„Degustátoři zde za týden konání soutěžního festivalu ochutnají a ohodnotí téměř 1200 vzorků piv z 240 našich i světových pivovarů,“ říká ředitelka soutěže Monika Linková.
Vzorky si degustátoři nejprve prohlížejí a pak ochutnávají. K některým se vrací vícekrát, jiné ani neokusí a odloží je po nasátí vůně. „Jako první pozorujeme, zda pivo neobsahuje nežádoucí chutě nebo vůně. Dále se soustředíme na říz, který k pivu neodmyslitelně patří. Nejdůležitější je ale pitelnost,“ popisuje Dagmar Vlková, která působí jako sládek v Historickém pivovaru Český Krumlov.
Slovo pitelnost hodnotitelé používají často. Co jím míní, vysvětluje Štěpán Kříž, sládek a majitel pivovaru v Hostomicích pod Brdy. „Nelze jednoduše říci, jaká je správná chuť piva, protože je mnoho kategorií a každý druh má své chuťové ukazatele. Všeobecně však lze říci, že nejlepší pivo je to, které vás vybídne se znovu napít. To je tak zvaná ,pitelnost’, kterou dobré pivo musí mít,“ usmívá se.
Podle Lenky Strakové, vrchní sládkové experimentálního plzeňského pivovaru Pivo z elektrárny, musí degustátor znát pivní styly a umět dobře rozpoznat chyby v pivu, tedy to, co do jeho chuti nepatří. „Chyb jsou stovky, nejběžnější bývají například chuť po vařené zelenině, máselná nebo obilná chuť, které v pivu narušují rovnováhu,“ podotýká Straková.
Hodnotitelé před sebe dostanou pět až sedm vzorků. Na neutralizaci chuti mají k dispozici kousky chleba a sýrů. Nikde tu však nevidíme nádoby na vyplivování vzorků, které známe z profesionálních degustací vín. „Vyplivovat vzorky piva nemůžeme, protože chuťové buňky pro hořkost jsou až na konci jazyka. Abychom hořkost vnímali, musíme pivo polknout. Hořkost je totiž jedním ze základních parametrů, které pivo dělá pivem,“ vysvětluje Kříž.
Část mladých se odklání od piva, nealko vaříme i moderně, říká šéf Primátoru |
Byť je Česko tradiční zemí ležáků, v poslední době podle sládků sílí zájem o piva s menším či dokonce žádným obsahem alkoholu. „Zejména mladší generace v poslední době preferuje hlavně slabší piva, desítky nebo osmičky. Obrovsky také stoupá popularita nealko piva,“ říká Kříž. Zájem o nealko piva a slabší a ochucená piva pozoruje i Petr Buriánek, sládek pražského pivovaru Trilobit.
Jinou zkušenost má naopak Lenka Straková. „V posledním desetiletí jsou populární studeně chmelená piva typu IPA nebo APA, kde se dá hodně experimentovat s různými odrůdami chmele. Poslední roky roste také obliba kyselého piva,“ poznamenává.
Kromě těchto změn pozorují sládci také úbytek hostů oproti období před covidem a před zdražením energií. Nevidí to ale černě. „Lidé si více vybírají, které pivo si dají. Jsou ochotni si i připlatit, ale za vyšší kvalitu,“ upozorňuje Straková.
Podle sládků se se také mění způsob konzumace piva. „Dnešní zákazník nejde do hospody, aby si dal pět šest piv, ale spojuje pití piva s jídlem a vychutnáním gurmánského zážitku,“ doplňuje Vlková.
Zakončení litoměřického pivního festivalu bude otevřené i pro „neprofesionální“ zájemce. „Letošní novinkou je konání veřejné části festivalu na Hradě Litoměřice a jeho nádvoří. Chtěli jsme festival více zpřístupnit široké veřejnosti, proto jsme se z výstaviště přesunuli do středu města,“ popisuje Linková s tím, že veřejná část festivalu, která návštěvníkům umožní ochutnat piva ze dvou desítek pivovarů z celé republiky, bude probíhat dnes od 16 hodin a sobotu od 14 hodin.
Slavnostní vyhlášení výsledků degustační soutěže a udělení ocenění Světová pivní pečeť 2025 a Zlatá pivní pečeť 2025 se na litoměřickém hradě uskuteční zítra od 17 hodin. Vstupné na veřejnou část festivalu je zdarma.
