Je třeba změnit negativitu ve smýšlení Ústečanů, říká mladá urbanistka

  3:36aktualizováno  3:36
Na začátku bylo psaní diplomky o přínosu budoucí vysokorychlostní trati pro Ústí nad Labem. Teď urbanistka Jitka Žambochová propojuje experty z různých sfér, občany a politiky a společně hledají cesty, jak město nastartovat a využít jeho potenciál. „Chceme vytvořit budoucnost pro Ústí,“ vysvětluje.

Snímek ústeckého nákladního přístavu, do kterého autorka vsadila fotku promenády v Nantes, která tam vznikla proměnou podobně neutěšeného zákoutí. | foto: ID Ústí

Mladá architektka začala pořádat besedy s názvem Re-vize Ústí, kam zve odborníky i obyvatele, aby spolu diskutovali. Naplánovala jich pět. „Cílem je otevřít témata a podívat se na ně z více stran,“ říká Jitka Žambochová.

Co bylo konkrétním impulzem ke vzniku projektu Re-vize?
Velkým impulzem bylo, že jsem ve své diplomové práci na fakultě architektury pražského Českého vysokého učení technického zpracovávala téma Ústí nad Labem, kde jsem se narodila. Vždycky jsem vnímala, že tu není vše v pořádku, ale plně mi to došlo, až když jsem se tomu začala věnovat. V průběhu psaní jsem zjistila, že nejsem schopna uchopit téma Ústí celkově, protože na to nahlížím jen z hlediska urbanismu. Došlo mi, že je spousta dalších profesí, které do problematiky fungování měst vstupují – krajinář, ekonom, sociolog či někdo přes životní prostředí. Najednou jsem se ocitla v situaci, kdy jsem si musela nastudovat i toto všechno, a začala jsem se sama sebe ptát, jakým způsobem se v Ústí oficiálně řeší, či neřeší problematika brownfieldů, sociálního začleňování nebo celkově to, jak město působí na své občany i lidi zvenčí. Začala jsem se tím zaobírat a zjistila jsem, že před řadou palčivých problémů se tu zavírají oči, že politici i lidé se možná bojí nebo je řešit nechtějí. Myšlenku vytvořit Re-vizi Ústí jsem tak měla už při psaní diplomky.

A co je přesně cílem Re-vize?
Vždy říkáme, že cílem je zaniknout. Byli bychom rádi, kdyby jako důsledek

Fotogalerie

vznikl odborný útvar při radě města, který by udržoval kontinuitu toho, co se ve městě řeší z hlediska městských procesů. Protože to jsou věci, které trvají desítky let. Například tvorba nového územního plánu zabere až osm let, a když je jen čtyřleté volební období, je těžké kontinuitu udržet a spoléhat na to, že spolupráce s městem bude z hlediska odborné stránky dobrá. Dalším cílem je změnit všudypřítomnou agonii a negativitu ve smýšlení Ústečanů. Řekli jsme si, že na to půjdeme pozitivně a budeme se snažit ukázat, že všechno jde změnit k lepšímu. Že ukážeme pozitivní příklady, jak na to šli v jiných městech. Hlavním cílem tedy je probudit lidi a politiky, aby se oficiálně začalo něco dít.

Máte na své snahy nějaké ohlasy od ústeckých politiků? 
Nějaké ano, hlavně od hnutí PRO! Ústí, jehož členové se našich akcí zúčastňují. Politická situace v Ústí je trochu komplikovaná a my se snažíme oslovovat všechny zastupitele, vedení města i vedoucí jednotlivých odborů magistrátu alespoň dva měsíce před jednotlivými přednáškami. Jestli přijdou, nebo ne, už je na nich. My to nevzdáváme a snažíme se stále je do toho zapojit a vtáhnout. Někteří zastupitelé chodí a přibývá těch, kteří se s námi o problémech Ústí baví a snaží se proniknout do nich. Zveme je i jako aktivní účastníky diskuse, aby tam představili svůj pohled, protože oni v Ústí žijí a vidí to tu každý den.

Od ústecké veřejnosti se vám také dostává zpětná vazba?
Ano, máme od lidí docela dost ohlasů, což mě těší. A čím déle naše aktivita trvá, tím jich přibývá. Ozývají se jedinci, kteří chtějí pomoci, jako například architekti, ale i nadšenci, kterým se naše myšlenka libí. Jsme rádi, že lidi spojujeme a pomáháme vytvořit pozitivní proud pro Ústí.

Na každou přednášku zvete několik odborníků. Podle čeho je vybíráte?Vždy přemýšlíme, jaké obory a odborníci z nich by měli problematiku řešit. Poslední přednáška se zaobírala brownfieldy, což je do velké míry ekonomická záležitost, proto jsme zvali přímo ekonomy nebo lidi s přesahem do tohoto tématu, konkrétně developera s třicetiletou praxi a urbanistu, který to vidí z měřítka celoměstského. Březnovým tématem je společnost, pozvali jsme sociologa, odborníky na sociální začleňování či architekty, kteří ovlivňují městskou společnost a vnímání města.

Mluvíte v množném čísle. Kolik lidí s vámi na Re-vizi Ústí spolupracuje?Celé to vedu já, další dva členové mi pomáhají a dávají mi zpětnou vazbu. Jedním z nich je Luboš Klabík, který podobný projekt rozjel v Benešově u Prahy před sedmi lety a podařilo se mu tam změnit spoustu věcí. Od něj vlastně máme know-how, jakým způsobem s městem pracovat a přesvědčit jeho vedení, že to není útok na jeho suverenitu, ale spíše pomoc. Druhým členem je ústecký architekt a urbanista Jan Harciník, který nyní pracuje v Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Ten mi dává tipy na zajímavé lidi a náhledy na témata.

