Čtvrtek 9. prosince 2021, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. prosince 2021 Vratislav

Spolutvůrce limitů: Životní prostředí se nezlepšilo tak, jak jsme doufali

  8:03
Z komínů už nestoupá oranžový jedovatý kouř a elektrárny jsou odsířené. Přesto by životní prostřední mohlo být lepší. „Po této velké skokové změně jsme polevili a máme pořád co dohánět,“ tvrdí varnsdorfský rodák Martin Říha, který stál v roce 1991 u zrodu limitů těžby uhlí v Ústeckém kraji.

Martin Říha, porevoluční náměstek ministrů životního prostředí. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Stanovení limitů těžby uhlí, k němuž došlo v roce 1991, bylo jedním z velkých kroků první polistopadové české vlády. Limity měly ukončit ničení krajiny, životního prostředí a zdraví obyvatel severozápadních Čech. 

U jejich vytváření byl i Martin Říha, tehdy náměstek ministrů životního prostředí Bedřicha Moldana a Ivana Dejmala. „Není to tak slavné, jak jsme v 90. letech doufali. Životní prostředí se zase o tolik nezlepšilo,“ míní Říha.

Martin Říha

  • architekt, urbanista a odborník v oblasti životního prostředí, vystudoval Stavební fakultu ČVUT 
  • byl u stanovení ekologických limitů těžby, podílel se na záchraně zámku Jezeří a odvrácení likvidace města Duchcov
  • člen Výboru pro udržitelné municipality při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, konzultant Národní sítě Zdravých měst ČR a člen vědecké sekce Rady Krkonošského národního parku

Jak je na tom dnes životní prostředí v Ústeckém kraji?
Po dočasném velkém zlepšení, které nastalo někdy okolo roku 1999, po odsíření všech elektráren, které zůstaly v provozu, nastal určitý útlum pokroku. Bohužel tím, že se nepodařilo zcela odstranit průmyslové znečištění, prašnost z povrchové těžby uhlí a markantně se zvýšila doprava, nezlepšilo se životní prostředí o tolik. Tam, kde je vysoká koncentrace aut, se to zhoršuje opravdu viditelně. Především je to kolem dálnice D8 nebo ve špatně větraném údolí mezi Krušnými horami, Českým středohořím a Doupovskými vrchy kolem silnice I/13. Velká energetika splnila svůj závazek s odsířením, ale bytové hospodářství, kde zůstalo závislé na uhlí a nepřešlo třeba na plyn, stále škodí. Stejně tak velké městské a průmyslové výtopny, třeba v Litoměřicích. 

Kdo je v současné době největším znečišťovatelem ovzduší?
Tady v kraji to jsou podle mě povrchové doly, úpravny a třídírny uhlí. Setrvačně pokračují některé tendence, které jsme si mysleli, že za čtvrt století zmizí. Mysleli jsme si, že 25 let je dostatečný čas na přeměnu průmyslového profilu kraje. Že se povrchové lomy a výsypky na limitech opravdu zastaví. Ale každý rok se je vlastníci dolů snaží prolomit a zkoušejí je obejít, jak jsme byli svědky u velkolomu Bílina. Tvrdí, že limity už nejsou třeba a všude už je zdravo. My ale nechtěli jen omezit emise hluku a škodlivin v ovzduší. Chtěli jsme ponechat alespoň nějaká sídla z historické zástavby a původní segmenty krajiny, nesoucí prvky jejího územního systému ekologické stability.

Některé politické strany s těžebními limity operovaly letos ve svých volebních programech. Jedny chtěly uhlí za limity odepsat, jiné vytěžit. Jak by se mělo postupovat podle vás? Odepsat, nebo vytěžit?
Odepsání je pouze administrativní krok a nemění nic na tom, že uhlí pod tou zemí pořád je a bude. Jakákoli další generace se může rozhodnout ho znovu těžit. Ale když jsme stanovovali limity, doufali jsme, že se to rozloží do delšího časového období, že se mezi tím zrekultivuje velká část už zdevastované krajiny, a za limity se budou těžit menší objemy a šetrněji, třeba hlubinnou těžbou. Mysleli jsme, že se ty jizvy stačí zahojit a už nebudou tak velké a krajinu devastující. Bohužel se některé rekultivace zpožďují a některé dokonce ještě ani nezačaly. Obávám se také, že začíná být spor u odborné veřejnosti, zda po těžbě velkoplošně rekultivovat, nebo alespoň část ponechat spontánnímu vývoji. Myslím, že některé části půdy by to snesly, ale značná část se musí podle platných předpisů a vydaných správních rozhodnutí vrátit do zemědělského nebo lesnického užívání.

