Jaké zdroje využíváte pro získání informací o počasí a stavu vozovky?
Na dispečinku využíváme vedle informací o počasí z veřejně dostupných médií, které slouží spíše jako pomocný zdroj, především data z aplikace MIS. Tento Meteorologický informační systém nám poskytuje data ze silničních meteorologických stanic a ze sond umístěných ve vozovce.
Co všechno dokážete z této aplikace zjistit?
Systém ukazuje aktuální data o teplotě vzduchu a povrchu vozovky na různých místech, a dále pak údaje o vlhkosti či větru, a pravděpodobnou předpověď. Můžeme se podívat na radarové snímky, které ukazují srážky. Aplikace nás s předstihem upozorní na kritické podmínky, jako je riziko vzniku náledí nebo očekávané sněžení. Aktuální situaci sledujeme také na kamerách, které jsou umístěny podél komunikací. Ovšem nespoléháme se jen na techniku; velký důraz klademe na kontrolní jízdy. V praxi to znamená, že na dálnici vyšleme řidiče, který v průběhu jízdy – třeba i s pluhem, ale bez sypání – vizuálně a prakticky kontroluje reálný stav vozovky. Tyto jízdy jsou důležité, protože se může stát, že čidlo ve vozovce ovlivní například ledový zmrazek, a my tak potřebujeme ověřit skutečný stav.
Česko zasypal sníh. D1 kvůli kamionům kolabovala, hasiči jeli k desítkám nehod |
Kolik čidel, které jste zmínil, je na dálnici umístěno?
V našem úseku D8 jich máme 19 a další dvě na I/63. Jsou to místa, kde je instalováno několik typů čidel. Jde například o senzory umístěné přímo ve vozovce nebo o atmosférická čidla umístěna na sloupech. Ve vozovce může být senzorů více, třeba v jednom jízdním pruhu může být jeden v pravé jízdní stopě další v levé, a to v jednom i druhém jízdním pruhu. Důvodem je, že se teplota může lišit v závislosti na provozu.
Které úseky dálnice D8 jsou pro zimní údržbu nejnáročnější?
Náročnost spočívá především v tom, že tu máme několik rozdílných podnebí. Úsek od tunelů Panenská směrem ke státní hranici je v nadmořské výšce přes 600 metrů. Tady bývají sněhové srážky nejintenzivnější, když se přidá silný vítr, sypač tu jezdí prakticky nepřetržitě. Druhý úsek je 74. až 61. kilometr, který je ve výšce přes 150 metrů nad mořem, a poslední úsek je přes České středohoří, to je kolem 300 metrů nad mořem. Klimatické podmínky se mohou navíc rychle měnit – zatímco dole může být inverze s teplotami pod nulou, nahoře může svítit slunce a být nad nulou, nebo naopak. Samostatnou a specifickou kapitolou jsou estakády, které se chovají odlišně od běžné vozovky – namrzají výrazně rychleji.
Jak rychle se sypače musí dostat do akce, když začne sněžit, a za jak dlouho už je dálnice zase v provozuschopném stavu?
Podle platné vyhlášky musíme vyjet do 30 minut od zjištění sněhového spadu nebo vzniku námrazy – ledovky. To znamená, že sypač musí do půl hodiny opustit bránu střediska. Do dvou hodin od výjezdu musí být zajištěna sjízdnost daného úseku dálnice (do 3 hodin u silnic I. třídy a důležité silnice II. třídy, do 6 hodin u silnic II. třídy a dopravně významné silnice III. třídy, do 12 hodin u zbytku silnic III. třídy – pozn. red.). Pokud předem víme, že hrozí ledovka nebo intenzivní sněžení, dělá se preventivní solení komunikace.
Co přesně znamená „zajištěná sjízdnost“?
Sjízdnost znamená, že musíme zajistit provoz alespoň v jednom jízdním pruhu. Mnoho řidičů si bohužel představuje, že dálnice bude černá a vysušená, ale toho bychom při intenzivním sněžení nedosáhli ani s několikanásobně větším počtem techniky a lidí. Naší prioritou je tedy zprůjezdnit alespoň jeden pruh. Dálnici máme rozdělenou do čtyř okruhů, což je definováno v operačním plánu zimní údržby. Jednotlivé okruhy mají délku zhruba 20 kilometrů. V případě kalamity může být na jednom okruhu nasazeno více sypačů.
