„Návštěvníci uvidí průřez historií roudnického Sokola, která začíná u nejstarších památek z roku 1868, jakými jsou zakládací listiny či fotografie prvního výboru,“ přibližuje Filip Uzel, člen roudnického Sokola a tvůrce výstavy, který právě tuto část expozice považuje za nejcennější.
„Sokol v Roudnici vznikl v době, kdy se v roce 1868 z hory Říp vyzvedával základní kámen pro Národní divadlo v Praze. Hlavními pořadateli tehdejšího táboru lidu na Řípu byli Ervín Špindler a August Švagrovský. A právě oni zakládali i zdejšího Sokola. V dubnu proběhla první schůzka a 25. července se uskutečnila první řádná valná hromada,“ doplňuje Uzel.
Výstava pokračuje pasáží z přelomu století a začátku republiky, kde návštěvníky zřejmě nejvíc zaujmou fotografie, jak se ve 20. letech stavěl Tyršův stadion. Ten je zachycen i na dvou unikátních filmech.
„Jedná se o dva zhruba desetiminutové amatérské záběry z župních sletů v letech 1938 a 1948. Filmy jsou vzácné už jen tím, že se v této době moc nenatáčelo, ale navíc jsou to také jediné dva snímky, které zachycují původní vzhled Tyršova stadionu,“ pokračuje Uzel.
Sokolové a protinacistický odboj
Další část expozice připomíná statečnost sokolů, kteří se zapojili do protinacistického odboje.
„Tváře některých z nich je možné vidět na filmu z roku 1938 a dále na vězeňských fotografiích z Osvětimi a z kladenského gestapa. Alespoň tímto způsobem tak dnes můžeme spatřit ty, kteří byli během války popraveni či umučeni v koncentračních táborech a nacistických věznicích,“ poukazuje tvůrce výstavy.
Celkem je v expozici k vidění na osm desítek fotografií, které přibližují pohnutou, ale i zajímavou sokolskou historii.
„Vzácné jsou například fotografie z župního sletu v roce 1948, kterého se zúčastnil tehdejší komunistický ministr vnitra Václav Nosek. Traduje se, že zhruba po patnácti minutách sletu musel odejít, protože ho sokolové vypískali,“ přibližuje Uzel.
Výstava připomíná také jedno zajímavé prvenství roudnického Sokola.
„Roudničtí sokolové společně s Českým atletickým klubem, který se tehdy zaměřoval hlavně na veslování, sehráli v roce 1892 první oficiální fotbalový zápas v Čechách,“ vypráví hrdě znalec a milovník regionální historie Podřipska.
Člen Sokola zachránil prapory před vyhozením
V dějinách Sokola sehrály důležitou roli také prapory.
„Rád bych upozornil zejména na dva žákovské a dva dorostenecké, které se v osmdesátých letech podařilo v poslední chvíli zachránit doslova z kontejneru. Sokolský archiv byl tenkrát uložen ve sportovní hale Pod Lipou, která je u řeky, a když přišla velká voda, památky navlhly,“ říká Filip Uzel.
Minulému režimu se to hodilo a okamžitě byly tyto věci vyhozeny. Naštěstí to zjistil jeden bývalý člen Sokola a obětavě prapory zachránil,“ upozorňuje Uzel a poukazuje ještě také na malý zarámovaný kus praporu, na kterém je pouze nápis Roudnice.
„To byl výletní sokolský prapor. Ten ale Němci za okupace rozstříhali a zachovalo se jen toto torzo.“
Výstava bude v Podřipském muzeu otevřena až do 9. září.
