Po vyhlášení Říšské župy Sudety uteklo dvě stě tisíc Čechů, líčí historik

  18:58aktualizováno  18:58
Němci obsazené československé pohraničí se před osmdesáti lety, 15. dubna 1939, stalo Říšskou župou Sudety na základě zákona O rozdělení sudetoněmeckých území. Prakticky okamžitě odsud odešlo dvě stě tisíc Čechoslováků do zatím svobodného vnitrozemí. Pro ty, kteří zůstali, nastalo těžké období.

Vozidla wehrmachtu v Ústí nad Labem v říjnu 1938, 1. října začali nacisté s obsazováním československého pohraničí. Říšská župa Sudety vznikla 15. dubna 1939. Z pohraničí do vnitrozemí odešlo na 200 tisíc Čechů. | foto: archiv Martina Veselého

„Byli pečlivě sledováni stranickými a bezpečnostními orgány, nesměli na veřejnosti mluvit česky, shromažďovat se, hrozila jim represe za maličkosti,“ říká historik a pedagog z filozofické fakulty ústecké univerzity Martin Veselý, který se tématem Sudet dlouhodobě zabývá a napsal o něm několik publikací.

Proč a za jakých okolností byla vytvořena župa Sudety? Na jakém území se rozkládala?
Říšská župa Sudety vznikla v příhraničním pásu od Nového Jičína po Horšovský Týn, přičemž místy zasahovala hluboko do našeho území, hranice byla například jen nedaleko od Plzně. Bylo to území bez jakékoliv historické tradice, vytvořené uměle, což přinášelo řadu problémů – zejména dopravních, protože hranice do Česko-Slovenska, respektive do protektorátu, nebyla volně prostupná. Řada nacistických pohlavárů s vytvořením župy nesouhlasila a navrhovala přičlenění odstoupeného pohraničního území k sousedním župám, jak se to stalo v jižních Čechách a na jižní Moravě. Proti byl Adolf Hitler, z jeho strany to bylo poděkování sudetským Němcům za jejich podíl na rozbití Československa.

Fotogalerie

Jak tu fungovala samospráva a kdo stál v úřednické hierarchii nejvýš?
Správa byla vytvořená podle říšského vzoru. V čele stál říšský místodržitel, jímž se stal Konrad Henlein. Podřízeni mu byli tři vládní prezidenti, kteří šéfovali vládním krajům – chebskému, respektive karlovarskému, ústeckému a opavskému. Podřízeni jim byli vrchní starostové pěti městských okresů a landráti, kteří dohlíželi nad venkovskými okresy. Nejníž stáli starostové měst a obcí. Nesmíme ale zapomínat, že mimo tuto správu tu byla správa stranická, která měla v mnohém prim a úzce se s úřední správou prolínala. V čele stál jako župní vedoucí NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana) opět Konrad Henlein. V tomhle byla jeho pozice mimořádná, souběh funkce říšského místodržitele a župního vedoucího byl ojedinělý a souvisel s tím, že v župě se měla v praxi vyzkoušet správní reforma připravovaná od roku 1935. Župnímu vedoucímu NSDAP byli podřízeni okresní vedoucí, blokoví vedoucí a vedoucí jednotlivých buněk NSDAP.

Spolupracovaly samospráva a strana?
Jakkoliv takto vypadá tzv. vůdcovský princip jednoduše, v praxi byl systém kooperace správy se stranou, stranickými složkami, bezpečnostními složkami, vojenskými a hospodářskými organizacemi a dalšími dost složitý. Za zmínku též stojí, že Konrad Henlein měl sice v rukou mimořádnou moc, ale vůči Berlínu byl značně loajální. A zdaleka ne všichni mu tuto pozici přáli, ať již z centra, proti byl třeba Martin Bormann, nebo z bývalé SdP (Sudetoněmecká strana). Dlouholeté spory měl s Hansem Krebsem, který se musel spokojit s funkcí ústeckého vládního prezidenta.

