Ten smrad byl a je cejtit všude mezi Ústím a Teplicemi. Místní vědí, že tam už skoro žádný pole nejsou, jsou z nich sekané louky (když tam nestojí bedny průmyslových hal). Takže tam ten odpad z bioplynek (do kterých se hodí všemožný bordel) nikdo nezaorává - pak se divte, že to tam imrvére smrdí. No aspoň to překryje smrad z krupskéhé Knaufu - o něm též hygienici (prý nezávislí na byznys politickém panstvu) tvrdí, že je to božská ambrozie co ničemu nevadí.

To je divny. Pamatuju, kdyz se hnojilo hnojem, smrdelo to jen par dni.

Už ani ten hnůj není, co býval.

jj, radikálně se změnilo i krmení.

Starostka je poprosila a oni se uráčí to zaorávat. Kam jsme s tou demokracií došli .... Nejen na chudý lid, ale i na podnikatele musí být přísnost.

Sice bydlim na druhe strane republiky a tamejsi pomery neznam, ale pochybuju, ze tamni zemedelci to tam vyvazi od jara az do ted. U nas je vzdycky obdobi (prave ted v srpnu) kdy zemedelci tyto kejdy na pole vyvazi a vzdycky to tak 14 dni tady ruzne smrdi. Urcite to tam ale nenavazi celou sezonu. Bud obyvatele prehani a nebo je zdroj nekde jinde.

Bioplynka se vyváží celoročně podle potřeby. A smrdí ukrutně. To nemá s kejdou ani hnojem nic společnýho. Pokud jste to nikdy nezažil, pak jste šťastný člověk.

A jak hnoji biozemedelci?? .... Pouze v noci... :-)

„Podle něj je celý problém v tom, že se v posledních letech často využívala chemická hnojiva a lidé si odvykli na odér z těch organických.“

Lidé si odvykli na pach digestátu? To by si na něj museli někdy nejdřív přivyknout, což je nemožné jak kvůli jeho charakteru, tak proto, že se jím dříve nehnojilo, protože bioplynky neexistovaly. Pan jednatel je tak na pár facek.

Dřív se pole hnojila prasečí kejdou.To už si dneska nepamatujete.Kam se hrabe odpad s bioplynky.A kravskej hnůj se hned zaorával.

Ale hned se to zarylo...

No právě - pohnojit, zaorat a smrad max na 3 dny

Prasečí kejdou se dřív asi nehnojilo - snad se nemýlím, že sláma byla ve vepřínech zrušena až za bolševika?

Ve velkochovech byla zrušena sláma bohatě za bolševika. Jednalo se jak o skot tak i o prasata. Jenže se tyto složky většinou rychle zaoraly a nevypouštěli se na jedno místo jen hadicemi ( viz fotogalerie viz. obr. 4 a 5).

Když je to na dobrém místě, kde nehrozí spláchnutí do vod, klidně stačí i jenom vypuštění z hadice. Nemusí se to hned zaorávat, stačí, když to promyje rozumně silný déšť. Ten ty páchnoucí prvky smyje z povrchu a zasákne do země. Zaorat se to může klidně až dodatečně, v rámci běžné orby či předseťové přípravy pole.

Zaorání totiž zápach neodstraní úplně, protože vždy nějaká část zůstane na povrchu. Navíc traktory, co by to oraly, by měly problém s nezaschnutou kejdou, "rozhňácává" se to na kolech a podvozku zemědělské techniky v hnusnou páchnoucí směs.

"Dělala" se takhle kdysi kejda a dnes se takhle může dělat i ten digestát z bioplynky. K obyvatelům to je šetrné, protože by byli vystaveni zápachu jen nějaký den před tím deštěm.

Jinak pokud se používala na podestýlku sláma, byly dvě složky hnojení. Byl slamnatý hnůj jako pevná hmota a potom močůvka s více či méně pevnými složkami coby "šťáva" z toho hnoje. V objemu možná až dvojnásobku toho slamnatého hnoje.

Takzvaný "ovnocuc" , pokud ho provozovalo zemědělské družstvo, obvykle v první řadě vyvážel na pole močůvku z chlévů a až sekundárně obsahy septiků z lidských obydlí.

Slámu potom později začali používat jako objemnou složku do krmení nebo i jinak a exkrementy dobytka se začaly "produkovat" v kapalné fázi úplně všechny, to byly ty různé kejdy.

