„Lidé v současné době nejvíce řeší servis a revize svých kotlů. Přes léto na to hodně kašlou a všechno nechávají na poslední chvíli. Místo toho, aby si nechali servis udělat po konci topné sezony nebo před jejím začátkem třeba někdy v srpnu, tak si vzpomenou, až když se zprudka ochladí,“ popisuje zkušenost svou, ale i mnoha svých kolegů revizní technik plynu a spalinových cest Karel Černý z Ústí nad Labem.
Spíše než otázku, čím topit, řeší lidé otázku, kde sehnat servis. „Techniků je velice málo, například na Ústí nad Labem je nás jen osm, a to je v Ústí více než dvacet tisíc spotřebičů, které bychom měli servisovat. To není reálné stihnout, jeden technik totiž zvládne poctivě za den čtyři až pět kotlů. Do toho je potřeba řešit také nějaké opravy a výměny kotlů,“ podotýká Černý s tím, že techniky navíc zdržují zákazníci s malichernostmi. Lidé prý volají, že mají vybité tužkové baterie v termostatu nebo mají nízký tlak vody v systému.
V současné době se používají dva typy plynových kotlů. „Spotřebiče typu B, což jsou staré atmosférické kotle a kotle kondenzační, spotřebiče typu C, které nasávají vzduch z venkovního prostředí. U nich nehrozí otrava udušením oxidem uhelnatým. Výrobci doporučují jednou za dva roky udělat servis a údržbu, ve které jde především o kontrolu tlaku v kotli a vyčištění spalinové části. Musí se také udělat měření analyzátorem spalin. A protože jsme v Ústí, kde jsme na jaře měli trochu problém s plynem, tak je dobré nechat zkontrolovat také plynovou armaturu,“ radí Černý.
Vadné kotle ročně zabijí desítky lidí. Na otravu někdy stačí dva nádechy |
U spotřebičů typu B s atmosférickým hořákem je větší problém. Tyto kotle totiž na spalování používají vzduch z místnosti, kde se nacházejí. Když pak nedochází k čištění výměníku na straně spalin, plameny buď šlehají mimo spalinovou část a může dojít k výbuchu či požáru, nebo k otravě oxidem uhelnatým. Na to by si lidé podle technika měli dávat velký pozor.
„Servis klasického atmosférického kotle stojí dva tisíce korun, za servis kondenzačního kotle si účtuji o pět set korun více. Jedná se o kompletní službu včetně měření analyzátorem spalin a dopravy k zákazníkům. K servisu je potřeba speciální nářadí, například analyzátor spalin stojí čtyřicet až padesát tisíc, kvalitní detektor úniku plynu začíná na dvanácti tisících,“ popisuje Černý s tím, že ceny servisu meziročně nezvyšoval vůbec.
„Revize plynových zařízení, které musí provádět firmy, se podle typu kotle pohybuje v rozmezí od pěti set až do jednoho a půl tisíce korun,“ doplňuje odborník Zdeněk Tymr z Podbořan.
Velkou roli hraje také stáří kotlů. „Hodně lidí stále ještě používá kotle z devadesátých let, na které se už dnes nedají sehnat náhradní díly, a dostávají se do neřešitelných situací. Nedávno mi volal zákazník, že má kotel z roku 1993, kde mu přestala fungovat zapalovací automatika a plynová armatura. Nyní ho čeká investice do nového kotle 80 až 90 tisíc včetně vyvložkování komínu,“ uvádí Černý.
Připravit na topnou sezonu je nutné také kotle na tuhá paliva. Technici radí před sezonou perfektně vyčistit kouřovod, seškrábat zbytky sazí z vnitřku kotle a vyčistit komín. Ten si lidé mohou vyčistit sami, ale jednou za rok musí přijít kominík a provést kontrolu.
„Když lidé topí dřevem, měli by dbát, aby nebylo mokré, protože ze spalování ne zcela suchého dřeva vzniká dehet a od toho pak hoří komíny. Jenom loni jsem dělal na osmi komínech, které vyhořely. Bylo to v důsledku krize, kdy lidé neměli dřevo a používali třeba to, co našli právě v lese,“ dodává revizní technik spalinových cest Černý.
Od plynu ke dřevu se lidé nevracejí. „Naopak se k plynu nově připojují senioři, protože jim ve vyšším věku docházejí síly na štípání dřeva. V poslední době lidé spíše odcházejí od uhlí k tepelných čerpadlům,“ říká revizní technik Karel Černý.
Staré kotle musejí do šrotu, ale lidé nespěchají. Zájem o dotace je nízký |
Žádný úbytek zákazníků používajících plyn nezaznamenal ani topenář Bohumil Rýdl z Bynovce na Děčínsku, který se zabývá čištěním a vložkováním komínů a revizemi komínů a kotlů. „Lidé na topení tuhými palivy nepřecházejí a nepozoruji ani odliv zákazníků revizí plynových kotlů,“ podotýká Rýdl.
Podobnou zkušenost má i Michael Hesse z Varnsdorfu, který se zabývá servisem a revizemi plynových zařízení a kotlů na tuhá paliva. „Zákazníci plynových kotlů neubývají, kdo má rozum, zůstává u plynu. Spíše se stává, že lidé, kteří si pořídili tepelná čerpadla, se chtějí zpátky vrátit k plynu, protože provoz topení na plyn je levnější. Zaplatit šest tisíc měsíčně za plyn nebo zaplatit dvanáct tisíc za elektřinu, to už je velký rozdíl,“ popisuje svou zkušenost Hesse.
S odlivem zákazníků plynových kotlů nemá zkušenost ani lounské sdružení podnikatelů zabývající se servisem plynových spotřebičů.
V Aši jeřáb nedávno osadil nový kotel vážící asi 14 tun. Nové zařízení umožňuje spalovat plyn i extralehký topný olej. Změna zdroje tepla je přípravou záložní varianty pro případ, že by byla dodávka zemního plynu výrazně omezena nebo by neúměrně vzrostla jeho cena.
27. září 2023 |
