Dokumentaci k vlivu stavby na životní prostředí EIA chce ministerstvo předložit na přelomu září a října a kompenzační opatření uskutečnit v roce 2028. „Plavební komora zadrží vodu v krajině a zvedne spodní vody, počítá se s vodní elektrárnou,“ řekl Igor Červený.
Dřívější studie Národního parku České Švýcarsko uváděla, že vybudování jezu by zničilo vzácné bahnité náplavy, jejichž zánik nijak kompenzovat nelze.
„Ministerstva životního prostředí, zemědělství a dopravy pracují na hloubkové studii kompenzačních opatření. Rybáři se nebudou muset bát, počítá se s oboustranným rybím přechodem. Dva biotopy budou přesunuty po řece na jiné místo. Je tu ještě malý kousek lesa, který už víme, kam máme přesunout,“ uvedl ministr. „Víme, jak to udělat, aby zásah lidského díla do přírody byl minimální,“ dodal.
Dvacet let sporů o jez. Doprava chce využít vstřícnějšího postoje ministerstva |
Příprava podkladů pro výstavbu plavebního stupně Děčín, která se plánuje od 90. let minulého století, dosud vyšla zhruba na 600 milionů korun. Proti stavbě plavebního stupně jsou dlouhodobě ekologické organizace.
„Bylo už několikrát prokázáno, že projekt je neekonomický. Nebude to mít žádné přínosy. O ekologické dopravě nemůže být řeč, protože než se zboží dostane na řeku, musí se budovat přístavy a další dopravní infrastruktura. Navíc je záhadou, jak by to posunulo dopravu do Hamburku, když německá strana v minulosti vyloučila, že by zvedla hladinu Labe. Trasa by se tak jezem v Děčíně prodloužila pouze k hranicím,“ řekl mluvčí organizace Arnika Luboš Pavlovič. Kromě ekologů dříve zpochybnil smysluplnost a hospodárnost projektu Nejvyšší kontrolní úřad.
Saský ministr životního prostředí a zemědělství Georg-Ludwig von Breitenbuch řekl, že pro německou stranu je novinou, že práce na projektu stavby plavebního stupně budou pokračovat. „Zvykli jsme si, že řeka je po většinu roku nesplavná,“ uvedl. Záměr vnímá pozitivně z pohledu hospodářství i turistiky.
Původně se počítalo s jezy v Děčíně a v Malém Březně na Ústecku. V posledních letech se pracuje jen s děčínskou komorou. „S jezem v Malém Březně se už nepracuje,“ řekl dnes ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), podle kterého pomůže jez s přenesením nákladní dopravy ze silniční na vodní cestu. „Investice se prostě vyplatí,“ řekl.
Podle něj to pomůže dekarbonizaci. Přes Ústecký kraj zároveň povede vysokorychlostní železnice, která má také zvýšit kapacitu pro nákladní dopravu.
Rybář stojící uprostřed Labe. Sucho úřaduje, řeka v centru Ústí téměř zmizela |
Celoroční splavnost Labe mezi Ústím a hranicí s Německem zajistí jez v případě roku s průměrnými srážkami. Pokud budou srážky podprůměrné, jako tomu je letos a v minulých suchých letech, splavnost se sníží podle Bednárika z 345 dní v roce třeba na 200, ale i tak to bude více, než je tomu nyní.
Čeští rejdaři přepravili v prvním čtvrtletí letošního roku po vnitrozemských vodních cestách 116 tisíc tun nákladu, meziročně o 61 100 tun méně.
Po českých vodních cestách se přepravují především strojírenské výrobky, například generátory, transformátory nebo nádrže na zkapalněné plyny, z domácích komodit pak zejména štěrky a písky pro stavebnictví.
Současná vláda o plánech na urychlení výstavby hovořila již po volbách loni v listopadu. Urychlení výstavby má také v programovém prohlášení. O tom, že by stavba mohla začít v roce 2029, hovořil předminulý týden i mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.
