Pondělí 26. října 2020, svátek má Erik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. října 2020 Erik

Historik nabízí ve své knize jiný pohled na Bílou horu a „dobu temna“

  8:04
Výraznému pedagogovi ústecké univerzity Radku Fukalovi, historikovi a autorovi vědecko-populárních knih, nedávno vyšla publikace o událostech po bitvě na Bílé hoře. „Chci nabourat moderní mýtus 19. století, který vytvořil obraz Bílé hory jako národní tragédie,“ vysvětluje Fukala.

Radek Fukala, pedagog ústecké univerzity, historik a spisovatel. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Před 5 lety jste nastoupil na Filozofickou fakultu UJEP. Co vás sem přivedlo?
Univerzitní pracoviště zdejší katedry historie znám už od 90. let 20. století. Vždy jsem věděl, že se jedná o profesně velmi kvalitní skupinu historiků. Mnozí z nich patří k čelným reprezentantům české historické vědy. Není tedy divu, že jsem požádal tehdejší vedení filozofické fakulty o místo vysokoškolského pedagoga. Ústí a jeho univerzita jsou pro mne místa, kde bych mohl nejlépe naplnit to poslání, které je uloženo každému vědci a univerzitnímu profesorovi, totiž působit a vychovávat tam, kde jsou naše slova a myšlenky nejúčinnější.

Radek Fukala

  • postupně působil na univerzitách v Ostravě, v Opavě a Hradci Králové
  • od roku 2011 přednáší na katedře historie Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem. Ve stejném roce byl jmenován profesorem historie se zaměřením na české a československé dějiny
  • specializuje se na dějiny střední a východní Evropy ve středověku a raném novověku
  • věnuje se i vojenské historii v období třicetileté války nebo válečným dramatům v Polsko-litevské unii

Jak jste se dostal k historii?
Zajímala mě od dětství. Moje cesta k ní byla ale trochu krkolomnější. Nejdříve jsem studoval hutní průmyslovku a pracoval třeba jako závozník. Až poté jsem se přihlásil na vysokou školu a vystudoval učitelství historie–čeština. Nejdříve jsem učil v Ostravě na základní škole, ale ani tam jsem nedělal historii, učil jsem tělocvik, fyziku, prakticky všechno kromě mého oboru.

Kdy tedy přišla éra historie?
Publikoval jsem pár odborných článků, které mi otiskla Akademie věd. Všiml si jich profesor Milan Myška a požádal mě, abych se přihlásil do konkurzu na nově vznikající katedru historie v Ostravě. Začal jsem tam pracovat jako asistent a při tom dálkově studoval doktorské studium historie v Brně.

Zaměřujete se na dějiny středověku. Na co ještě?
Přesněji na dějiny střední a východní Evropy ve středověku a raném novověku, na dějiny Polsko-litevské unie, Pruska a kurfiřtskou dynastii Hohenzollernů. Dále na vojenskou historii, zejména v období třicetileté války.

Do Ústí jste se i přestěhoval, líbí se vám tu?
Ano, hlavně okolní kopcovitý terén s Labským údolím a pohled na Větruši. Strašně bych si přál, aby se v městském areálu a okolí drasticky neničily památky a aby se ke zdejší přírodě chovali lidé s citem a ohleduplně. Jinak se mi v Ústí žije jak po osobní, tak po pracovní stránce velmi dobře. Mám zde přátele a kvalitní podmínky pro svou vědeckou činnost.

Radek Fukala, pedagog ústecké univerzity, historik a spisovatel.

Radek Fukala, pedagog ústecké univerzity, historik a spisovatel.

Nedávno vám vyšla kniha „Konec zimního království“. Můžete ji více představit?
Knihou se snažím na to poukázat a podat výklad o zajímavých problémech, osobnostech a historických událostech, které provázely obyvatelstvo zemí Koruny české až do roku 1622. Tato bitva (na Bílé hoře, pozn. red.) je dodnes širší veřejností vnímána jako národní tragédie s dalekosáhlými následky. Prohraná bitva nemusela znamenat zhroucení veškerého branného odporu zemí Koruny české a ani neznamenala.

Knihu jste prý chystal velmi dlouho, přes 20 let.
Celkem to zabralo 24 let. Samotný výzkum trval 20 let. Během svého studia a vědeckého působení jsem sbíral informace a zkušenosti. Psaní textu trvalo asi dva roky, ale nejsložitější byl závěr. Po dopsání jsme další dva roky jezdili po různým muzeích a galeriích a snažili se získat vhodné ilustrace. Ambasáda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska mi třeba dovolila nafotit unikátní podobu Fridricha V. Falckého a jeho manželky. Jsem jim za to opravdu vděčný.

Proč zrovna téma Bílé hory?
Byla to bitva, která měla mezinárodní dosah, ale nikdo z účastníků nemohl vědět, že se tím rozpoutá třicetiletá válka. Snažím se klást důraz na evropský kontext, ne jen bohemocentrický a regionální.

