Specializovaná firma se připravovala na odstřel 170 metrů dlouhého a 4500 tun těžkého kolosu několik týdnů. Dnes k němu bylo i vhodné počasí.
Obyvatelé blízkých domů byli upozorněni, aby počítali s velmi hlasitou detonací a tlakovou vlnou. Před akcí zazněly výstražné signály – ze signální pistole a do vzduchu také vyletěly zelené rakety.
Výbušnina přeřezala lana a nosníky a stroj vysoký podobně jako chomutovská městská věž si v podstatě sedl na zem.
 |
„Použili jsme speciální kumulativní nálož. Rozmístili jsme asi 15 kilogramů. Nálož železo netrhá, ale přeřízne ho. Říká se tomu výbuchové řezání,“ popsal technický vedoucí odstřelu Petr Mikula.
„Dopadlo to přesně, jak jsme chtěli,“ shodli se odborníci po výbuchu, který stroj rozlomil na několik částí.
Po odstřelu potrvá likvidace veškerého materiálu ještě sedm měsíců. Řemeslníci ho nyní rozřežou a odvezou do šrotu.
Akci přihlížel i Karel Hanzlík, jenž nejprve strávil desítky let po boku Březenského draka coby pracovník šachty a pak u něj dělal průvodce. V očích se mu leskly slzy.
„Ano, slza ukápla. Měl jsem dnes trému jako před pohřbem. Ale všechno má svůj začátek a konec. Prožil jsem tady spoustu let. Na šachtě jsem pracoval 40 let, šest let jsem průvodce. Každou sobotu jsme tu prováděli. Poslední prohlídka se konala v dubnu. Tehdy jsem se rozloučil s mým celoživotním kámošem,“ řekl na adresu rypadla.
Emoce cloumaly i s Václavem Trunečkem, který na šachtě pracuje jako elektromechanik. „Pocity? Je mi smutno. Na šachtě jsem 48 let, takže s Březenským drakem jsem byl spojený opravdu dlouho,“ uvedl.
Odstřelu rypadla ale přihlíželi i „obyčejní“ lidé. „Chtěli jsme vidět výbuch. Přeci jen nejde o běžnou záležitost,“ nechal se slyšet středoškolák Daniel, jenž dorazil i s kamarádem.
Na odstřel 200 metrů vysokého komína elektrárny padly tři metráky trhaviny |
Velkorypadlo KU 800.8/K 77 vyrobili v letech 1977-1978 v Uničovských strojírnách. V dole Nástup Tušimice ho uvedli do provozu 15. června 1979. Pak tady sloužilo dlouhých 32 let. Celkový provozní čas? Neuvěřitelných 123 805 hodin. Celkem pomohlo vytěžit téměř 269 milionů metrů krychlových takzvaných těžených hmot. V „pracovní akci“ bylo až do 8. října 2010.
Pak se strojem mohla zblízka kochat veřejnost. Každoročně od jara do podzimu lákal turisty ze všech koutů České republiky i ze zahraniční. Severočeské doly odhadují, že za třináct let Březenského draka navštívilo v areálu společnosti kolem 25 tisíc lidí. Poslední komentovaná prohlídka se uskutečnila letos zjara.
Rypadlo už bylo v havarijním stavu. „Zub času se na něm podepsal, už není možné garantovat bezpečnost návštěvníků,“ uvedl mluvčí společnosti Severočeské doly Lukáš Kopecký.
