V souvislosti s danými zákazy tak domkaři a zahrádkáři nesmějí odčerpávat vodu na zalévání zahrad, mýt auto či napouštět bazény. Omezení platí na některých místech do odvolání nebo do konce října. „Zákazy se začaly vydávat o tři týdny dřív než v loňském roce, o měsíc dřív než v předloňském roce. To znamená, že letošní rok začíná být suchý velice brzy,“ řekl ředitel státního podniku Povodí Ohře Jan Svejkovský.
 |
Na některých menších tocích na Lounsku byl letos zákaz vyhlášen už od 10. června. V loňském roce začaly první zákazy v regionu platit od 11. července v oblasti Podbořanska, Žatecka a Lounska.
Zákazy odběru povrchových vod vydávají vodoprávní úřady na radnicích obcí s rozšířenou působností, a to na podnět správce toku, který průtoky vodních toků monitoruje. K tomuto kroku dochází ve chvíli, kdy hladina potoků a říček klesla natolik, že ve vodě začíná chybět kyslík. Rybám a dalším vodním živočichům proto hrozí udušení a vážně ohrožen je celý říční ekosystém.
Po vydání zákazu vyrážejí správci toků i úředníci na namátkové kontroly, případně reagují na konkrétní udání od veřejnosti. „Když naši pracovníci zjistí porušení zákazu, dotyčného na to většinou nejprve upozorní. Často se totiž setkáváme s tím, že lidé o omezení vůbec nevěděli. Následně informujeme příslušný vodoprávní úřad, který je oprávněn udělovat sankce,“ popsala mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.
OBRAZEM: Místo řeky suchá pustina. Francouzská Loira se mění k nepoznání |
Podle Jany Křížkové z odboru životního prostředí podbořanské radnice úředníci v posledních dvou letech nikoho pokutovat nemuseli. „Pokud dotyčný zákaz poruší opakovaně, k pokutě už přistoupíme, ale to se stává opravdu výjimečně. V průběhu posledních dvou let jsme navíc žádný podnět k řešení nedostali,“ uvedla.
Omezení odběru povrchových vod se podle Dany Zikešové nevztahuje na odběry ve veřejném zájmu. Výjimku tak má zásobování obyvatel pitnou vodou, hašení požárů nebo například zemědělci, kteří vodu z toků nutně potřebují k zavlažování polí.
Zákazy odběru povrchových vod nejsou v letních měsících posledních let ničím výjimečným. „Jak dalece závažné to bude dál, to se teď nedá říct, ale je pravda, že už dost profilů v České republice je na úrovni sucha, takže vody v řekách je opravdu málo,“ sdělil Jan Šrejber, vedoucí oddělení hydrologie na pobočce Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.
K obratu by byl potřeba vytrvalý déšť. „Ne intenzivní bouřky a lokální přeháňky, ale dlouhodobý, mírný déšť,“ dodal hydrolog.
Sucho v Ústeckém kraji je možné sledovat na řekách a potocích v celém regionu. Nízký stav vody je například v řece Labi, kde se objevily ostrovy, na něž se dá ze břehů vstoupit.
Sucho trápí zemědělce. Pro chmel byly kritické především tropické teploty během června. „Růst chmele se tím přibrzdil. Rozhodne počasí v nejbližších dnech – pokud zaprší, mohlo by to stav ještě zlepšit. Ideální by byl celodenní mírný déšť, nikoliv ten přívalový,“ přiblížil Josef Fric ze zemědělského družstva v Ročově na Lounsku. Místní chmelnice jsou plně závislé právě na srážkách. Závlahu zde nemají, protože v okolí chybí vydatný zdroj, ze kterého by se dala voda čerpat.
Jarní sucho a červnové tropy se podepíšou na výnosech obilovin. „Na jaře přišel déšť o tři týdny později, než měl, tropy v červnu pak způsobily, že obiloviny spíše usychaly. Například u pšenice je kvalita zrna dobrá – dosahuje potravinářských parametrů, ale zrno je menší,“ zmínil Jaromír Rathouský z rodinné farmy ve Vysokých Třebušicích na Lounsku s tím, že se to odrazí ve výnosech. „Běžně míváme kolem 6 až 6,5 tuny na hektar, teď to budou tři až 4,5 tuny, někde možná až 5 tun,“ doplnil.
Posunutá silnice, val chránící hřbitov. Povodí Ohře představilo novou přehradu |
Povodí Ohře bojuje se suchem různě. Věnuje se péči o existující nádrže, u kterých se zaměřuje na zadržení většího množství vody. Zároveň připravuje například nové vodní dílo Kryry na pomezí Ústeckého, Karlovarského a Středočeského kraje. „K tomu se připravuje přivaděč vody, aby i tuhletu suchou oblast s poměrně velkou nádrží dokázal zásobit a my jsme tam mohli vodu udržet,“ poznamenal ředitel Svejkovský.
Přivaděč má zásobovat vodou také připravované nádrže spadající pod Povodí Vltavy. Státní podnik již vykoupil potřebné pozemky a vypsal výběrové řízení na projektanta. Projektová dokumentace včetně zajištění podkladů pro hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) se bude připravovat přibližně pět let. Podnik očekává, že vodní dílo Kryry uvede do provozu kolem roku 2042.
Dalším připravovaným projektem je propojení nádrže Nechranice s Jámou Libouš, tedy stále aktivním hnědouhelným lomem. Do budoucna se počítá s tím, že se Libouš zatopí vodou. Výsledkem bude zvětšení zásoby v Nechranicích zhruba na dvojnásobek. Zároveň se počítá i se zvýšením protipovodňového efektu.
„Propojení Nechranic s Liboušem je jedinečným vodohospodářským projektem v republice. Větší projekt v současné době není k dispozici,“ vysvětlil Svejkovský.
