„Zápisem Krušnohoří na seznam světového dědictví se místním obyvatelům a podnikatelům otevřela obrovská šance. Jen je potřeba ji využít,“ říká ředitel společnosti Montanregion Krušné hory Michal Urban, který je autorem české části dokumentace k žádosti o zápis na světový seznam. Probíhá také oprava řady památek a zvýšil se i počet turistů. Ne všechno je ale tak růžové.
Od chvíle, kdy byl hornický region zapsán na světový seznam, uplynul rok. Co členství v UNESCO regionu přineslo?
Pozitivní skutečností je, že probíhají opravy řady památek a že hlavní důvody, proč byl hornický region loni zapsán mezi památky UNESCO, trvají i nadále bez většího ohrožení. To vyplývá i z aktuální monitorovací zprávy, kterou dokončují kolegové z Národního památkového ústavu. Obecně platí, že jednotlivé lokality nejsou vystaveny zvýšeným tlakům vyvolaným rozvojem, zhoršeným životním prostředím či přívalem návštěvníků, nebyly zaznamenány významné stavební či urbanistické zásahy, které by památku světového dědictví ohrožovaly.
To ale samozřejmě neznamená, že je vše v pořádku. Nadále trvá třeba havarijní stav řady cenných objektů v historickém jádru Jáchymova, objevily se některé problematické developerské projekty a jako rizikový a se zápisem na seznam UNESCO naprosto neslučitelný se jeví také státem nově navrhovaný průzkum ložisek nerostných surovin u Krupky.
Co se příliš nezměnilo a co mě osobně mrzí, je, že nám v Česku stále často chybí pocit hrdosti nad tím, že jsou Krušné hory světově výjimečným regionem, který se zcela oprávněně stal památkou UNESCO. Je to patrné jak v přístupu některých obyvatel našeho regionu, tak bohužel i některých městských samospráv. V tom máme v porovnání se Saskem, které si svého montánního dědictví váží a podporuje jeho rozvoj a propagaci, stále ještě hodně co dohánět.
Prokoukla podle vás nějaká hornická památka nebo město na české straně Krušných hor?
Asi největší změnou prošla historická vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem, která byla zásluhou Lesů ČR kompletně renovována a připravuje se její otevření pro veřejnost. Nejde sice o součást památky světového dědictví, ale „jen“ o přidružený objekt, nicméně s hornictvím v Krušných horách úzce souvisí. Za skvělý počin rovněž považuji otevření expozice unikátní knihovny latinské školy v nově upraveném sklepení jáchymovské radnice.
Náročnou restaurací prochází také kostel sv. Anny na Božím Daru, kostel Nanebevzetí Panny Marie a areál kostela sv. Anny v Krupce. Opravena byla i věž kostela sv. Vavřince v Horní Blatné a postupně jsou restaurovány mnohé domy v historických jádrech horních měst. Změny k lepšímu nastávají samozřejmě i v podzemí prohlídkových dolů, ty ale někdy na první pohled nejsou tak patrné.
Změnil se nějak přístup měst a obcí, jejichž památky jsou na zmíněném seznamu? Snaží se do nich investovat? A využívají podle vás dostatečně dotačních titulů?
Dotačních titulů, které města mohou využívat, je celá řada, ať už jde o dotace poskytované z různých programů Evropské unie, dotační programy ministerstva kultury nebo programy na obnovu využití kulturních památek Karlovarského a Ústeckého kraje. Některá města mají dokonce i vlastní fondy na opravu památek. Obecně lze říci, že všechna města se snaží dotační tituly využívat a řada památek byla díky nim opravena. Je třeba si ale uvědomit, že s výjimkou Krupky a částečně Jáchymova jde o malé obce s nízkým rozpočtem, který jim často neumožňuje pouštět se do větších investičních akcí. Ani dotace nejsou zadarmo, jejich příjemci musí vynakládat i vlastní peníze.
Erzgebirge/Krušnohoří
|
Můžete porovnat návštěvnost památek, obcí a měst v hornické krajině v letech 2018 a 2019? Roste?
Přesné statistiky existují jen u některých návštěvnických zařízení, jako jsou například prohlídkové doly. U nich se návštěvnost v roce 2019 oproti předchozímu roku zvýšila o 10 až 25 procent, popřípadě i více, což jsou samozřejmě hezká čísla, ale nedá se ještě říct, jestli tento nárůst souvisel se zápisem Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří mezi památky UNESCO, na to je ještě příliš brzy. Návštěvnost Krušných hor má rostoucí trend již řadu let, což je dobře patrné i v krajině, kde nyní narazíte na mnohem více turistů než v minulých letech.
Máte informace, jak roste návštěvnost památek na německé straně? Které památky jsou na německé straně nejnavštěvovanější a mezi turisty nejžádanější?
