Železničáři začali s krajským městem připravovat podklady pro mezinárodní architektonickou soutěž pro stavbu dopravního terminálu v blízkosti současného západního nádraží. „Předpokládáme, že soutěž vyhlásíme v druhé polovině příštího roku. Musíme dát dohromady nejen ideu zadání, ale také technický návrh, který bude splňovat všechny náležitosti,“ uvedl Martin Švehlík ze Stavební správy vysokorychlostních tratí.
Podle něj musí nádraží splňovat plynulost a bezpečnost provozu a kapacitu, tedy dostatečný počet kolejí. „Proto se dostáváme k dvoupatrovému řešení kolejí, kde budou samostatné koleje pro nákladní dopravu a další vrstva pro rychlovlaky a regionální vlaky,“ dodal Švehlík.
Součástí projektu má být také návrh nového mostu přes Labe. Ten stávající Správa železnic (SŽ) nevyužije, ale o zhruba 40 metrů dál směrem k Benešovu mostu postaví nový, čtyřkolejný most. „Na současném mostě přes Labe bychom nedodrželi nutné protihlukové a vibrační limity,“ poznamenal Švehlík.
A co když přijdeme o vodu? Obce mají obavy z rychlotrati, obracejí se na soud |
Stávající železniční most nechá stát městu. Jak ho využije, je zatím v rámci úvah. „Abychom se mohli rozhodnout, je důležité vědět, jak se bude z mostu sjíždět, co to udělá na Střekově a co na ústecké straně u silnice. K tomu potřebujeme podrobnější dokumentaci,“ upozornila městská architektka Barbora Havrlová.
Ustoupit stavbě vysokorychlostní trati bude muset také část průmyslového areálu bývalé Setuzy na Střekově. Vznikne tady portál Středohorského tunelu. „Část areálu musíme kvůli trati vykoupit, protože v něm vznikne přechod od nového čtyřkolejného mostu přes Labe směrem do tunelu. Jednání s majiteli už probíhají,“ uvedl Matyáš Hron ze Stavební správy vysokorychlostních tratí.
Kvůli mostu a tunelu bude nutná demolice garáží v těsné blízkosti stavby. „Ujišťuji, že se demolice netýkají žádných obytných domů,“ snaží se Hron rozptýlit obavy obyvatel Střekova.
Podle městské architektky Barbory Havrlové se železničáři stále probíhá debata o podobě terminálu a jeho okolí. „Musíme si rozmyslet, kam až chceme s architektonickou soutěží zasáhnout. Pro nás bylo důležité už na začátku požadovat, aby se terminál řešil společně s novým přemostěním, aby to na sebe navazovalo. Aby se soutěžní týmy zabývaly územím jako celkem, tedy i prostorem před nádražím, kde nově vznikne veřejný prostranství,“ popsala architektka s tím, že by měly být prostory nového terminálu využívány i komerčně, například pro kavárny a další provozovny.
Výpravní budova nepadne
„Chtěli bychom také zoptimalizovat samotné těleso kolejiště. Je pro nás důležité uvolnit prostor podél řeky Bíliny, abychom mohli Ústečanům ukázat, že máme právě i tuto druhou řeku. V současné době se projektuje cyklostezka podél řeky Bíliny, abychom mohli lidi převést z města bezpečnou trasou až k jezeru Milada,“ poznamenala Havrlová.
Přestavbou projde i budova a okolí západního nádraží. I když se původně počítalo s demolicí výpravní budovy, po diskusi s městem zůstane zachována. „Nynější nádraží je nicméně pro železnici nevyhovující, není tady například bezbariérový přístup,“ uvedl Matyáš Hron.
Na železniční trati ve směru na Předlice vznikne nová zastávka se dvěma ostrovními nástupišti na Chabařovice a na Trmice. „V tuto chvíli uvažujeme o přístupech na nástupiště výtahy a schodištěm,“ popsal Hron s tím, že pod zastávkou budou také vybudovány autobusové zastávky.
V souvislosti se stavbou vysokorychlostní trati dojde také k mnoha přeložkám parovodů, elektrických sítí a vodovodních sítí.
Proměnou projde i nádraží na Střekově, kdy se vybudují podchod a výtahy. Celá stanice tak bude bezbariérová.
Celá trasa vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan měří 137 kilometrů, náklady z Ústí nad Labem na hranice s Německem jsou odhadovány na 150 miliard korun.
