I proto před nedávnem v zahradě dokončili nový informační systém a na letošní rok chystají řadu dalších novinek. „Návštěvníci nám ale chybí,“ přiznává manažer, který je ve vedení zahrady už déle než rok.
 |
Co se za tu dobu povedlo a co byste naopak, kdybyste mohl vrátit čas, udělal jinak?
Myslím, že se daří dělat změny, které jsem si předsevzal. Nicméně je to náročnější, když vedle toho musíte řešit běžnou operativu. Přesto se domnívám, že jsme za rok stihli mnoho krásných věcí. Povedl se nový, jednoduchý a pozitivně hodnocený vizuální styl včetně loga, internetové stránky, informační systém, nabídli jsme v rámci možností bohatý kulturní program a zajímavě rozšířili prodejní sortiment.
Stihly se i tři podstatné investiční akce – modernizace kotelny z 90. let, instalace odbavovacího systému i sanace zdiva v cukrárně. Daří se nám také získávat finance z jiných zdrojů než od našeho zřizovatele. A v neposlední řadě jsme zahájili práce na celkovém konceptu modernizace i případném rozšíření zahrady, což bych rád veřejnosti představil na jaře. Každý člověk samozřejmě občas udělá chybu. Myslím ale, že nenastala žádná taková, aby bylo nutné vracet čas.
Petr ŠílaNa univerzitě UJEP vystudoval obor ekonomika a management. Od roku 2015 byl vedoucím organizační složky města Osek, v letech 2018 až 2019 pak ředitelem příspěvkové organizace FrýTajm Osek, která ve městě zajišťuje kulturu a sport. |
Jednou z vašich priorit při nástupu bylo přiblížit zahradu více lidem. Povedlo se to?
Pocitově i podle čísel ano. Například o letních prázdninách nás loni navštívilo o 60 % více lidí, než byla průměrná návštěvnost v minulých letech za totéž období. Zvolili jsme jednoduchou strategii. Snažíme se přirozeně a nenásilně informovat přes sociální sítě a zřídka máme nějaký tištěný inzerát. V Teplicích jsme mezi organizacemi města tou nejsledovanější. Uvidíme, jak na tom budeme v roce 2022, to již snad nebudou žádná omezení v souvislosti s pandemií a budeme moci porovnávat relevantní data za celý rok.
Právě kvůli zmíněné pandemii musí mít od 18. prosince všechny botanické zahrady v republice zavřeno. Souhlasíte s restrikcemi ze strany vlády? Hrozí podle vás v botanické zahradě nákaza koronavirem?
Z osobního pohledu mi přijdou vládní restrikce chaotické a mnohdy nesrozumitelné. Už na jaře jsme situaci v botanické zahradě několikrát konzultovali s hygieniky a ti nám potvrdili, že riziko nákazy je u nás minimální. Dodržuje se pravidlo 3R, navíc klimatické podmínky v našich sklenících šíření viru znesnadňují a pak pohyb venku na čerstvém vzduchu svědčí všem. Unie botanických zahrad ČR v prosinci vyslovila nesouhlas s plošným uzavřením zahrad.
Chystáte nějaké protestní akce po vzoru majitelů restaurací nebo provozovatelů skiareálů?
Kdybychom se měli inspirovat jinými odvětvími, palmy navezené před vchod do Strakovy akademie by zimu asi nepřežily. V únoru budu ale na valné hromadě Unie botanických zahrad ČR kandidovat do její rady, kde bych se rád zasadil o to, aby bylo o botanických zahradách, a to i v tomto smyslu, více slyšet. Rád bych unii pomohl v komunikaci a také využil místních znalostí v celorepublikovém měřítku.
Jak moc se pandemie koronaviru podepsala na chodu vaší organizace? O kolik peněz jste přišli na vstupném?
V průběhu obou vln byl v zahradě přísný režim mezi zaměstnanci, což kromě méně příjemných podmínek pro práci nemělo žádný vliv na péči o rostliny. V podzimních měsících je obecně péče o sbírky méně. Od ledna jsou již v zahradě všichni zaměstnanci za přísných hygienických opatření, neboť jsou před námi náročné každoroční zahradnické činnosti – například vysévání nových rostlin. Změnou cenové politiky jsme o běžné, plánované příjmy nepřišli, nicméně pokud bychom měli normálně otevřeno po celý rok, měli bychom tržby o půl milionu větší. Tento deficit ze vstupného částečně kryjeme prodejem suvenýrů či permanentních vstupenek z okénka nebo zásilkovou službou.
Botanická zahrada v Teplicích Jediná botanická zahrada v Ústeckém kraji byla oficiálně založena v roce 2002 na pozemcích, které byly už od roku 1904 využívány pro zahradnické účely. |
Vaši zaměstnanci do práce musí chodit, i když máte zavřeno – musí se postarat o květiny. Můžete vůbec od státu žádat nějaké kompenzace na jejich mzdy?
Samozřejmě péče o rostliny se nijak nemění, provoz bez návštěvníků je o něco málo jednodušší, ale na naše výdaje to nemá žádný podstatný vliv. O žádné kompenzace ale žádat nemůžeme. Jako příspěvková organizace jsme hrazeni z veřejných rozpočtů.
Přináší uzavření zahrady naopak nějaké výhody? Napadá mě, že možná květinám může pomoci „vzpamatovat se“ po návštěvnické sezoně?
Naši návštěvníci jsou v drtivé většině velmi ukáznění. Přesto uzavření mělo výhodu na jaře při týdenní instalaci turniketu nebo nyní při osazování informačního systému ve sklenících. Práce se pak mohou konat bez omezení a ohledu na kolemjdoucí, což je dobré, jakkoli je podstata smutná a návštěvníci nám samozřejmě chybí.
Co chystáte pro návštěvníky, až se brány znovu otevřou? Můžete vůbec plánovat projekty a program, když nevíte, kdy se znovu otevře?
S kolegy jsme se domluvili, že organizované aktivity pro návštěvníky, ať už to budou koncerty, přednášky, komentované prohlídky a podobně, budeme plánovat až na květen a dál. Momentálně vůbec nevíme, kdy budeme moci otevřít, a po zkušenostech z minulého roku již nechceme zbytečně plýtvat energií, které je třeba i jinde.
Jaké novinky čekají vaši botanickou zahradu v letošním roce? Na co se lidé mohou těšit?
Především budeme otevírat nový skalničkový skleník, kde návštěvníci uvidí choulostivé rostliny horských oblastí Evropy, Asie i třeba jihoamerického Chile. Dále bude zahrada plně pokryta bezdrátovým internetovým připojením, což zprvu umožní základní využití nového informačního systému a v budoucnu i třeba virtuálního průvodce zahradou. Je to podstatný krok k dalšímu zpřístupnění zahrady a navazujeme tak na dlouhodobou koncepci. Chystáme také rozšíření informačního systému do venkovní expozice i novou vitrínu s masožravými rostlinami z Mexika.
