Lucie Radovnická pracuje jako vedoucí diabetologického centra ústecké...

Lucie Radovnická pracuje jako vedoucí diabetologického centra ústecké Masarykovy nemocnice. | foto: Archiv Lucie Radovnické

Ne pro všechny diabetiky musí být koronavirus rizikem

  • 0
Cukrovka druhého typu u nás patří k nejrozšířenějším chorobám. Pacienti s tímto onemocněním se navíc kvůli obavám z koronaviru stále častěji obracejí na své lékaře. Podle vedoucí diabetologického centra v ústecké Masarykově nemocnici Lucie Radovnické však ne zcela všichni patří k rizikové skupině.

Zatímco před devíti lety se v Ústeckém kraji s diabetem druhého typu léčilo 62 tisíc lidí, dnes je to 78 tisíc lidí a regionu patří mezi kraji při přepočtu na 100 tisíc obyvatel třetí příčka. 

Mnoho pacientů s touto chorobou, kterou v sobotu připomíná Světový den diabetu, kvůli svému onemocnění pozorně sleduje i vývoj koronaviru. Obávají se, že patří k rizikovějším skupinám.

„Tak to opravdu není. Horší nebo špatný průběh by mohl čekat jen pacienty, kteří mají rozvinuté komplikace cukrovky nebo trpí obezitou. Pokud komplikace nemají rozvinuté a mají cukrovku dobře kompenzovanou, riziko je u nich srovnatelné s běžnou populací. Tato část pacientů do tohoto rizika tedy nespadá,“ uklidňuje diabetiky lékařka.

Jak by se diabetici měli v současnosti chránit?
Kromě nošení roušky, dodržovaní rozestupů a častého mytí a dezinfekce rukou by si lidé trpící cukrovkou měli dávat pozor na to, aby měli doma připravené telefonní číslo případně e-mail na svého diabetologa nebo praktického lékaře, který by jim mohl poradit. Také by si měli spočítat, kolik mají doma léků – a to nejen na cukrovku, inzulinu – materiálu k pumpám, proužků na zjištění hladiny cukru, jehel… Měli by mít zásoby alespoň na dva měsíce. Pokud je nemají, měli by zavolat svému diabetologovi, aby si vše včas zajistili.

Jak mají pacienti postupovat, pokud se koronavirem nakazí?
Mohou očekávat, že jejich glykémie, tedy hladina cukru v krvi, bude pravděpodobně stoupat. Neměli by panikařit a svoji glykémii monitorovat. Pokud jsou na inzulinu, tak by měli jednotky adekvátně podle hladiny cukru v krvi navyšovat. Pokud mají pouze tablety, navyšovat léčbu by sami neměli a je rozumné se obrátit na svého lékaře. Glykémie vyšší, mezi hodnotou 6 až 10, maximálně do 14, krátkodobě nevadí. Pokud ale glykémie neklesá pod 15 a je stále vyšší, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc. 

Měli by také myslet na to, že pokud covid-19 již mají, měli by dostatečně pít neslazené tekutiny. Moc se o tom nehovoří, ale infikovaní pacienti mohou trpět nejen respiračními potížemi, ale také nechutí k jídlu a pití. Často zvrací a mají průjem, což může být u diabetiků velký problém. Pokud nemohou několik dní jíst a pít a stav se nelepší, měli by navštívit lékaře. Může totiž poměrně rychle dojít k dehydrataci organismu a velmi vážnému stavu.

Lucie Radovnická

narodila se 12. března 1982 v Sokolově

vystudovala lékařskou fakultu UK v Plzni

je diabetoložka, endokrinoložka, internistka a vedoucí diabetologického centra v ústecké Masarykově nemocnici

je vdaná a má dceru

jejím koníčkem a relaxací je sport a hudba

Jak diabetici s jistotou poznají, že koronavirus mají a měli by vše začít sledovat?
Pokud mají některé příznaky, špatně se jim dýchá, bolí je hlava, mají rýmu a kašel, teplotu, jsou unavení nebo zvrací a mají průjem, měli by kontaktovat svého obvodního lékaře a dohodnout se, zda půjdou na test. Při těchto příznacích by si také měli častěji měřit hladinu cukru v krvi.

Ví nemocní, jak si mohou navýšit inzulin, aby se neohrozili?
Pacienti mající inzulin by měli být poučeni od svého diabetologa o tom, jak se chovat v případě vysoké hladiny cukru v krvi a adekvátně si inzulin navýšit. Pokud to neumí, nejsou si jistí, bojí se, snažíme se zajistit, aby na telefonu fungovala diabetologická ambulance, která by poradila. Pokud to není možné, je nutné přijít do ordinace osobně.

Ne každý pacient používá inzulin, ale bere léky. Může i on nějak regulovat hladinu cukru?
To bohužel nejde. Léky, které mají, si vesměs sami navyšovat nemohou. Problém zde proto nastává ve větší míře, protože jediný způsob, jak hladinu cukru snížit, je inzulin, který doma nemají. Je ale nutné říci, že pacientům, kterým k léčbě stačí léky, se na druhou stranu nemusí hladina cukru, ani když budou pozitivní, zvýšit natolik jako pacientům s inzulinem. Plošně se toto říci, ale bohužel nedá. Pokud by měli glykémii 15 a více, museli by vyhledat lékaře.

Není možné, aby jim diabetolog za této situace poslal e-mailem recept na inzulin, aby mohli svoji hladinu cukru korigovat?
Ano, možné to teoreticky je. Někteří z pacientů mající tablety nebo jinou léčbu než inzulin, s inzulinem zacházet umí, protože si ho kdysi píchali. U těchto pacientů to tedy lze. Bohužel mnozí inzulinové pero neviděli a zde je riziko, že si ho aplikují špatně. Pak bych se bála jim ho poslat bez toho, aniž bychom ho inzulin aplikovat naučili. Další problém je, že pacienti, kteří jsou léčeni tabletami, nemají doma často glukometr, který je nutností u pacientů aplikujících si inzulin. Proto je rozumné, v případě těchto pacientů, absolvovat návštěvu u lékaře.

Pacienti s diabetem mají i řadu dalších zdravotních komplikací od poškození cév, hrozby infarktu a mozkové mrtvice, poškození dolních končetin, zraku, ledvin nebo nervů. Existuje nějaký moderní lék, který by byl komplexnější?
Na trhu je například moderní léčba, takzvaní GLP-1 agonisté, kteří nejen že upravují hladinu cukru v krvi, ale byla u nich také prokázána schopnost chránit srdce a cévy diabetiků. Vliv mají také na snižování hmotnosti. Nadváha a obezita jsou přitom další ze zdravotních komplikací zvyšujících riziko srdečně-cévních onemocnění. Pacient si léčbu aplikuje 1x denně, případně jen 1x týdně. Podle řady studií je vhodné tyto léky nasadit, pokud se sníží účinnost tablet. Bohužel tato léčba je pojišťovnou hrazena jen některým pacientům.