Kolik Čechů po vzniku župy odešlo do vnitrozemí? Byly to odchody dobrovolné, nebo vynucené okupační silou? Přišli sem zároveň s jejich odchodem nějací Němci?
Podle posledních výzkumů odešlo do vnitrozemí zhruba dvě stě tisíc Čechů, nicméně nemálo z nich zde nemělo stálé bydliště a působili tu jako úředníci, železničáři, příslušníci bezpečnostních sil a podobně. Ti odcházeli souběžně s tím, jak postupovalo obsazování pohraničí. S nimi odcházelo mnoho lidí z obavy, co se bude dít. Měli za sebou napjaté období, zejména září, kdy teror proti Čechům eskaloval. Další byli vyháněni příslušníky sudetoněmeckého freikorpsu nebo třeba bývalými sousedy. Hodně z nich se pokoušelo vrátit po vzniku protektorátu, zvlášť když ve vnitrozemí neměli zázemí u příbuzných, ale župní orgány se tomu snažily zabránit, jak jen to šlo. Němci do sudetské župy přicházeli průběžně. Po vzniku župy sem přišlo množství říšských Němců, kteří obsazovali klíčové posty na úřadech, což bylo pro místní Němce nemilé překvapení. Později přicházeli etničtí Němci například z Besarábie, nacházeli zde útočiště před bombardováním Němci z říše, mířili sem s přesunutými zbrojními závody.

Byly na území nacistické župy nepokoje?
V říjnu 1938 (1. října začali nacisté s obsazováním československého pohraničí, pozn. red.) přišla chvíle pro vyřizování účtů. Odnesli to Češi, němečtí antifašisté nebo Židé. Míra udávání doslova zaskočila příslušníky gestapa, kteří přišli z říše.

Lišil se nějak život v župě od zbytku republiky a později protektorátu?
Lišil se tím, že župa se stala integrální součástí říše a zhruba během roku bylo vše takzvaně zglajchšajtováno, to znamená uzpůsobeno říšskému systému. Sudetští Němci z toho moc nadšení nebyli, protože glajchšajtizací přišli o řadu svých tradičních spolků nebo profesních organizací apod. Ty největší změny přišly pochopitelně s válkou. Důležitá byla nová hranice mezi župou a protektorátem, která nebyla volně prostupná a pro její přechod z obou stran platila řada opatření a restrikcí.

Jak se v Sudetech změnil tímto krokem každodenní život z pohledu Čechů a z pohledu Němců?
Pro Čechy nastalo dost krušné období. Byli pečlivě sledováni stranickými a bezpečnostními orgány, nesměli na veřejnosti mluvit česky, shromažďovat se, hrozila jim represe za maličkosti. Většině sudetských Němců se v říjnu 1938 sice splnil sen, ale už záhy musely odvodové ročníky rukovat do wehrmachtu, museli se podřídit glajchšajtizaci a též nelibě nesli to, že v župě byly poměrně vysoké životní náklady, ale oproti takzvané „Staré říši“ nízké platy.

Během války se sudetská župa stala takzvanou přijímací župou. Co to znamená?
Německo bylo od roku 1942, respektive 1943 vystaveno soustředěné spojenecké bombardovací ofenzivě. Zjednodušeně řečeno Britové plošně bombardovali za nocí německá města a obraceli je v trosky, Američané během dne bombardovali bodové cíle – válečně strategické závody. Obnova měst a průmyslu nebyla dost dobře možná, chyběly pracovní síly, prostředky, finance. Proto došlo k rozhodnutí evakuovat postižené říšské Němce do bezpečnějších oblastí a zároveň přemístit klíčové zbrojní závody, i když to znamenalo rozdrobení zbrojní výroby. Sudetská župa byla pro oboje poměrně ideálním územím, a tak sem přišlo zhruba 250 tisíc říšských Němců a stovky zbrojních firem, které zcela změnily charakter zdejšího hospodářství.

Říšská župa Sudety

  • správní útvar nacistického Německa, který vznikl 15. dubna 1939 
  • Říšská župa Sudety se rozkládala na pohraničním území severozápadních, severních a severovýchodních Čech, na částech českého Slezska a severní Moravy 
  • dělila se na tři vládní obvody – Cheb, Ústí nad Labem, Opava
  • v čele stál říšský místodržící Konrad Henlein
  • nacistická garnitura z ní chtěla mít výstavní území, plánovala tu vybudovat dálnici nebo na ústecké Mariánské skále antický chrám 
  • její konec přišel 8. a 9. května 1945

Tématu se jako historik dlouhodobě věnujete, jedna z vašich knih nese název Sudetská župa jako protiletecký kryt říše. Byla opravdu župa Sudety protileteckým krytem a proč?
Byla protileteckým krytem s ručením omezeným, neboli dokud nebyl pádný důvod župu bombardovat a chránila ji odlehlost, mohla se tak nazývat. Od jara 1944, kdy se sem svazy bombardérů pravidelně vracely a bombardovaly různé strategické cíle, zejména závod na výrobu umělého paliva v Záluží u Mostu, se ale ukázalo, jak je župa na leteckou válku mizerně připravená. Chyběly zejména bezpečné protiletecké kryty.

