„Tůně jsou moji velkou radostí. Nezakládám je však pro zábavu, velmi důležité jsou pro celé široké okolí,“ říká Daniel Pitek, který se snaží krajině vrátit předválečný ráz (psali jsme o tom zde).
Cenu jste dostal mimo jiné právě za zakládání vodních prvků v krajině. Kolik jste jich kolem Milešovky vytvořil?
Celkem jde o 36 tůní. V plánu ale máme ještě 18 rybníků, každý o rozloze 2 až 3 tisíce metrů čtverečních. Už je máme v územním plánu a připravujeme projekt kvůli stavebnímu povolení. Je ale paradoxní, že v případě vodních ploch musíte platit poplatek za zábor zemědělského půdního fondu. Vytvoříte v krajině vodní nádrž, která je ideální pro daný prostor, a ještě za to musíte zaplatit.
Proč jsou tůně a rybníky pro krajinu tak důležité? Naši předci přeci vodu z luk pracně odváděli v rámci meliorací...
Jenže tím zmizela voda z míst, kam přirozeně patří. Česko má sice menší zásoby podzemní vody než třeba Francie, Španělsko nebo Itálie, ale v našich podmínkách bychom měli být schopni zachytit hromadu vody z dešťů. Ovšem kvůli způsobu našeho hospodaření se zemědělskou půdou se snižuje její schopnost vodu zadržovat. Jsou sice plány na vybudování nových přehrad, ty však zadrží vodu někde v údolí a nahoře to bude stejně suché. Co naprší, to steče a do přehrady to navíc spláchne všechny chemikálie a hnojiva, takže voda bude zelená a plná sinic.
Tůně tedy budujete proto, abyste vodu na svých pozemcích zadržel?Přesně tak. A nejde jen o mé pozemky. Někdo si může myslet, že to dělám pro zábavu. To není tak úplně pravda. Vytvářím tu jakousi houbu, která vodu pohlcuje a zadržuje ji i pro ostatní. Tím, že odstraním staré meliorace a přeruším skruže, se zamokří louky a vytvoří se mokřady a tůně, ve kterých voda vydrží velmi dlouho. Vody je tu dostatek a díky tomu se nestane, že by měli lidé v okolí prázdné studny a museli za vodu platit velké peníze. Přidanou hodnotou pak je, že tůně se během velmi krátké doby kolonizují mnoha živočichy a druhová pestrost na pozemku se rázem zvýší.
Poraďte tedy, jak založit tůň, aby dobře plnila svůj účel...
V první řadě musíte vypozorovat, kde v krajině se voda přirozeně drží. Nelze budovat tůně na nesmyslných místech. Někdy pomohou také staré mapy, u několika svých tůní jsem z map zpětně zjistil, že na daném místě v minulosti skutečně byly. Následuje administrativa, tedy aspoň na chráněných územích. Do plánované rozlohy 300 metrů čtverečních a hloubky 1,3 metru potřebujete souhlasné stanovisko od Správy CHKO, pro větší vodní plochy pak stavební povolení. Pak už můžete začít budovat. Já mám výhodu jílovitého podloží, takže jen vybagrujeme jámu, vymodelujeme nějaký tvar a o zbytek se postará příroda. Jáma se sama zaplní nejprve vodou, poté životem. Já už do toho nijak nezasahuji.
Přicházejí k vám pro radu lidé, kteří by takto chtěli oživit své pozemky?Lidí se ozývá hodně, hlavně sedláci. Z jejich strany je cítit velký zájem. V chatě na Milešovce jsme letos dokonce měli konferenci Voda, půda, sedláci, kde jsme o budování tůní dlouze mluvili.
Turistickou chatu na nejvyšším vrcholu Českého středohoří máte od letošního jara v pronájmu od obce Velemín. Jak se jí daří? Minulý provozovatel končil s velkými ztrátami...
Ano, obec tu hospodařila se ztrátou čtvrt milionu korun jeden rok a 190 tisíc druhý. Myslím ale, že v mínusu nebudeme, čekám vyrovnané hospodaření. Květen byl hodně dobrý, v červnu šla návštěvnost trochu dolu kvůli deštivému počasí i tomu, že každý víkend byla v okolí spousta akcí. Rozhodně se to tam ale zvedlo.
Oceňují to i návštěvníci?
Pozitivních ohlasů je hromada a ve vrcholové knize je jedna pochvala za druhou. Předešlá obsluha byla hrozně nepříjemná a chata měla pověst hospody, odkud se vyhánějí zákazníci. Turisté jsou proto příjemně překvapeni, že to tak už není. Připravujeme pro ně i řadu doplňkových akcí, máme za sebou ornitologický a herpetologický výlet do okolí, v červenci budou dva výlety za denními a nočními motýly, v srpnu se opět zaměříme na ptáky. Prohlídky vedou odborníci v daných oborech a je o ně velký zájem.
Máte s chatou na Milešovce ještě nějaké další plány?
Plánů je hodně, času málo. Provoz chaty zajišťujeme sami s kolegou, pomáhají nám naše partnerky. Od začátku roku mám 43 výstupů na Milešovku, kolega dokonce 150. Je to náročné. Už jsem zavřel svou stavební firmu, mám ještě prodej dřeva v Praze, ale o to se stará moje partnerka. Já už věnuji síly hlavně zemědělství a agroturistice. Obesíláme informační centra nebo skauty, rádi bychom získali i turisty z Německa. Výhledově bych chtěl v Černčicích vybudovat penzion. Lidé se podívají na tůně, ovce, koně, jeleny a pak vystoupají na Milešovku. Potenciál zdejší krajiny je stále ještě nevyužitý.
