„Depot (úmyslně ukrytý soubor předmětů – pozn. red.) objevil jeden náš spolupracovník v roce 2021 při permanentním archeologickém průzkumu na Budyňsku, když prozkoumával vytipované lokality. Tato oblast v blízkosti Ohře je totiž archeologickými památkami přímo nabitá. Místa monitorujeme jednak proto, abychom vyloučili nebo naopak zjistili, zda tam neprobíhá nějaká nelegální aktivita a jednak v rámci průzkumných programů,“ říká archeolog a ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem Martin Trefný.
Přesnou lokaci archeologové nechtějí zveřejnit. Často se prý totiž stává, že když se amatérští detektoráři informaci o místě nálezu doslechnou, ihned vyrazí a lokaci vybrakují.
„Nalezený depot tvoří jedno bronzové kopí, osm bronzových seker, které mohly sloužit jako zbraně i jako nástroje, dvě jehlice na uchycení či sepnutí oděvu nebo na úpravu účesu a osm bronzových náramků,“ popisuje Michaela Procházková, kurátorka Podřipského muzea.
Předměty tisíce let ukryté v zemi chtějí archeologové představit veřejnosti, to se však neobejde bez vědecké analýzy a následné konzervace, která má za úkol zabránit další degradaci historických artefaktů.
„Po nálezu depotu jsme se domluvili s kolegy z Masarykovy univerzity v Brně, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme, na sérii analýz, které musí být provedeny před konzervací. Kolegové z Brna nalezené předměty zkoumali, šlo například o trasologickou analýzu ostří seker, která ukazuje specifické stopy po užívání nástroje. Stopy úderech naznačovaly, že se jednalo o zbraň nebo nástroj,“ přibližuje Trefný.
Pokud by naopak analýza ukázala, že předmět používán nebyl, šlo by s vysokou pravděpodobností o dar božstvům, vyrobený pouze pro kultické potřeby.
„Dále se prováděla analýza bronzoviny, tedy materiálu, ze kterého byly předměty vyrobeny. Charakteristika bronzoviny by totiž mohla napovědět, odkud předměty pochází. Prováděly se také technické analýzy na zjištění parametrů technologické výroby, které ukázaly, že sekery byly odlévány do dvoudílných forem,“ vysvětluje archeolog.
Všechny kovové předměty musely být navíc před konzervací důkladně prohlédnuty, protože konzervace ničí stopy otisků textilií v korozních produktech.
Vědci našli u Řípu unikátní mohylu, v jejím nitru objevili další stavbu |
„Teď už jsou všechny předměty natřeny konzervačním činidlem, které zabrání oxidaci jejich povrchu, a můžeme vidět, jak se krásně lesknou. Nyní už předměty čeká jen poslední krok a tím je jejich vystavení v archeologické expozici Podřipského muzea. Počítáme s tím, že už na podzim si je budou moci návštěvníci u nás prohlédnout,“ podotýká Trefný.
Devatenáct bronzových předmětů někdo před víc než třemi tisíci lety ukryl do země. Archeologové mají tři hlavní hypotézy, proč se to tenkrát mohlo stát. „První teorie zdůrazňuje náboženský aspekt, kdy byly předměty darovány božstvům. Takovéto depoty nalézáme na řadě kuželovitých kopců, kde byla rituální obětiště,“ líčí archeolog.
Druhá teorie akcentuje ekonomický aspekt, kdy si výrobce předměty do země uschoval pro pozdější prodej nebo nějaké další využití. Třetí teorie uvažuje o krizovém aspektu, kdy si někdo předměty ukryl do země, aby mu je neukradli cizí nájezdníci, ale už si je nikdy nevyzvedl.
