"Zajímali se o prodej pozemků v průmyslové zóně a některých stavebních parcel," uvedla mluvčí radnice Gabriela Doušová.
Podrobnosti neznala, MF DNES se ale podařilo zjistit, že policii zajímal například prodej pozemku firmě Benteler ve zdejší průmyslové zóně. Vedení města prodalo s pozemkem i silnici, kterou používal místní podnikatel Mirko Bernas jako přístupovou cestu ke svým pozemkům.
Případ PastelkaPříkladem podivného hospodaření v Rumburku je prodej domu s pozemky o rozloze 7 642 metrů čtverečních, ve kterém je od září 2005 v nájmu soukromá Základní škola Pastelka, jejíž ředitelkou a zakladatelkou je zastupitelka města Anna Jindrová. Škola už před časem usilovala o to, aby nemovitosti získala. Když ale loni vedení města rozhodlo, že budovu s pozemky prodá a stanovilo cenu podle znaleckého posudku na 3,7 milionu korun, společnost Jindrové se o koupi nepřihlásila. Zastupitelstvo pak částku snížilo nejprve o 20 procent, nyní už je cena nižší o 40 procent a činí 2,2 milionu korun (o prodeji domu zde). |
"Vítám, že se Benteler rozšiřuje. Už kvůli zvýšení počtu pracovních míst. Jenže krok radnice je pro mě likvidační," říká Bernas, který se na vedlejších pozemcích chystal postavit výrobní halu.
Sám prodej pozemku s přístupovou cestou považuje za protizákonný. "Na prodej se mě jako souseda, jehož se řízení týká, vůbec nikdo neptal. Zjistil jsem to minulý týden náhodou," zlobí se Bernas. Kvůli prodeji cesty se chystá obrátit na právníky.
Místostarosta Rumburku Darek Šváb pochybení odmítá. "Pozemek jsme prodali Benteleru proto, že firma vlastní pozemky na obou stranách silnice a po prodeji to bude tvořit logický, funkční celek," říká Šváb.
Nesouhlasí ani s argumentem, že prodejem silnice přišel Bernas o příjezdovou cestu. "Ta silnice končí 12 metrů před pozemky pana Bernase a ten může využít sjezdy z boční komunikace," říká Šváb. Zdůraznil, že Benteler zaměstnává 700 lidí a po rozšíření výroby jich bude ještě o 230 víc.
Policie zjišťuje, proč radnice rozdrobila velkou zakázku
Policie se kromě prošetřování tohoto případu zaměřila hlavně na zakázky radnice. "Zástupci Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality si vyžádali materiály týkající se plánovaných rekonstrukcí rumburských mostů. Město by jim materiály mělo předat do deseti dnů," popsala mluvčí Doušová.
Radnice chtěla loni nechat opravit devět mostů za zhruba 30 milionů ze státních dotací určených na likvidaci povodňových škod. Šváb, který má na starosti investice, připravil výběrové řízení pro každý most zvlášť. Tím se celková částka za opravy rozdrobila na devět zakázek pod šestimilionovou hranici a město díky tomu mohlo místo klasické soutěže rovnou oslovovat vybrané firmy.
"Tendr se vyhlašoval na každý most zvlášť, protože každý most je samostatnou stavbou. Zvolili jsme způsob, jaký je běžný i v jiných městech," hájí postup Šváb.
Že by město mohlo vypsáním soutěže ušetřit, odmítá. "Naopak by to mohlo vyloučit menší firmy," tvrdí. Nyní vedení města ale zakázky pozastavilo, protože o nich rozhoduje i antimonopolní úřad.
