Radka Šnábla odsoudil ústecký soud v roce 2008 za podílnictví na krácení daně. Toho se měl Šnábl dopustit v roce 1999 při zinscenovaném prodeji stovek hracích automatů do Arménie. (Více čtěte zde)
Verdikt soudu je stále pravomocný, potvrdil ho i Vrchní soud v Praze, když v dubnu 2009 zamítl Šnáblovo odvolání.
Šnáblův obhájce Jiří Matzner dnes sice předložil soudu listiny, které mají dokázat Šnáblovu nevinu, Šnábl však zároveň předsedkyni soudního senátu Kamilu Krejcarovou označil za podjatou s tím, že by měla být z jeho případu vyloučena.
"Základním důvodem pro mé námitky je nezbytnost a mé právo vyloučit jakékoli pochybnosti o nestrannosti soudu," uvedl Šnábl.
Své tvrzení pak podložil řadou argumentů. Krejcarová podle něj například nemůže objektivně rozhodnout o obnově jeho řízení, když předtím rozhodla o tom, že je vinen. Vyčetl jí také to, že o jeho případu komunikovala s médii a ovlivnila tak veřejné mínění v jeho neprospěch.
Šnábl proti soudkyni použil i jejího otce
Krejcarová je podle něj podjatá také vzhledem k tomu, že Šnábl je v pracovním vztahu s jejím otcem, bývalým poslancem Josefem Hojdarem.
"Pan Josef Hojdar se stal od 1. 1. 2008 osobou v mé přímé podřízenosti," řekl Šnábl. Hojdar je totiž předsedou dozorčí rady v akciové společnosti, kterou stoprocentně vlastní ministerstvo financí.
Krejcarová námitky odmítla. Řekla například, že se s otcem již půl roku neviděla a o svých případech s ním nikdy nemluvila. Šnábl proto podal stížnost, kterou posoudí vrchní soud. Do té doby je spor odročený a neprojedná tak ani nové důkazy, které Šnábl předložil.
Podle Šnáblova obhájce Jiřího Matznera jeden dokument potvrzuje, že zboží dorazilo do Arménie. Druhý má dokazovat, že svědci z Arménie, o jejichž výpovědi se rozsudek také opíral, jsou nedůvěryhodné osoby.
Šnábl v době rozsudku pracoval na ministerstvu financí jako ředitel mezinárodněprávního odboru a řídil miliardové arbitráže. Poté, kdy na případ upozornila MF DNES, podal Šnábl rezignaci. Dál však pracuje jako poradce ministra.