Hnůj se musí zaorat co nejdřív právě proto, aby co nejvíce dusíku zůstalo v půdě.

Hnůj ano, ten jde zorávat poměrně dobře. Ale kejda a dnes zřejmě ty produkty bioplynek, to je poněkud horší.

Pokud v bioplynové stanici zpracováváte odpadky, je v nich to, co do nich lidé dají.

Klidně tedy i NiCd baterie, léky,... tomu nezabráníte, klidně může jít o občasné omyly, ne o úmysl.

Zatímco (bio)plynu bych se tedy nebál, odpad možná obsahuje jen stopy škodlivin, ale ty se na polích kumulují.

Produkty z bioplynek smrdět nemusí nebo jen málo, to by ale bioplynka z biomasy nevytěžila všechno. takže jde o peníze.

Jinak dříve, když zemědělci hnojili klasickým hnojem a kejdou, nikdy nehnojili soustavně .Shromažďovali to na hnojištích a v nádržích a hnojili potom najednou. takže zápach byl jen pár týdnů v roce a po zbytek roku byl čistý vzduch. Hnojilo se vždy nějaký den před menším nebo středním deštěm, co se nevsáklo do půdy a a smrdělo dál, déšť opláchl a zapravil do půdy a byl čistý vzduch.

A to právě dnes zemědělcům zřejmě chybí, příslušná infrastruktura. Všelijaké zásobní nádrže či podobné prostory na tuto hmotu s pár měsíční kapacitou. Aby to mohli skladovat a potom najednou po polích rozvést. A být tak k nosům okolních obyvatel šetrní, nesmradit jim pořád, ale jen občas, když už je to nutné.

No tak většině místních hlavně smrdí práce.

A to jste poznal jak?

Odbor životního prostředí nemá kompetence kontrolovat životní prostředí...

No to me taky pobavilo, v tom pripade tento spolek vyzirku okamzite rozpustit, sedi tam uplne k nicemu :-(

Společnost, která tu hospodaří, říká, že jde jen o organické hnojivo, kterému už lidé odvykli. Následně se dozváníme, že jde o digestát, tedy odpadní produkt nějaké bud přímo slovenským STBákém vlastněné nebo min slovenským STBákem dodané a postavené BIO plynky, tedy něco co se u nás nikdy nepoužívalo a nikdy by používat nemělo.Článek a společnost které tu hospodaří lže jako když Babiš ve sněmovně o čapáku hovoří.

ANO STBák si skutečně do zákona prosadil, že je podle zákona digestát definován jako typové organické hnojivo, ale v reálu žádný zákon z nebezpečného odpadu hnojivo neudělá. Pojďme se podívat na realitu. Digestát je konečný produkt anaerobní digesce. Digestát se dělí na dvě složky, a sice separát a fugát,. tedy pevnou a kapalnou část odpadu BIOplynové stanice. procesu digesce se odbourávají labilní organické látky z více než 50%, čímž rovněž klesá sušina digestátu, která se zpravidla pohybuje mezi 2–6 %, výsledný produkt tedy nesplňuje ani jeden z parametrů pro organické hnojivo a organickým hnojivem není. Při troše fantazie by se tomu dalo říkat minerální hnojivo, ale viz dále.

Pojďme se podívat na to co s půdou dělá vyvážení tohoto nebezpečného odpadu na pole. Tato fakta jsou výsledkem dlouhodobého (několik let) měření vlastností půdy na poli u Budišova bramborářská oblast okres Třebíč.

Měřeními bylo naděvší pochybnost zjištěno, že

1. Aplikací digestátu se výrazně zhoršuje penetrometrický odpor půdy a to tím více čím více a čím častěji tento nebezpečný odpad leje na půdu. Laicky řečeno aplikací digestátu se půda utužuje a mění se v tuhou nepropustnou hroudu. Ještě jinak řečeno, dochází k vyššímu utužení půdy.

