtově letu, byl držitelem několika světových rekordů v létání a jeho letecké schopnosti dokazovala i pozice šéfpilota berlínské společnosti HBF (Hansa-Brandenburgische Flugzeugwerke). Štěstí, které při něm stálo při opakovaných nehodách v okružním závodu, ho žel záhy opustilo. V prvním roce I. světové války zahynul při pádu letadla jako vojenský pilot rakouské armády.
Objevený snímek Reitererova letounu na Šluknovsku si mohou ve zvětšenině prohlédnout návštěvníci ústeckého muzea. Kvůli tomuto objevu prodloužili muzejníci trvání výstavy Schichtův let - 101 let do 16. srpna.
Dokument, který loni natočila k letu Franze Reiterera letecká televize airZone.tv.
