„Tohle je rekreační oblast. Půjde o negativní zásah do území a znehodnocení cen našich nemovitostí,“ shrnuje výhrady Jaroslav Mareš, který petici zorganizoval.
On sám bydlí několik desítek metrů od areálu skládky. „Jezdíme sem na čistý vzduch. Ale když se tady skládkoval odpad, vydržel jsem tu dva dny a musel jsem odjet,“ popisuje Mareš.
Komunální odpad se do Rožan přestal vozit 1. ledna. „Od ledna se zde smí ukládat pouze inertní materiál, jako je suť či zemina, aby se skládka zavezla a rekultivovala,“ říká starostka Šluknova Eva Džumanová.
Skládka totiž leží na pozemcích města, které se s firmou nedohodlo na podmínkách zdejšího skládkování, a ta proto od začátku roku odpad vyváží do Osečné na Liberecku.
Skládka v Rožanech je však již zaplněná a firma nyní kvůli tomu žádá úřady o povolení vozit komunální odpad v areálu i na území, které dosud k tomuto účelu nevyužívala. Integrované povolení z roku 2006 stanovilo úložnou kapacitu skládky na 650 tisíc metrů krychlových, teď ji chce firma zdvojnásobit.
Firma chce ukládat až třicet tisíc tun odpadu ročně
„Naším záměrem není rozšíření skládky, nýbrž pouze stanovení reálných kapacit pro skládkování na území, na které byla v roce 1998 zpracována dokumentace EIA a na které bylo vydáno územní rozhodnutí. Historicky vznikla tisková chyba při výpočtu kapacity území a naším cílem je sjednocení uvedených kapacit s již vydanými rozhodnutími,“ tvrdí za Marius Pedersen Hana Hromková.
Jenže záměr firmy počítá s rozšířením skládky nejen uvnitř současného areálu, ale i na zelené louce mimo něj. Investor na ni plánuje svážet 25 až 30 tisíc tun odpadu ročně.
„Pokud bude aktualizovaná úložná kapacita skládkového prostoru využita beze zbytku, můžeme odhadovat příjem odpadů v tomto množství v časovém horizontu zhruba na 20 až 25 let,“ uvedla Hromková.
Kdy chce firma na skládku znovu navážet komunální odpad, zůstává nejasné. V rámci posuzování vlivu na životní prostředí nařídil krajský úřad tzv. velký posudek EIA zkoumající vliv na životní prostředí.
„Dokumentace musí být doplněna o rozptylovou studii, hlukovou studii zahrnující jak hluk z dopravy, tak z činnosti mechanismů při ukládání a manipulaci s odpady na skládce, studii vlivů na veřejné zdraví, hydrogeologický posudek a o výpočet úložné kapacity skládky,“ stojí v rozhodnutí kraje. Proces EIA se tak může táhnout měsíce, ale i déle.
Z ekonomického hlediska šluknovská radnice na ukončení svozu komunálního odpadu tratí. Když byla skládka v provozu, město na skládkovném podle starostky Džumanové vydělalo za rok deset milionů korun. Nyní za pronájem pozemku dostává 200 tisíc ročně.
Firma chtěla, aby Šluknov převzal odpovědnost za škody
Kořeny nynější situace sahají do minulosti. Firma Marius Pedersen původně chtěla pro stavbu nové odpadní kazety využít území staré skládky, kam se navážel odpad už od 70. let minulého století.
„Firma ovšem v návrhu nové nájemní smlouvy trvala na převzetí odpovědnosti města ve výší 15 milionů korun za případné ekologické škody, které by vlivem skládkování na staré zátěži mohly vzniknout,“ řekla Džumanová.
Tento návrh zastupitelstvo v prosinci 2012 zamítlo. O pět měsíců později přišla firma s jinou nabídkou, v níž požadovala o pět milionů nižší záruku. Ani na to zastupitelé nekývli.
„My jsme s tím nesouhlasili, protože to je v rozporu se zákonem o obcích. Ty nemohou poskytovat finanční záruky podnikajícím subjektům,“ podotkla starostka.
Firma pak dala městu výpověď ze svozu odpadu a postupně během dvou let ukládání komunálního odpadu kvůli nedostatečné kapacitě skládky utlumovala.