Přesné údaje nemám, ale saské Krušnohoří patří dlouhodobě k vyhledávaným turistickým cílům a zápis mezi památky UNESCO je dalším důvodem, proč tento region navštívit. Saské Krušnohoří je rozlohou mnohem větší než to naše a i památek je zde i díky kontinuálnímu historickému vývoji daleko více než na české straně. K velmi žádaným destinacím patří bezesporu Freiberg, Annaberg-Buchholz. Schneeberg či Marienberg, ale také menší lokality, jako je například Saigerhütte (vycezovací huť – pozn. red.) v Grünthalu.
Jaká lákadla a jaké největší akce chystáte v Krušnohoří pro turisty v letošním roce?
Už jsem zmínil novou expozici knihovny latinské školy v Jáchymově, která rozhodně stojí za vidění, nebo vápenku v Háji u Loučné pod Klínovcem, na jejíž otevření se návštěvníci mohou těšit na podzim. Pokud jde o aktuální akce, štola Johannes na Zlatém Kopci poblíž Božího Daru chystá při příležitosti prvního výročí zápisu Montanregionu mezi památky UNESCO speciální noční prohlídky. Menší akce pro veřejnost proběhne o nadcházejícím víkendu také u dolu Mauritius na Hřebečné. Zde byla navíc už v květnu otevřena nová prohlídková trasa, která zahrnuje i nadzemní areál dolu.
Když se Krušnohoří dostalo na světový seznam památek UNESCO, říkal jste, že města musí hlavně vylepšit dopravní, ubytovací a stravovací infrastrukturu. Daří se jim to? Můžete uvést příklad takto úspěšné obce nebo města?
Zlepšování turistické vybavenosti, ať už jde třeba o stravování, ubytování či parkování, je běh na dlouhou trať. Zatím je bohužel třeba říci, že až na výjimky, jako je například Boží Dar, ostatní města v tomto běhu příliš nevítězí, stále je hodně co zlepšovat. Nízká kvalita a rozsah služeb pro turisty jsou přitom samozřejmě limitujícím faktorem pro růst návštěvnosti. Ale nezáleží to jen na městech, iniciativu musí projevit i místní obyvatelé a podnikatelé, kterým se zápisem Krušnohoří na seznam světového dědictví otevřela obrovská šance. Jen je třeba ji využít.
Jak moc ovlivnil návštěvnost památek Krušných hor koronavirus? Podepíše se nějak na hornickém regionu do budoucna?
Počátkem roku jsme očekávali, že letošní sezona prokáže, do jaké míry se zápis Krušnohoří mezi památky UNESCO odrazí v návštěvnosti. To se samozřejmě v důsledku pandemie koronaviru zcela změnilo, turistická sezona začala až se značným zpožděním a zpočátku váhavě, projevilo se pochopitelně i to, že turisté z Německa, kteří jsou nejčastějšími zahraničními návštěvníky, k nám mohli znovu začít jezdit až od 15. června.
Nechci to zakřiknout, ale červnová čísla nicméně nasvědčují tomu, že se počáteční výpadek podaří dohonit a možná že letošní sezona bude ještě lepší než ta loňská. Například v dole Mauritius na Hřebečné jsme za první měsíc letošního provozu zaznamenali o 50 procent vyšší návštěvnost než ve stejném období loni, a to i přesto, že se až na výjimky neuskutečňovaly školní výlety, které jinak bývají v červnu běžné, a že minimum bylo i hostů z Německa. Podobně tomu bylo i ve štole Johannes na Zlatém Kopci. Jsem proto optimista. Věřím, že pandemie pomine, aniž by se na Hornickém regionu Erzgebirge/Krušnohoří nějak negativně podepsala.
V Krupce doufají, že se po epidemii turisté vrátíKdyž před rokem došlo k zapsání Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO, stoupla návštěvnost v Krupce o 15 procent. Podle místostarosty Rostislava Kadlece (Krupka naše město) ale další rozlet oblasti výrazně přibrzdila pandemie koronaviru a s ní spojený odliv turistů i nejistota financování projektů. „Proto jsme ty, které nemáme podchycené smluvně, dočasně pozastavili,“ vysvětluje místostarosta. Památky byly dlouho uzavřené a až nedávno byl znovu obnoven provoz v prohlídkové štole Starý Martin. „Doufáme, že brzy dojde k plné obnově turistického ruchu a lidé budou mít znovu zájem navštívit naše město,“ věří Kadlec. Město pro návštěvníky chystá několik novinek, například moderní turistický web, kde se lidé dozvědí všechny informace a zajímavosti o památkách v hornické krajině. „Loni jsme otevřeli nové parkoviště u radnice a plánujeme rozšířit i další parkovací plochy ve městě. Jednáme i se zástupci podnikatelů. Například firma Visit Teplice začala dělat pro turisty, kteří jezdí do Teplic, i výlety na naše hornické památky,“ pochvaluje si Kadlec. Co se týče ubytovací a stravovací infrastruktury, město pomáhá podnikatelům, samo ale tyto služby provozovat nechce. „Naši doménu vidíme hlavně v podpoře marketingu a webových aplikací, aby si turisté měli kde sehnat informace nebo odpočinout. Musíme pro ně vybudovat parky, lavičky, parkovací místa či navigační systém. A dál chceme rozvíjet i naše informační centra,“ dodává Kadlec. |
