„Je to jedno z nejstarších starověkých písem, kterým se psalo až do prvního století po Kristu. Zaniklo pravděpodobně vynálezem papíru a inkoustu,“ přibližuje kurátorka muzea Ilona Trefná.
Principem zápisu byly shluky znaků prokládaných různými piktogramy. „Jednotlivá slova byla například znázorněna různými symboly,“ doplňuje Trefná s tím, že hliněné destičky sloužily k zaznamenání úředních zápisů, obchodních smluv či zákonů. Používaly je i kláštery a podle kurátorky byly nalezeny i tabulky se soukromou korespondencí.
Vystavené exponáty jsou přesnou kopií objevených originálů, a to i rozměrově. „Lidé si většinou představují, že destičky byly velké. I s obálkou, která měla zabezpečit nedotknutelnost obsahu, se vejdou do dlaně,“ upozorňuje Trefná.
„K vidění jsou i pečeticí válečky, které tehdy nosili lidé v podstatě stejně, jako dnes nosíme občanský průkaz. Podepisovaly se jimi smlouvy a údajně i jmenovky na domy,“ doplňuje kurátorka.
Část expozice je věnována i slavnému badateli Bedřichu Hroznému a jeho zásluze za rozluštění chetitštiny a dále se návštěvníci seznámí i s výsledky badatelské, restaurátorské a konzervátorské práce odborníků z Národního muzea, Ústavu teoretické a aplikované mechaniky a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde byly texty tabulek převedeny do digitální podoby umožňující jejich prohlížení badatelům na celém světě.
Výstava bude v roudnickém muzeu k vidění až do 11. června.