Je pravdou, že se dnešní krajské město Ústí nad Labem mělo stát jedním z vládních měst Říšské župy a mělo se proměnit ve vzorové místo Německé říše. Jak měla jeho proměna vypadat?
Jako vzorová (Mustergau) byla označována celá župa a to z toho důvodu, že zde byly aplikovány prvky nové správní reformy. Ústí bylo hlavním městem vládního kraje, a proto se počítalo s rozsáhlou výstavbou, mimo jiné i na Mariánské skále, a se zlepšením infrastruktury, plánovaná byla dálnice. Většina plánů vzala za své s válkou a s tím souvisejícím nedostatkem financí.

Kdy přišel konec Říšské župy Sudety a jak vypadal?
Skoro apokalypticky. Župa byla zoufale přeplněná. Pobývaly zde desetitisíce válečných zajatců, evakuovaných říšských Němců, východních dělníků, protektorátních Čechů a k nim přibylo na konci zimy 1945 i jeden a půl milionu uprchlíků ze Slezska, které bylo třeba ubytovat a zabezpečit. Župou projížděly vojenské transporty, stahovaly se sem zbytky rozprášených jednotek, procházely tudy tisíce vězňů koncentračních táborů v pochodech smrti. Denní realitou byly hloubkové nálety amerického a později i sovětského letectva, přišly těžké nálety na Ústí, Cheb nebo Chomutov. Kvůli postupující Rudé armádě byly evakuovány okresy na východě, připravovala se obranná opatření, formoval se a cvičil volkssturm. Pozoruhodné je, že přes to všechno fungovala správa až do samotného konce, nezhroutila se. Konec přišel 8. a 9. května, kdy v průběhu sovětských náletů na města v severních a severozápadních Čechách zahynuly ještě stovky lidí.

Nejčtenější

Jágrova show. Čtyřmi góly vrátil Kladno do extraligy, Chomutov sestupuje

Jaromír Jágr slaví společně s kladenskými spoluhráči gól v síti Českých...

Pětileté čekání je u konce. Hokejové Kladno slaví v 10. kole baráže triumf v Českých Budějovicích 4:2 a s ním i návrat...

Pardubice slaví udržení po divoké výhře, blízko extralize je i Kladno

Pardubičtí hokejisté (zleva: Petr Sýkora, Tomáš Rolinek, Brian Ihnacak) slaví...

Zachráněno! Hokejisté Pardubic si v 9. kole baráže o Tipsport extraligu zajistili účast v nejvyšší soutěži i pro příští...

Zdrcení Piráti. Podepsali jsme si ortel. Padáme, vědí v Chomutově

Zatímco chomutovský Petr Koblasa smutní, hokejisté Pardubic slaví setrvání v...

Hokejové extralize v Chomutově zvoní hrana. Po úterním domácím krachu 5:7 s Pardubicemi se udržení přesunulo z oblasti...

Piráti sestupují, majitelé klubu mlčí. Zláká trenéra Růžičku Kladno?

Zklamaný chomutovský Stanislav Dietz po prohře s Pardubicemi.

Semifinalista z roku 2017 dává hokejové extralize sbohem. Šíleně smutná páteční výhra 3:0 v Pardubicích chomutovské...

Znásilňoval kluky a žádal videa, teď chce bývalý skautský vedoucí z vězení

Bývalý skautský vedoucí Martin Mertl, který byl odsouzen na deset let za...

Za zneužití téměř čtyř desítek chlapců ze skautského oddílu jej soud v roce 2013 poslal na deset let za mříže. Dvě...

Další z rubriky

Morový sloup Nejsvětější Trojice od Matyáše Brauna zdobí Teplice 300 let

Morový sloup Nejsvětější Trojice (vlevo). Jedno z nejvýznamnějších děl předního...

Kulaté výročí 300 let slaví v tomto roce morový sloup Nejsvětější Trojice v Teplicích. Nejvyšší a jedno z...

Vrtulník letící pro pacienta nouzově přistál u Mostu, kvůli možné závadě

Vážně zraněného muže od nehody transportovat vrtulník

Vrtulník záchranné služby z Ústí nad Labem letící pro pacienta musel dopoledne nouzově přistát na louce poblíž...

Zakrytí Lomského potoka hrozí další propady, Lom chce vodní tok odkrýt

Nad propadlým zakrytím Lomského potoka se jezdí přes pontonový most

Propadlé zakrytí Lomského potoka přímo v centru Lomu u Mostu řeší vedení města a Povodí Ohře, které je správcem toku....

Najdete na iDNES.cz