Přemnožení divočáci v Ústí útočí i na psy, postřílet je ale není snadné

  • 11
Přemnožená černá zvěř obtěžuje v posledních měsících obyvatele největšího ústeckého sídliště Severní Terasa. Prasata zde v noci rozrývají půdu a výjimkou už nejsou ani jejich útoky na psy místních občanů. S divočáky se tu lidé denně potkávají přímo u panelových domů.

„Prasata potkávám téměř každý večer. Město už by s tím mělo něco dělat,“ myslí si například František Šmejkal z ulice Jana Zajíce.

Podle místostarosty městského obvodu Severní Terasa Pavla Dufka (UFO), který ve zmíněné lokalitě shodou okolností také bydlí, představuje černá zvěř v místě opravdu velký problém.

„Prasata se tu pohybují běžně a představují nejen bezpečnostní problém pro lidi, kteří se navečer vracejí z práce nebo z návštěvy, ale také nám rozrývají trávníky, které musejí naši pracovníci složitě vracet do původního stavu,“ říká.

Do opatření proti černé zvěři podle něj radnice každý měsíc investuje nemalé prostředky.

„Instalujeme pachové zábrany, což stojí desetitisíce korun, prasata si ale časem zvyknou i na ně. Spolupracujeme i s myslivci, kteří tu pravidelně pořádají naháňky, ne vždy ale něco uloví. Když už se střílí, divočáci se tu i měsíc neobjeví, protože se bojí,“ připouští místostarosta.

Za každý ulovený kus Ústí vyplácí myslivcům 300 korun

Ústecký magistrát od roku 2015 odstřel přemnožených divočáků dotuje. Za každý ulovený kus vyplácí myslivcům 300 korun. Například v roce 2017 jim vyplatil 47 700 korun za 159 kusů černé zvěře.

Fotogalerie

Pobyt divokých prasat ve městě je i podle Romana Jansty, předsedy mysliveckého spolku Diana, nežádoucí, už kvůli bezpečnosti lidí.

„Bývají od nich potrhaní psi a i sami obyvatelé se cítí být divočáky ohrožení, obzvláště v nočních a v brzkých ranních hodinách. Nejsou výjimky, že jdou lidé do práce a potkají se s divočáky na parkovišti,“ popisuje Jansta s tím, že jen v okolí Severní Terasy se může pohybovat několik desítek kusů černé zvěře.

„Největší letošní zjištěná skupina prasat má asi třicet kusů. Jsou tu ale i další, menší skupinky, například bachyně s pěti selaty. Vesměs jde o zvěř, která je městská, do přírody běžně nejde. Prasata se motají po městě kolem popelnic a žijí vyloženě v obydlených oblastech, kde se také narodila,“ upřesňuje Jansta.

Divočáky na sídliště lákají i nádoby na bioodpad

Problémem pro radnici jsou i nádoby na bioodpad, které musí podle zákona na svém území mít. „Jsou to chytrá zvířata a nádoby na bioodpad je vyloženě lákají. Často popelnici povalí a mají potravu bez práce,“ říká Dufek.

Řešením jsou podle něj kontejnerová stání, která se radnice snaží ve svém obvodě budovat. „Pak už to mají prasata složitější, nádoby v těchto stáních nepřevrátí,“ vysvětluje místostarosta.

Stavy černé zvěře ve městě je podle Jansty třeba snížit. I proto myslivci pořádají čtyřikrát až pětkrát ročně naháňku na nehonebních pozemcích. „A to nejen na Severní Terase, ale i na území Krásného Března či Dobětic,“ říká předseda spolku.

Problém s divočáky řešilo město už v roce 2010:

Poslední taková se uskutečnila na Terase dnes dopoledne a zúčastnilo se jí čtrnáct myslivců a deset policistů, kteří pomáhali vymezit prostor tak, aby se do něj nedostali lidé. Akce ale skončila nezdarem. Nepadl jediný výstřel.

„Bohužel, dnes nás prasata porazila 1:0. Neviděli jsme žádného divočáka, ale pobytové znaky tu jsou, evidentně se tady pohybují. Dnes však byla v jiné části města a my se nemůžeme pohybovat ve všech lokalitách najednou,“ přibližuje Jansta s tím, že pokud už lidé na černou zvěř narazí, měli by o sobě především dát hlasitě vědět.

„Pořád jsou to divoká zvířata a nikdy nevíte, jak uvažují. Když je překvapíte a cítí se ohrožená, mohou se chovat agresivněji a na člověka i zaútočit. Když o vás ale zvíře předem ví, vyhledá si únikovou cestu a raději odejde,“ dodává.