Jistě se ale něco povedlo...
Ano, samozřejmě nelze říct, že vše je špatně. Když jsem zde v kraji před 25 lety působil, tak hrozně vypadala například Radovesická výsypka na Teplicku. Tehdy tam přes silnici vedly pásovky z dolu Bílina, byly vlastně těsně za paneláky. Těžilo se i v noci, všude byl hluk a prach. Dnes už je ale vidět, že se tato výsypka zařadila do krajiny, je na ní docela vysoký porost a kdo neznal onu krajinu předtím, tak dnes už možná ani nepozná, že je to novotvar.

Do firem se zavádějí nové technologie, některé tradiční výroby omezily vypouštění emisí. Pomohlo to výrazně ovzduší?
Jistě, určitě to velmi pomohlo a pomáhá. Pamatuji si, že když jsme jezdili z Ústí do Prahy kolem Lovochemie, tak ze všech komínů se linul oranžový kouř a všude byl hrozný smrad. Kdo mohl, zavíral okýnka u auta i ve vlacích, protože tam nebylo možné dýchat. Dnes už je ale Lovochemie čistý provoz, takže se nedá říct, že by se nic neudělalo a nic se nezlepšilo. Událo se toho hodně pozitivního.

Zpět k uhlí. Myslíte si, že bude pořád tak důležitou a strategickou surovinou, nebo ztratí brzy svůj význam?
Význam uhlí pro energetiku bude jistě klesat, ale ještě desítky let to bude zásadní surovina. Doufám ale, že už ne pro energetiku, protože tam se dosahuje účinnost jen zhruba 42 procent využití jeho energetického potenciálu. Uhlí je však úžasný zdroj uhlovodíku pro chemický průmysl a pro daleko inteligentnější využití. Doufám proto, že se velkolomy zavřou a za limity se ve vzdáleném budoucnu otevřou znovu jen hlubinné či malolomové těžby, protože postačí malé objemy, aby uspokojily potřeby sofistikovanějších výrobků chemického průmyslu.

Hodně se řeší zápach, který jde údajně od nás směrem do Německa. Evropská unie dokonce platí čichače, aby jej identifikovali. Co podle vás tento odér způsobuje?
Je to podle mého názoru souhra meteorologických situací a emisí, které jdou jak od nás, tak z Německa. Faktem je, že to bývá fotochemický smog, který vzniká slunečním zářením a v ovzduší může sloučit různé chemické frakce na novou sloučeninu, která může začít zapáchat. Vždy bude těžké odhalit původní zdroje. Dokud se nepromění celá průmyslová základna Ústeckého kraje z těžké chemie velkých objemů na kvalifikovanější chemii, tak se nic nezmění. Musíme dohlížet na to, jaké továrny a výroby budou vytvářet nový ekonomický profil kraje. Hliníkárnou Nemak v Havrani na nejlepší bonitní půdě na Mostecku nebo výrobou sádrokartonu u Srbic na Teplicku jsme nezačali zrovna nejlépe.

Republikou nyní hýbe velká diskuse okolo těžby lithia na Cínovci. Jaký je na to váš názor?
Divím se, když dnes někdo tvrdí, že se dříve neznala hodnota této suroviny. Ta je známá už dlouho. Jde ale navíc ještě o další vzácné prvky, které se tam dají těžit právě s lithiem. Já osobně jsem si už dávno myslel, že s útlumem těžby uhlí staří horníci odejdou postupně do důchodu a ti mladší by mohli přejít na jiné velkolomy s delší životností do dosažení limitů anebo právě na Cínovec. Pomohlo by to řešit i zaměstnanost. Jsem proto pro těžbu, ale tak, aby se surovina nikam daleko nevozila a zpracovávala se tady. Bylo by dobré, kdybychom dokázali sami vyrábět třeba baterie, kde se lithium používá.