Jakou rychlostí mohou sypače pracovat?
Sypač může jet 60 až 80 km/h, přičemž optimální rychlost pro efektivní údržbu je kolem 70 km/h. Jezdíme v takzvaných sestavách, což znamená, že po dálnici jede jeden sypač a za ním druhý. Jeden sype a pluží v rychlém pruhu a druhý v pomalém, čímž zajišťujeme průjezdnost obou pruhů najednou. Při intenzivním sněžení posíláme sypače proti sobě, aby pokryly co nejdelší část dálnice v krátkém čase, i když to znamená, že je upraven jen jeden jízdní pruh.
Jaké jsou nejčastější nešvary, s nimiž se setkáváte u řidičů v zimě?
Největším problémem je nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, a to i bez sněhu. Stačí déšť, při kterém řidiči nesníží rychlost a jedou dál 130 km/h nebo i více. Často to končí nehodou. Řada řidičů navíc nemá vozidlo v dobrém technickém stavu a jejich pneumatiky nestojí za nic. Druhý častý nešvar je předjíždění sypačů, což je naprostá hloupost. Ošetřený úsek je za sypačem, nikoliv před ním. Dalším nešvarem je pak nedodržování záchranářské uličky, což by si v Německu nebo Rakousku nikdo nedovolil.
Kdy z vaše pohledu nastává opravdu kalamita?
Při zimní údržbě je klíčové, aby doprava jela. Pokud totiž aplikujeme posypový materiál (sůl či solanku) a na vozovce se nic neděje, po čase přestane fungovat. V momentě, kdy za sněžení dálnici zablokují kamiony, a to buď kvůli příliš těžkému nákladu, nebo nevhodným pneumatikám, je to opravdu problém. Zvlášť kamiony z balkánských zemí nejsou do podmínek, které u nás mohou nastat, dostatečně vybaveny. Přitom kdyby kamiony zůstaly v pravém jízdním pruhu, nebyl by až takový problém. Někteří to ale nerespektují a naschvál ostatní zablokují, protože je rozčiluje, že je jiní předjíždějí.
SILNIČÁŘ: Nesnáším sůl, někdy však není zbytí. Letošní zima je čajíček |
Co byste řidičům dálnice vzkázal při začátku zimní sezony?
Vzkázal bych jim především, aby používali zdravý rozum, řídili se silničními předpisy a prokazovali respekt nám i ostatním řidičům.
Jaké vybavení máte na středisku k dispozici?
Naše operační centrum – velín – prošlo před necelým rokem modernizací. Zatímco dříve jsme měli jen jeden monitor, nyní máme velkou telestěnu, která se skládá z jednotlivých segmentů. To výrazně zlepšilo přehlednost. K tomu slouží i modernizovaný kamerový systém, jehož kamery jsou strategicky rozmístěné po celé trase. Služba na dispečinku funguje 24 hodin, sem dnů v týdnu. Nepřetržité služby v zimní období (od 1. listopadu do 31. března – pozn. red.) drží řidiči sypačů, kteří slouží dvanáctihodinové služby.
Kolik techniky je připraveno k výjezdu a kolik posypového materiálu máte naskladněno?
Máme 14 sypačů a pět nakladačů. Na skladech máme 3 500 tun posypové soli. V případě intenzivní zimy je možné zásoby posypového materiálu doplnit. Máme nové sypače vybavené automatickým systémem, který řídí šířku a dávkování posypu podle polohy vozu. Poprvé vyzkoušíme pluh s dvojitým ostřím a speciálními tryskami. Technologie aplikuje slaný roztok pod tlakem přímo do pórů vozovky – je tak zajištěno rychlejší odstranění zbytků sněhu i ledu, zároveň je šetrnější k životnímu prostředí. Podobná radlice se zkoušela při údržbě Brennerského průsmyku v Alpách.
24. listopadu 2025 |