Něco takového vytvořit a provozovat jistě není levné. Jak projekt financujete?
Financování je v současné době trochu problematické, zatím to děláme ve spolupráci dvou spolků, a to ID Ústí a Veřejný sál Hraničář, který zajišťuje na své náklady prostory. Náklady na produkci a organizaci zajišťuje ID Ústí. Nástavbou je příspěvek od Ústecké komunitní nadace a jejích spřátelených dárců, který kryje zhruba pětinu našich potřeb.

Co přesně je ID Ústí?
ID Ústí je původně facebooková stránka, kterou jsem založila a pomocí které jsem se snažila prezentovat dílčí části mé diplomové práce a předat je lidem. Postupně se to však přeměnilo na organizátora Re-vize Ústí a dnes to funguje jako platforma, pomocí které odborníci přibližují situaci v Ústí. Není to však o tom, házet špínu na kohokoli, vyzdvihovat problémy nebo ukazovat, co se kde nepovedlo, jako spíše ukázat potenciál a právě co pozitivního se tu stalo.

Jak už jste řekla, celá myšlenka vznikla díky vaší diplomové práci. O co šlo v ní?
Týkala se nového vysokorychlostního nádraží, které má být v místě dnešního západního nádraží. Po příkladu ostatních měst, kde výstavba takového nádraží způsobila velký příliv nové energie a čtvrtě okolo začaly prosperovat, jsem řešila urbanismus okolo budoucí tratě v Ústí, jaký je zde potenciál. Dnes budoucnost Ústí nad Labem nevypadá úplně růžově a podle mě by to mohla zvrátit právě vysokorychlostní trať. A přestože je to plánované až zhruba za 15 let, tak protože městské procesy jsou dlouhodobé, jak jsem říkala, musí se to začít řešit už teď, aby byl reálný pozitivní vliv na město co největší.

Až doběhne cyklus pěti přednášek, máte další plány, co s Re-vizí Ústí a jak pokračovat?
Rádi bychom se po skončení přednášek sešli s lidmi, které naše témata zaujmou, a vymysleli, co je potřeba nyní dělat. Vytvořit vlastně jakousi ozvučnou desku, sezení, kde se sejdou všichni zájemci o problematiku a diskutují spolu. Doufáme, že se nám podaří lidi propojit a vytvořit vizi budoucnosti Ústí. Pak uvidíme, co dál. Co je však už jisté, že máme v plánu začít crowdfundingovou kampaň, tedy vybírat od lidí peníze na vydání knihy či brožurky, kde shrneme, na co se přišlo. Rádi bychom to pak šířili mezi lidi a ústeckou politickou reprezentaci.

Nejčtenější

Za brutální vraždu kvůli opravě auta dostali mladíci 22 a 23 let

Obžalovaní z vraždy (zleva Tomáš Pavlis a Adam Kužel) před vynesením rozsudku

Ústecký krajský soud vynesl rozsudek nad dvojicí mladíků za brutální vraždu jejich vrstevníka loni v lednu u Bitozevsi...

Školáka při nehodě zachránilo, že se v autobusu připoutal, ocenila policie

Autobus částečně přepadl na bok do potoka a zůstal zaklíněný o strom. (9. ledna...

Policie vyzdvihla zodpovědnost školáka, který cestoval v autobusu, jenž ve středu havaroval na Ústecku. Chlapec byl ve...

Husté sněžení a vítr v Česku. Bez elektřiny je přes šest tisíc odběratelů

Současný obrázek typický pro sněhem zapadlé krušnohorské obce

Sněžení a silný vítr nadále komplikuje život v Česku. Podle ČEZ je nyní bez proudu přes šest tisíc odběratelů, E.ON...

Na Ústecku uhořel třináctiletý chlapec, další je vážně popálený

Při požáru chatky v Habrovanech na Ústecku (12. ledna 2018)

Při požáru chatky v Habrovanech na Ústecku uhořel v noci na sobotu třináctiletý chlapec. Další, patnáctiletý hoch, má...

Paneláky mohou sloužit ještě sto let, říká jejich někdejší vývojář

Na ústeckých sídlištích Severní Terasa, Stříbrníky (na snímku) a Dobětice stojí...

V panelácích žije v Ústeckém kraji 41 procent lidí. Životnost těchto domů se kdysi odhadovala na čtyřicet let....

Další z rubriky

Policista vysoudil necelých dvě stě tisíc za stíhání, stát se brání

Soud (ilustrační foto)

Policistu obžalovali ze znásilnění dívky z Duchcova na Teplicku, soudy ho ale očistily. Sám se loni začal soudit kvůli...

Vedení bytového družstva Krušnohor hrozí, že bude muset vracet odměny

Sídliště „Stovky“ v Mostě.

Shromáždění delegátů mosteckého Stavebního bytového družstva Krušnohor z roku 2016 je neplatné. Zatím nepravomocně o...

V Lovosicích opraví bazény, podepsal se na nich čas, ale i povodně

Spolu s rekonstrukcí bazénů dostane i skluzavka (na snímku) nový povrch.

Léto je sice ještě daleko, ale městské koupaliště v Lovosicích se už musí začít připravovat na nadcházející sezonu....

Najdete na iDNES.cz