Máte představu, jak by měla jeho těžba vypadat, aby byla pro krajinu šetrná?
Zásadní je, že se jedná o hlubinný důl, dokonce prý až okolo 400 metrů pod zemí. Dalo by se tedy uvažovat o tom, že by vodorovné štoly mohly vést přímo na železnici. Tím by se vůbec nezatěžovaly silnice. Stačí dobrý podnikatelský nápad podpořený státem. Dřív lidé uměli řešit věci selským rozumem, měli bychom se k tomu vrátit a znovu začít uvažovat rozumně.

  • Nejčtenější

Matiční ulice známá plotem proti nepřizpůsobivým možná změní písmeno v názvu

Ústecká Matiční ulice, která se před lety stala pro svět nešťastným symbolem rasismu kvůli stavbě plotu mezi činžáky...

Hlinka, slzy a obavy. Patřím sem, říká Růžička o návratu do Litvínova

Premium Máma pošťačka. Táta horník. Bráchu tolik sport nebral. Zkrátka nic moc předpoklady, aby se z vás doma stala jedna z...

Policie odložila případ Pacmana v poli, nenašla viníka. Agrofert nesouhlasí

Policie odložila případ vysekání Pacmana do řepkového pole společnosti Agrobech z koncernu Agrofert. Uvedla to Česká...

V hustém sněžení se srazil autobus s dodávkou, na místě jsou zranění

U obce Krásná na Chebsku se v sobotu ráno srazil autobus s dodávkou. Lehce zraněni byli dva lidé. Silnice druhé třídy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Predátor z dokumentu V síti musí na dva roky do vězení, potvrdil soud

Ústecký krajský soud potvrdil dvouletý trest vězení pro Martina K., jednoho z takzvaných predátorů z dokumentu V síti...

TEST: Hodinky místo mobilu děti pohlídají i zabaví

Premium Co umějí chytré hodinky se SIM kartou pro děti? Nahradí mobil. Dá se na ně dovolat a většinou i sledovat jejich polohu...

Opatření bojkotuje stále více lidí, cítí se podvedeni, říká psycholog

Premium Doba covidová je už dlouhá. Zatímco při první vlně epidemie byli lidé v Česku většinou ukázkově disciplinovaní, nyní je...

Velké dilema třetí dávky: míchat, či nemíchat vakcíny?

Premium Posilující dávka očkování naráží na možnost volby. Řada Čechů řeší, kterou vakcínou si nechat svoji imunitu proti...

  • Další z rubriky

Já se situaci pokusil naopak zklidnit, řekl obžalovaný kvůli vzpouře vězňů

Mostecký okresní soud se začal zabývat případem loňské vzpoury v káznici v Bělušicích. Obžalovanými jsou dva vězni,...

Nové sanitky v Ústeckém kraji jsou prostornější i s nosítky pro těžké váhy

Šest nových sanitek s elektronicky ovládanými nosítky, která mají nosnost až 320 kilogramů, i novou přístavbu výjezdové...

Kronika Tisé získala český překlad, výtisk dostane každá domácnost v obci

Českého překladu se dočkala německy psaná kronika Tisé na Ústecku. Až do konce druhé světové války žili v obci převážně...

Repliky žaluzií vyrobil nejprve pro svůj zámek. Teď je posílá i na Kynžvart

Dřevěné okenní žaluzie pro zámek Kynžvart v Karlovarském kraji vyrobili zaměstnanci zámku Velké Březno na Ústecku....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Žilková: Byla jsem těhotná s Menzelem, potrat byl pro mě rozvodem s Bohem

Veronika Žilková překvapila informací o tom, že kdysi čekala dítě s Jiřím Menzelem. O nevěře manžela, vztahu s...

Moje tetování nad rozkrokem vyznívá vulgárně, stěžovala si paní

Nebylo tak úplně promyšleno, kvůli přemíře alkoholu vlastně nebylo ani zamýšleno. Tetování vyznívá explicitně sexuálně,...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Měli jsme zůstat točit v Sydney, říká Chris Hemsworth o práci v Praze

Australský herec Chris Hemsworth (38) v Praze natáčí pokračování akčního filmu Vyproštěn. V české metropoli by měl štáb...

Syna jsem viděl, když mu byly tři. Pak až v jeho padesáti, říká Ladislav Frej

Premium „Po představení neusnu. Je půl třetí ráno, sedím v kuchyni, chroustám piškoty bez lepku, piju mlíko a mudruju, co jsem...