náhledy
Zaměstnanec litvínovské chemičky Bohuslav Rybín vyrazí do práce čas od času obtěžkaný brašnami s fotoaparáty, aby zvěčnil různá zákoutí rozlehlého závodu. Snímků už má stovky.
Autor: Bohuslav Rybín
Vítězné foto. Snímek, se kterým Bohuslav Rybín na podzim vyhrál soutěž Czech Industry Challenge na popularizaci českého průmyslu.
Autor: Bohuslav Rybín
V litvínovské chemičce pracuje Bohuslav Rybín už 31 let. Syrová krása opuštěných provozů jej stále fascinuje.
Autor: Bohuslav Rybín
Zkoušel jsem zátiší. Fotit staré věci ve starých budovách, tady v práci v dneska už opuštěných provozech. Vzal jsem si právě třeba starý foťák nebo starý budík. Takže jsem táhl přes vrátnici ještě víc tašek než normálně. Měl jsem s tím ale docela úspěch. Některé fotky se objevily na výstavách v Kodani, v Barceloně a v Amsterdamu, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Bohuslav Rybín pracuje v chemičce už tři desetiletí, takže zdejší zákoutí dobře zná. Baví ho jak místa, kde se pracuje, tak staré budovy s dnes již opuštěnými provozy.
Autor: Bohuslav Rybín
Bohuslav Rybín vidí krásu v místech, o kterých má většina lidí asi úplně opačné mínění.
Autor: Bohuslav Rybín
Zaměstnanec litvínovské chemičky vyrazí do práce čas od času obtěžkaný brašnami s fotoaparáty, aby zvěčnil různá zákoutí rozlehlého závodu. Snímků už má stovky.
Autor: Bohuslav Rybín
Industriální prostředí mě fascinuje. Někdo mě má za blázna, ale ta chemička je prostě krásná, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Když mu jeho děda dal první fotoaparát, stejně jako většina ostatních fotil hlavně přírodu a lidi. Časem si však Bohuslava Rybína podmanilo kouzlo litvínovské chemičky, kde pracuje.
Autor: Bohuslav Rybín
Focení bylo velkým koníčkem mého dědy, od něhož jsem dostal svůj první přístroj – zrcadlovku flexaret. Dost mě to chytlo. Pak jsem si pořídil svůj foťák a fotil hlavně přírodu a lidi. Ale vždycky mě fascinoval hlavně průmysl, na první pohled ne úplně hezká místa, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Zkoušel jsem zátiší. Fotit staré věci ve starých budovách, tady v práci v dneska už opuštěných provozech. Vzal jsem si právě třeba starý foťák nebo starý budík. Takže jsem táhl přes vrátnici ještě víc tašek než normálně. Měl jsem s tím ale docela úspěch. Některé fotky se objevily na výstavách v Kodani, v Barceloně a v Amsterdamu, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
V litvínovské chemičce pracuje Bohuslav Rybín už 31 let. Syrová krása opuštěných provozů jej stále fascinuje.
Autor: Bohuslav Rybín
Bohuslav Rybín vidí krásu v místech, o kterých má většina lidí asi úplně opačné mínění.
Autor: Bohuslav Rybín
Industriální prostředí mě fascinuje. Někdo mě má za blázna, ale ta chemička je prostě krásná, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Když mu jeho děda dal první fotoaparát, stejně jako většina ostatních fotil hlavně přírodu a lidi. Časem si však Bohuslava Rybína podmanilo kouzlo litvínovské chemičky, kde pracuje.
Autor: Bohuslav Rybín
Zkoušel jsem zátiší. Fotit staré věci ve starých budovách, tady v práci v dneska už opuštěných provozech. Vzal jsem si právě třeba starý foťák nebo starý budík. Takže jsem táhl přes vrátnici ještě víc tašek než normálně. Měl jsem s tím ale docela úspěch. Některé fotky se objevily na výstavách v Kodani, v Barceloně a v Amsterdamu, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Focení bylo velkým koníčkem mého dědy, od něhož jsem dostal svůj první přístroj – zrcadlovku flexaret. Dost mě to chytlo. Pak jsem si pořídil svůj foťák a fotil hlavně přírodu a lidi. Ale vždycky mě fascinoval hlavně průmysl, na první pohled ne úplně hezká místa, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
V litvínovské chemičce pracuje Bohuslav Rybín už 31 let. Syrová krása opuštěných provoz jej stále fascinuje.
Autor: Bohuslav Rybín
Zaměstnanec litvínovské chemičky Bohuslav Rybín vyrazí do práce čas od času obtěžkaný brašnami s fotoaparáty, aby zvěčnil různá zákoutí rozlehlého závodu. Snímků už má stovky.
Autor: Bohuslav Rybín
Bohuslav Rybín vidí krásu v místech, o kterých má většina lidí asi úplně opačné mínění.
Autor: Bohuslav Rybín
Industriální prostředí mě fascinuje. Někdo mě má za blázna, ale ta chemička je prostě krásná, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Focení bylo velkým koníčkem mého dědy, od něhož jsem dostal svůj první přístroj – zrcadlovku flexaret. Dost mě to chytlo. Pak jsem si pořídil svůj foťák a fotil hlavně přírodu a lidi. Ale vždycky mě fascinoval hlavně průmysl, na první pohled ne úplně hezká místa, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Industriální prostředí mě fascinuje. Někdo mě má za blázna, ale ta chemička je prostě krásná, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
A noční fotografie je úplně o něčem jiném. Ta světla… To je prostě nádhera. Noční fotky mají specifické magické kouzlo, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Vždycky mě fascinoval hlavně průmysl, na první pohled ne úplně hezká místa, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Plno lidí včetně některých kolegů už mi řeklo – prosím tě, jak můžeš fotit průmyslovou fabriku. Ale pro mě je to nejvíc, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Původně jsem fotil jen pro sebe, ale pak mě oslovil přímo Unipetrol, jestli by mé fotky nemohl zveřejňovat na svých sociálních sítích, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Bohuslav Rybín pracuje v chemičce už tři desetiletí, takže zdejší zákoutí dobře zná. Baví ho jak místa, kde se pracuje, tak staré budovy s dnes již opuštěnými provozy.
Autor: Bohuslav Rybín
A noční fotografie je úplně o něčem jiném. Ta světla… To je prostě nádhera. Noční fotky mají specifické magické kouzlo, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Vždycky mě fascinoval hlavně průmysl, na první pohled ne úplně hezká místa, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín
Industriální prostředí mě fascinuje. Někdo mě má za blázna, ale ta chemička je prostě krásná, říká Bohuslav Rybín.
Autor: Bohuslav Rybín