2. Aplikace digestátu výrazně zhoršuje vodostálosti půdních agregátů v půdě, pokud byla na poli bez aplikace digestátu vodostálosti půdních agregátů vyrovnaná až mírně stoupající tak na poli kam se digestát vyvážel byl jednoznačně klesající a již po třech letech se pole v kategorii vodostálosti půdních agregátů dostala z kategorie dobré do kategorie velmi nízká

3. Vlhkost půdy, je zcela logické , že na poli s digestátem klesala vlhkost půdy a to čím více čím intenzivněji v daním období pršelo, ano digestát půdu připravuje o schopnost vsakování a to zvláště při intenzivnějších srážkách což logicky vede k větší půdní erozi.

Závěr, STBák ničí 5% rozlohy ČR žlutým řepkovým svinstvem, které ničí pudu a vodní režim krajiny a další procenta jeho a jím prosazenými BIOplynovými stanicemi , jejichž nebezpečný odpad prosadil zákonem jako organické hnojivo, kterým rozhodně není a v každém případě ničí tím další tisíce hektarů orné pudy a vodní režim krajiny.

Běžte se léčit, tohle už je obsese

Tohle je realita milá kobliho

Tak nejen v Předlicích i u nás na moravě standardně vyjedou fekální vozy na pole a rozmetají obsah v tom největším parnu po strništi...jen za nima už nejezdí traktory s radlicemi jako dřív .

A můžu říct , vybírejte si mezi větráním a vůní domoviny ....

(Samozřejmě petice a stížnosti vedly jen k tomu , že s místním JZD či jak si dnes říkají pak nebyla žádná řeč )

Tak narozdíl valné většiny, mi například kravský hnůj voní, tenhle bioodpad z bioplynek ale opravdu smrdí, skoro jak maso zdechlin

To je tak, když se partička Pražáků dostane na vesnici, tak očekávají čerství vánek z hor ....

To jo, my Pražáci se zrovna do vašich Předlic hrneme po jeden přes druhého! Skvělé životní prostředí, starobylá skvěle uchovaná architektura a to složení obyvatelstva - ti pracovití a kultivovaní sousedé! To si i ten čerstvíííííííí vánek odpustíme!

Zdeněk Valenta je asi jediný, komu tahle smradlavá hmota voní.

Vy asi netušíte, co jsou Předlice zač, že? To je to místo, na který pražáci v rámci neziskovek čerpaj korunky na různý začleňovací programy, hodně o takových místech mluví, ale osobně by tam určitě nepáchli.

Vůně domova. Dnes se používá sušené hnojivo a umělá a většina už neví jak voní kupa hnoje. A ten ani nejde sehnat, alespoň v Brně.

A druhá věc dnes se moc neorá.

Rezultát za všechny prachy - Úřad se dohodl na naplnění litery zákona... Takže, zákon není svatý, jenom se dohaduje jeho možný dodržování !

No jestli ono to nebude spíš tak, zemědělci to mají v cajku a úřad aby měl od citlivek pokoj, se s nimi dohodl na nadstandardu.

Stejnej puch je i v oblasti Praha - Východ. Ve včerejším větrném počasí to byla fakt lahůdka Ale přežít se to dá.

Tam je to ale z výroby krmiva pro psy...

Takhle se hnojí. To si někdo dobře nahrabal! Vozí tam svinčík který smrdí a inkasuje prachy které mu voní! Pod tou dálnicí nesekali ani trávu na seno. Jezdím tam často.

Víte, co je hnůj, ne? A víte, že smrdí jak h***o, že jo?

Tohle ale opravdu není hnůj. To skutečně smrdí jako značně rozložená mrtvola.

Já jezdím kolem denně a pokud v Předlicích smrdí to, co smrdí i u Chlumce, tak je to hnůj.

Osobně právě cejtím hnůj u Chlumce. V Předlicích (a v tý průmyslový zóně už obvykle necítím nic). Hlouběji v Ústí už to přebíjí typický smrad z Chemičky. Je tedy možný, že někde v Předlicích se tohle mísí a vzniká mrtvolnej puch. Plus tedy samozřejmě všudypřítomný odpadky, ale za ty si můžou místní sami.

"...jsme se dohodli, že to budou zaorávat..."

Nebudou. A NIKDO s tim nenadela naprosto NIC.

No jo... Ten smrad táhne nejen do Předlic, ale taky do Chlumce a okolí. Je to močka,domovina"":-)

Předlice jsou čtvrť kde je mezi vybydlenými domy jedna velká skládka. Opravdu si mistní stěžují na smrad z pole?

Tohle jsou lidi zeStarych Predlic