Ostatním obžalovaným soud uložil tresty v rozpětí od dvouleté podmínky do 8,5 roku vězení. Tresty nejsou pravomocné.
„Rozsudek není uspokojivý, ale vzhledem k tomu, jak probíhalo hlavní líčení poté, co věc byla vrácena od Vrchního soudu v Olomouci, tak jsme takové rozhodnutí očekávali,“ řekl novinářům Berkův obhájce Rudolf Axmann.
Obžalovaní působili jako soudci, konkurzní správci, podnikatelé i soudní znalci. Podstatou kauzy je podezření, že Berka ve spolupráci s dalšími lidmi poslal na základě zfalšovaných dokumentů do konkurzu deset firem.
Obžaloby se týkají hlavně trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele, účasti na zločinném spolčení, poškození věřitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo nepravdivého znaleckého posudku.
Předseda senátu Zdeněk Kučera dnes četl rozsudek bez odůvodnění téměř dvě hodiny. Připustil, že šlo o komplikovanou kauzu. „Podobných kauz je řada, například H-System a další. Ale i tohle byla skutečně složitá záležitost,“ řekl.
Původně Berka dostal devět let
Policie začala skupinu odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů.
K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, například společností ZKL Klášterec nad Ohří, Stavební podnik Ralsko, Zbrojovka Brno, Retema, Krušnohorské strojírny a Báňské stavby Most.
Táborský soud se případem začal zabývat v září 2006. O čtyři roky později Berku nepravomocně odsoudil na devět let, stejný trest dostali i obžalovaní Daniel Thonat a Vladislav Větrovec. Nepodmíněné tresty v rozmezí od 6,5 roku do osmi let si vyslechlo dalších pět mužů.
Sedm z nich se proti rozsudku odvolalo, případem se pak zabývaly Nejvyšší soud i Vrchní soud v Praze a kauzu vrátily do Tábora.
Amnestie nakonec zastavila stíhání jen tři obžalovaných
Než se soud k projednání dostal, zasáhla do případu amnestie prezidenta Václava Klause z ledna 2013. Ta mimo jiné zastavila stíhání v případech hospodářské kriminality, které se táhlo víc než osm let.
Rozsah amnestie však později omezil vrchní soud, který uznal argument státní zástupkyně o pokračování trestné činnosti v této kauze (o sporu zde). Soud tak nakonec zastavil stíhání jen tří obžalovaných.
„Nejzávažnější trestní činnost u obžalovaných Vladislava Větrovce, Jana Harangoza a Marty Čihákové byla amnestována, zbývající bagatelní trestná činnost byla promlčena,“ zdůvodnil zastavení stíhání soudce Zdeněk Kučera.
Státní zástupkyně Daniela Smetanová navrhovala pro Berku devítiletý trest odnětí svobody. S jednou výjimkou požadovala nepodmíněné tresty v trvání od tří do osmi let také pro další obžalované.
Obhájci ve většině případů žádali pro své klienty zproštění obžaloby. Poukazovali mimo jiné i na nepřiměřenou délku trvání soudního řízení.
Obžalovaní na rozsudek nepřijeli
Středečního líčení se neúčastnil žádný z obžalovaných, všichni požádali o projednávání v jejich nepřítomnosti. Soud jim nakonec v součtu rozdal tresty ve výši 49,5 roku nepodmíněně, pěti lidem zabavil majetek a většině z devíti obžalovaných zakázal výkon jejich funkce. Verdikt tak přibližně kopíruje pět let stará rozhodnutí.
„Rozdíl v trestu je pouze půl roku. Pokud si uvědomíme, že věc se měla stát v letech 2002 a 2003, což je 13 let, tak je to velmi výrazný trest,“ řekl Berkův obhájce Axmann.
Berka po celou dobu zůstává soudcem ústeckého krajského soudu. Je dočasně zproštěný funkce a pobírá polovinu platu.
