„Ročně řešíme v kraji v průměru deset případů. Odhadujeme ale, že jich je reálně až pětkrát více. Ne na všechny totiž přijdeme,“ říká předseda oblastního mysliveckého spolku Teplice Václav Hrádek.
Prokázat pytláctví je podle něj složité. „Konkrétně na Teplicku se nám zatím nepodařilo usvědčit nikoho,“ podotýká Hrádek.
Když myslivci ve svých honitbách přijdou na nelegálně usmrcenou zvěř, spolupracují s lesáky nebo mysliveckou stráží a také s policií. Ta jen v letošním roce eviduje v kraji celkem čtrnáct případů, z nichž deset se podařilo objasnit.
„V loňském roce to bylo devět objasněných přestupků a šest trestných činů. Z nich ale zůstalo pět neobjasněných,“ poznamenává mluvčí policie Jana Slámová.
Podle statistik se pytláci nejčastěji vyskytují v okresech Litoměřice, Teplice a Děčín, naopak v Lounech, Chomutově a Ústí nad Labem je nahlášených případů minimum.
„Asi máme revíry slušně ohlídané, protože za poslední dva roky nemám informaci, že by nám v honitbách někdo střílel zvěř,“ uvádí Bohumír Freiberg, předseda oblastního mysliveckého spolku v Ústí nad Labem.
Dodává ale, že v rámci republiky případů pytláctví jednoznačně přibývá. Může za to rostoucí cena zvěřiny, v obchodech mnohdy stojí přes 600 korun za kilogram a vysoké ceny jsou často i v restauracích nabízejících nejrůznější zvěřinové hody.
Lov pro zábavu, kuší i lukem
Do hospod však smí legálně prodat maso jen člověk, který má firmu zpracovávající zvěřinu.
„Musí mít chladicí a skladovací zařízení schválená veterinární správou a jeho zvěřina musí projít veterinární prohlídkou. My dodávat zvěřinu do restaurací nemůžeme, prodat ho můžeme jen účastníkům lovu pro jejich potřebu,“ přibližuje Freiberg.
Pytláci často loví zvěř i pro zábavu. „Jsou i takoví, kteří jezdí autem po honitbě a střílejí na všechno, co se pohne. Nesbírají maso ani trofeje,“ kroutí hlavou Hrádek. Častěji se ale prý jedná právě o pytláky, kteří jdou do lesa cíleně pro maso.
„Vyhlídnou si statný kus a střelí ho. Pak ho zpracují přímo na místě. Zrovna před měsícem jsme řešili případ, kdy někdo zvěř naporcoval a nechal na místě hlavu s kůží, takzvanou deku. Veškeré maso bylo pryč,“ vypráví Hrádek.
Zvěř podle něj pytláci loví především kuší či lukem, ostatními střelnými zbraněmi méně. „Výhoda luku a kuše je v tom, že střelba není slyšet. Navíc na ně nepotřebují zbrojní průkaz,“ vysvětluje.
Myslivci se ale setkávají i s jiným druhem pytlačení. To když řidiči po nehodě poraženou zvěř naloží do kufru auta a odjedou. „Takových případů jsou desítky ročně, stává se to hlavně u srnčí zvěře. I to je ale protiprávní,“ upozorňuje Freiberg.
