„Ústecký kraj je v tomto ohledu na špičce žebříčku. Na letošní rekordní hodnoty přízemního ozonu mělo vliv velmi slunečné léto bez deště a hlavně mraků, které by pohltily ultrafialové záření,“ říká lékař Miroslav Šuta, předseda Centra pro životní prostředí.
Ústí-Kočkov a Rudolice v Krušných horách letos podle něj měly 72 dnů s překročeným limitem přízemního ozonu, který si tak vyčerpaly na další dva roky.
Limit pro přízemní ozon je 120 mikrogramů na metr krychlový v osmihodinovém průměru. Překročena tato hodnota smí být 25 dnů v průměru za tři roky.
I ostatní města tento limit letos překročila, v Teplicích bylo 56 takových dnů, v Mostě 54, Litoměřicích 50, Ústí-městě a Štětí 35 dnů. Limity na – pro nás nedosažitelný, ale ideální počet dní – stanovuje Evropská komise.
„Je prokázáno, že přízemní ozon poškozuje povrch dýchacích cest, zhoršuje dýchací problémy, astma a dráždí oční sliznici. Poškozuje i povrch listů, snižuje úrodu a poškozuje lesy,“ podotýká Šuta.
Zatímco letní, přízemní ozon zatěžuje zejména výše položená místa, u zimního smogu je to přesně naopak. Přestože podzimní smogová sezona začíná, koncentrace polétavého prachu PM10 už letos překročily hranici 50 mikrogramů na metr krychlový v řadě měst.
Podle evropské směrnice takových dnů v celém roce smí být maximálně 35, Lom u Mostu jich má už 52, Most 41, Děčín 39, Ústí-město 32, Štětí 27 a Chomutov a Litoměřice 32.
Prach má negativní vliv na dýchací cesty, u dětí zvyšuje výskyt astmatu, zhoršuje jeho průběh a má vliv na chronickou bronchitidu. „A velmi jemné částečky prachu M2,5 a nižší poškozují cévní systém a lidé umírají na infarkty, mozkové mrtvice,“ upozorňuje Šuta.
