Ředitel Krajské veterinární správy Ústeckého kraje Petr Pilous.

Ředitel Krajské veterinární správy Ústeckého kraje Petr Pilous. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Pozor na větráky, varuje šéf veterinární správy kvůli ptačí chřipce

  • 3
Po čtyřech letech se v Ústeckém kraji minulý týden objevila nákaza ptačí chřipkou u uhynulé labutě na řece Ohři v Žatci. Ředitel krajské veterinární správy Petr Pilous proto apeluje na majitele chovů z blízkosti nálezu, aby nyní skutečně důsledně dodržovali zásady takzvané biologické ochrany chovů.

U uhynulé labutě v Žatci byla prokázána nákaza ptačí chřipkou, konkrétně subtypem H5N8. Co přesně to znamená?
Jedná se o typ chřipky, který se na lidi běžně nepřenáší, jen za zcela výjimečných možností. A protože k nálezu došlo ve volné v přírodě, nevytyčuje se v takovém případě žádné ohnisko ani ochranné pásmo. Ptáci totiž migrují, dnes jsou v Žatci a zítra třeba na Nechranické přehradě. Bohužel je zrovna v okolí tohoto nálezu poměrně hodně velkochovů, například Xaverov, Astra Žatec, Frobe nebo Vodňanské kuře, a to jsou dohromady stovky tisíc ptáků. Upozorňujeme tedy chovatele na to, aby stoprocentně dodržovali zásady biologické ochrany chovů. Ono se to samozřejmě děje i normálně, ale v tomto případě se jim to připomíná, aby opravdu něco nezanedbali. Protože v případě zavlečení nákazy do chovu musí být takový chov zcela zlikvidován, což by jim způsobilo velkou hospodářskou škodu.

Ptačí chřipka

  • Virové onemocnění ptáků způsobené chřipkovými viry typu A. Postihuje primárně ptactvo, jen ve výjimečných případech mohou onemocnět některé druhy savců.
  • Pod jménem ptačí mor byla poprvé identifikována v roce 1878 v Itálii. Dnes je virus rozšířen po celém světě.
  • Nejznámějším typem ptačí chřipky je onemocnění způsobené virem H5N1, které se velmi rychle šíří a má omezenou schopnost infikovat i člověka 

Jak vypadají zásady biologické ochrany chovů? Co konkrétně musí majitelé chovů dodržovat?
Například do chovu nesmí vstupovat nikdo cizí. U velkých chovů se pak musí pracovníci převlékat do ochranných obleků. Okna a větráky by měly být zakryté tak, aby se do nich nedostali volně žijící ptáci. Krmivo musí být ošetřeno, voda musí být ze zajištěného zdroje. A pokud by někde měli podestýlku, nesmí pocházet z míst, kde se tato chřipka vyskytuje, protože by existovalo nebezpečí, že se to tam pasivně zavleče. U domácích malochovů zase platí zásada, že krmení a napájení by se mělo odehrávat někde uvnitř, kam se nedostane volně žijící ptactvo, které je přenašečem a zdrojem nákazy.

Které druhy ptáků jsou nejčastějšími přenašeči ptačí chřipky?
Nejčastěji jsou to vrubozobí – tedy ptáci přizpůsobení životu na vodní hladině, jako jsou kachny, labutě nebo husy. U všech ohnisek ptačí chřipky, která v Česku v poslední době v malochovech vznikla, se vždy prokázal kontakt na řeku nebo tyto divoce žijící vrubozobé ptáky. Často jsou skrytým zdrojem nákazy, protože oni ji překonají, pár jich sice uhyne, ale stávají se rezervoárovým živočichem, který následně může nemoc přenést na jinou drůbež a podobně.

Probíhá kvůli výskytu ptačí chřipky na Žatecku ve velkochovech častější testování či odebírání vzorků?
Testování probíhá pravidelně, nic mimořádného se tam nyní nedělá. Jsou zavedené systémy kontroly a podobně. Například u slepic je nařízeno při poklesu snášky nebo když se sníží příjem krmiva, že to chovatelé mají povinnost hlásit veterinární správě. Jedná se ale o stále vyhlášená opatření, která platí pořád. Když v chovech dojde k většímu úhynu, nechávají se ptáci vyšetřit na tuto chřipku, případně i na jiné nemoci. Tento zavedený systém se opravdu dodržuje a není třeba ho nějak zpřísňovat.

Kdy naposledy se v Ústeckém kraji objevila nákaza ptačí chřipkou?
Poslední výskyt ptačí chřipky v kraji byl v roce 2017. Bylo to v malochovu v Bílencích na Chomutovsku, kde byly chovány husy a kachny. Celý chov musel být po diagnostice zlikvidován, jednalo se zhruba o šest stovek kusů. Od té doby se to už dále nešířilo.

Prověřují se nějak i zpěvní ptáci, kteří někde uhynou?
Ano, prověřují, ale jen v případě hromadných úhynů. Mrtví ptáci se nenacházejí úplně běžně, protože když uhynou v přírodě, jejich kadávery (mrtvá těla) často zaniknou, kočky je roztahají a podobně. Ale když se někde najde pět a více uhynulých kusů, odesílají se automaticky na vyšetření. Oproti tomu u vrubozobých se předpokládá, že by tam něco mohlo být, takže jejich kadávery se posílají na vyšetření úplně všechny.

Co mají lidé dělat v případě, že v přírodě najdou mrtvého ptáka?
Pokud možno by na něj neměli sahat, maximálně jen s rukavicemi. Samozřejmě není riziko, že by lidé dostali přímo chřipku, to je skoro vyloučené, ale ptáci by mohli mít i jinou nemoc, například salmonelu. Proto je potřeba dodržovat opatrnost, na kadávery nesahat a nahlásit to. Stačí zavolat na veterinární správu nebo kontaktovat městskou policii či obec. Oni už vědí, na koho se obrátit.