Nadějně to navíc vypadá i s kvalitou, což je pro ně speciálně teď také důležité, neboť v tvrdé zahraniční konkurenci hrají i o nové zakázky v Číně, kde nyní pivní trh prudce roste.
Pěstitelé přitom doufají, že by sklizeň mohla být i lepší, tajně sní o číslech z roku 2010, kdy se sklidilo 7 772 tun chmele, hodně nad dlouhodobý průměr.
„Tehdy byl vývoj sezony podobný,“ uvedl ve čtvrtek při setkání chmelařů ve Stekníku na Žatecku předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.
Dobrou úrodu chmelaři rozhodně potřebují. Loni vinou počasí, které bylo horké a suché, což chmelu nesvědčí, sklidili jen něco přes 4 800 tun, ani předchozí roky nebyly příliš úrodné.
Smlouvy s pivovary váznou
Chmelaři tak jsou pozadu s plněním dlouhodobých smluv s pivovary. Letos skluz mohou snížit, a tím i riziko, že by třeba některým pivovarům mohly dojít zásoby a ty by si našly jiného dodavatele z ciziny.
„Zlepšit se to povede, ale uspokojit ne,“ upozornil Hejda, že v případě průměrných sklizní budou pěstitelé ztrátu dohánět ještě dva až tři roky.
Osmdesát procent úrody přitom jde do zahraničí, zejména do Asie, kde vedle tradičního odběratele Japonska prudce roste i zájem Číny.
Důležité proto není jen množství, ale i kvalita chmele. I ta letos vypadá dobře. „Byli jsme seznámeni s druhým kontrolním vzorkem. První byl na obvyklé úrovni, ve druhém šla kvalita dost nahoru,“ pochvaloval si předseda chmelařů.
Dotace na techniku, sadbu i obnovu chmelnic
Největší rozdíl proti loňsku byl letos v počasí, bylo mnohem víc srážek. Dobrým výsledkům už začínají napomáhat změny, které pěstitelé provedli v posledních letech.
Díky podpoře státu získávají dotace na novou techniku, sadbu i obnovu chmelnic, takže se už třetí rok daří zvětšovat osázené plochy.
Chmel v číslech
|
„Porosty se rozšiřují všude. Proti roku 2013, kdy se chmel ve světě pěstoval na 46 tisících hektarů, je to letos 54 tisíc,“ poukazuje Zdeněk Rosa, viceprezident Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele, na rostoucí světový trh a konkurenční boj o nové zakázky.
Letos se v Česku sklízí na 4 778 hektarech, z toho téměř 3 700 hektarů tvoří Žatecká chmelařská oblast, zbytek Úštěcko a Tršicko na Moravě.
V nejbližší době by pěstitelé rádi znovu sklízeli z více než 5 tisíc hektarů jako v roce 2010. Největší plochy pokrývá žatecký poloraný červeňák, jemně aromatická odrůda, která stále nemá ve světě konkurenci.