Byla vždy Bílá hora vykládána jako národní tragédie?
Jako tragédii ji brali už poražení protestanti, kteří museli uprchnout ze země v čele s Komenským. Ale jako mýtus představující bitvu jako národní tragédii se poprvé objevuje v éře národního obrození. Důležité politikum se to stalo v době vzniku samostatného Československa, kdy se razila hesla „odčinili jsme Bílou horu“, ve smyslu „odčinili jsme národní tragédii“, obhajovala se tím samostatnost republiky a fungovalo to i jako argument proti Habsburkům. Živil se tím onen mýtus, že po Bílé hoře nastala doba temna, kdy se český národ měl už jen špatně. To je samozřejmě pouze představa politická, historici vidí vše v kontextu sociálním, hospodářském a kulturním. Je zajímavé, že například v Praze obdivují turisté barokní stavby, ty však vznikaly až v době pobělohorské, té „temné“ tragické době.

Proč národní obrození zrodilo mýtus Bílé hory?
Tragičnost bitvy přežívala hlavně v lidových vrstvách. Předbělohorskou dobu si vykládaly jako zlatý věk české šlechty, české kultury a češství. Musíme si však uvědomit, že to je spíše iluze, z hlediska jazykového již dlouho před Bílou horou převládala němčina a celkově německý vliv zde byl značný. Ale právě v době národního obrození se začalo hovořit o historických momentech, jako byla Bílá hora, diskutovat na úrovni nejen dějin, ale i politiky, a zde byl nastaven onen mýtus národní tragédie, která ukončila slávu zemí Koruny české.

Vy tedy určitě nepovažujete Bílou horu za tragédii v dějinách?
Ale ano, vidím ji jako tragickou událost. Ne však ve smyslu národním, ale ve smyslu, že česká společnost ztratila mocenské, vědecké a kulturní elity, které musely odejít do zahraničí. Dále došlo k proměně vládnoucích elit. Česká protestantská šlechta byla nahrazena šlechtou katolickou a úřednickou, která ze začátku neměla tak úzké vazby k zemi. V neposlední řadě, jestli to byla tragédie, tak pro obyvatelstvo měst a vesnic, protože to bylo nejvíce zdecimováno. Vojáky, nemocemi a hlavně hospodářsky. Nastal velký úbytek obyvatel, to znamenalo rapidní hospodářský regres a vysokou inflaci. To byla ona katastrofa, na lid byly kladeny mnohem větší pracovní povinnosti a peněžní dávky, které musel odvádět. Občas byly kladené nároky, ať už pracovní, nebo finanční, opravdu neúnosné, což vedlo například k lidovým vzpourám.

Co tedy s Bílou horou?
Nechme si ji jako událost, která se stala na našem území a měla vliv na následující vývoj, ale jako bitvu ji vraťme zpátky do období 17. století.

  • Nejčtenější

Pokud vyhrajeme, přesuneme výrobní kapacitu k Ústí nad Labem, říká zbrojař

Německá zbrojovka Rheinmetall se svým vozidlem Lynx KF41 je od loňského podzimu v užším výběru tří firem na dodávku 210...

Desítky let chátrající zámek má nového majitele, hned se pustil do oprav

Třicet let opuštěný a poničený barokní zámek v obci Poláky na Chomutovsku má znovu ožít. Do čtyř let ho chce částečně...

Pole u Roudnice vydalo stovky mincí z husitské doby, poklad odkryla orba

Na tři sta mincí, které ukryl v první polovině 15. století neznámý člověk pod zemí kdesi na Roudnicku, představilo...

Teplice chtějí demisi fotbalové vlády: Strkali jste hlavu do písku a nás urážíte

Odstupte! Prvoligové Teplice vyzývají výkonný výbor fotbalové asociace v čele s předsedou Martinem Malíkem k demisi....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na opravovanou železnici vyrážejí zloději, mají vybavení jako horolezci

Modernizovaná železniční trať mezi Litvínovem a Oldřichovem u Duchcova je velké lákadlo pro zloděje. Podle ředitele...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Soudům začínají docházet lidé, omezují chod. V Ústí museli zavřít

Nemoc covid-19 a opatření, která se k ní vážou, se podepisují na chodu všech soudů v Ústeckém kraji. Vyloženě...

Pár zbil souseda za nedopalky na své terase, muž přitom ani nebyl doma

Mostecká policie obvinila 45letého muže a jeho 41letou partnerku, kteří surově zbili souseda. Domnívali se, že jim hází...

Rychlotrať do Drážďan? Hodně citlivé téma, říká budoucí ústecký hejtman

Po komunistovi Oldřichu Bubeníčkovi usedne do křesla hejtmana Ústeckého kraje, pokud se tedy nestane něco...

Turisté se v Lužických horách dočkají nové lávky, uvidí z ní zříceninu

Na Stožeckém sedle nedaleko Jiřetína pod Jedlovou na Děčínsku vzniká nový turistický most pro pěší a cyklisty. Umožní...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...