„Je důležité se vzájemně setkávat a o těchto věcech mluvit, namísto abychom je potlačovali,“ uvedl iniciátor vzpomínkové výpravy Petr Zemánek, učitel z pražského Gymnázia Jana Keplera, který pochod uspořádal už počtvrté.
Skupina z gymnázia v Kadani se akce účastnila podruhé. „Přijde nám důležité tuto událost připomínat, protože je zatím v české paměti trochu upozaděná,“ uvedl učitel Jiří Nebeský.
 |
„O Postoloprtském masakru jsme si povídali v hodině dějepisu a myslím, že je dobře, že se to připomíná a můžeme se podívat do míst, kde se to odehrávalo,“ zmínil student Jan Živnůstka.
„Postoloprtský masakr se týkal i českých Němců ze Žatce. Snažím se žákům ukázat, že existují události, které je potřeba si připomínat, aby se historie neopakovala a aby si uvědomili, že lidská důstojnost má velkou cenu a všichni jsme si rovni,“ uvedla učitelka ze Základní školy na náměstí 28. října v Žatci Kateřina Holštajnová.
 |
První zastávka zavedla účastníky na místo někdejších kasáren v Postoloprtech, kam byly nahnány stovky až tisíce Němců z Postoloprt, Žatce a dalších obcí v okolí. Úvodní vlna vraždění začala v noci na 27. května. Mezi zastřelenými Němci byl i tatínek Waltera Urbana, který v Postoloprtech stále žije.
„Rád vidím, že vás je tolik,“ řekl k účastníkům pochodu, když procházeli kolem jeho domu. Když jeho otce zastřelili, bylo mu dva a půl roku, jeho bratr byl o pár let straší. Jejich tatínek byl Němec, maminka Češka. Navzdory okolnostem se rozhodla s dětmi v Postoloprtech zůstat. „Po smrti otce jsme tu zůstali, protože jsem tu měli dům. Maminka pracovala v JZD. Bylo to tu těžké. Někteří byli zažraní komunisté a ti dělali naschvály. Třeba jeden učitel mě normálně mlátil,“ vzpomínal.
Kolik bylo obětí, se dodnes přesně neví. „Německá strana eviduje 1660 mrtvých, ale v objevených hrobech jich bylo nalezeno méně. Jisté je, že ne všechny hroby byly odkryty. Může tu nastat ještě veliký posun. Lidé, kteří pátrají po svých příbuzných, by měli mít právo vědět, kde hledat a kam jít uctít jejich památku,“ dodal Zemánek.
Byli jsme jako oni. V Postoloprtech zavraždili stovky Němců měsíc po válce |
V Žatci se uskutečnilo také pietní shromáždění k uctění památky obětí poválečného násilí na německém civilním obyvatelstvu a modlitba za smíření mezi národy. „Češi se velice rádi považují za oběti velkých dějin a zapomínají na to, že ty svoje dějiny píší sami. A že ty dějiny mají krásné strany, ale i ty špatné, za které se stydíme a neradi si je připomínáme. Přitom je to potřeba,“ vysvětlil Martin Kos ze spolku ŽOK – Žatecký okrašlovací spolek, proč před šesti lety začal pietní setkání pořádat.
Česká společnost podle jeho slov už dokáže poválečné události pojmenovávat a bavit se o nich. „U mladé generace je to evidentní, protože přímí pamětníci už nejsou mezi námi nebo jsou ve velmi pokročilém věku. S generační výměnou se změnila i nálada ve společnosti, a tak se toto téma postupně dostává do popředí. Točí se filmy, píší se knihy – už to zkrátka není tabu,“ dodal.
Spolek inicioval vznik pamětní desky, kterou město Žatec umístí na městském hřbitově u kříže obětem války. Odhalena bude při pietním aktu 3. června.
