Františkánský klášter v Kadani.

Františkánský klášter v Kadani. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Památky se otevírají, přiblíží osmičkové roky i běžně nepřístupná místa

  • 0
Hlavně v duchu dvou významných výročí, 600 let od dobytí hradu Hasištejn a 100 let od vzniku Československé republiky, se ponese letošní turistická sezona ve františkánském klášteře Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani. Spojení zhruba deset kilometrů vzdáleného hradu s klášterem není náhodné.

„Na celý rok jsme připravili řadu různých akcí, přednášky, muzejní výlety, komentované prohlídky a další. Chceme vyzdvihnout obě výročí a vysvětlit jejich význam,“ říká Petr Liebscher, pracovník kadaňského muzea, které přímo v prostorách kláštera sídlí.

Kdyby hrad Hasištejn na jaře roku 1418 Mikuláš Chudý z Lobkowicz nedobyl, zřejmě by klášter nevznikl. Událost připomene výstava nazvaná Mikuláš versus Jindřich. 

Expozice v klášterní knihovně a kapli představí archeologické nálezy či elektronický model hradu a jeho okolí tak, jak vypadaly na jaře 1418. Zahájení výstavy proběhne 21. dubna a otevřena bude do října.

Do dobytí držel hrad Jindřich mladší Reuss z Plavna. Ten neměl zrovna přátelské vztahy s králem Václavem IV.

„První pokus dobýt hrad v únoru 1418 byl neúspěšný. Povedlo se to až po dvouměsíčním obléhání druhému královskému vojsku vedenému Mikulášem Chudým z Lobkowicz,“ líčí historik Lukáš Gavenda s tím, že samotnou bitvu připomene i muzejní výlet na hrad 22. dubna.

Zatímco Mikuláš a následně jeho potomci získali hrad i s panstvím do vlastnictví, poražený Jindřich skončil ve vězení v Praze. 

Historie Masarykovských kasáren

Lobkowiczové pak zapustili na Kadaňsku kořeny, vnukem Mikuláše byl Jan Hasištejnský z Lobkowicz, hejtman Kadaně. A právě on na konci 15. století nechal vybudovat františkánský klášter jako pohřebiště svého rodu.

Muzeum se připojí také k oslavám, které rezonují celou republikou, a to 100 let od vzniku Československa. V galerii kadaňského hradu, který muzeum spravuje, bude od 18. května až do podzimu otevřena výstava popisující historii Masarykových kasáren mezi lety 1918–1938 s přesahem i do éry Rakouska-Uherska.

„Podařilo se nám nashromáždit fotografie a další dobové dokumenty, které dokumentují život tehdejší posádky, k vidění budou i uniformy a součásti výzbroje,“ říká Liebscher. 

V klášteře se pak zase 9. a 25. října uskuteční přednášky o Kadani v první Československé republice a o prezidentovi T. G. Masarykovi.

Hlavní turistická sezona v klášteře začne na Velký pátek 30. března. Speciální program klášter sice nenabídne, ale návštěvníci mají možnost vybrat si klasickou prohlídku památky z konce 15. století, která bude velikonočně vyzdobená. 

První z akcí pak bude vernisáž výstavy prací z výtvarné dětské soutěže Memoriál Hany Greenfieldové pořádané Památníkem Terezín. Dalšími akcemi budou třeba přednáška o letecké bitvě nad Krušnohořím 11. 9. 1944, pivní a vinařské slavnosti, přednáška o životě klášterních mnichů, kostýmované prohlídky kláštera a další.

Osudy šlechty českých zemí

Desítky akcí a také možnost nahlédnout do běžně nepřístupných míst nabídnou v nové sezoně i další památky v kraji, přičemž mnohé z nich se také zaměří na data spojená s číslicí osm. 

Ve Stekníku na Lounsku se třeba vrátí do roku 1968, když zámek připomene, že památka tehdy sloužila jako ubytovna pro brigádníky, kteří sem jezdili na chmel. 

Skanzen v Zubrnicích na Ústecku zase během roku ukáže, jak se v letech 1938–1988 vyvíjel venkov. Soubor zejména fotografických výstav ponese název Osudové osmičky a Zubrnice.

Pět památek se v sezoně zapojí do projektu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. Zámek v Duchcově třeba během prázdnin připomene hranými prohlídkami milovníka Giacoma Casanovu také jako intrikána, špiona a diplomata. Mimo to už v polovině dubna otevře i místa, která nejsou běžně přístupná.

„Lidé se budou moci podívat například do zámeckých sklepů, v nichž byl za 2. světové války kryt,“ uvedl průvodce Petr Brůna.

Zapojí se i zámky v Benešově nad Ploučnicí, Jezeří, Krásném Dvoře a Velkém Březně. Jezeří třeba od července připomene osudy některých příslušníků české šlechty, kteří se po vzniku československého státu zapojili do společenské a politické činnosti. Zámek v Benešově zase připravil panelovou výstavu Vchynský – diplomat ve službách Valdštejna.

Památkám v kraji v posledních letech roste návštěvnost, dva poslední roky byly rekordní. Jen do těch ve správě Národního památkového ústavu loni zavítalo 240 tisíc lidí. Tradičně nejoblíbenějším cílem je zámek v Ploskovicích a hrad Hazmburk. Právě tyto dvě památky jako jediné letos mírně zvýší vstupné, o 10 korun.