„Balím to tady,“ říká s trochou nostalgie Jiří Marciňák, když se přehrabuje ve starých kazetách. Vyklízí svůj dům v Dolní Poustevně na rodném Šluknovsku. Chce ho prodat a odstěhovat se do Liberce.
„Pracuji už tři roky v Liberci a domů za rodinou jsem jezdil jen o víkendech,“ vysvětluje hlavní důvod svého stěhování dvaačtyřicetiletý muž.
V Liberci, stejně jako dříve ve firmě v Dolní Poustevně, dělá konstruktéra. Ale za dvojnásobné peníze. Právě nízké mzdy a velký nedostatek pracovních míst vyhánějí mladou a střední generaci z nejsevernějšího cípu země.
„K tomu ještě přidejte mizernou dopravní obslužnost, téměř všechny lékaře v důchodovém věku, podfinancovanost státní zprávy a máte ten správný koktejl,“ hořce se pousměje Marciňák, který dříve bydlel v Mikulášovicích.
Zlatá 90. léta, vzpomínají majitelé klubů
Opačným směrem, tedy do Šluknovského výběžku, se v divokých 90. letech přistěhovali bratři Martin a Zdeněk Baštovi. Rodáci z Tachova se zde usadili a momentálně nikam odcházet nechtějí.
A to ani přesto, že se jim už nedaří tak dobře jako v roce 1993, kdy koupili v privatizaci v Dolní Poustevně ubytovnu. V ní provozovali Fajn club. V přízemí měli kabaret, v 1. patře restauraci, ve 2. poschodí diskotéku.
„Měli jsme plný dům, nahoře na diskotéce 250 lidí, narvanou hospodu a dole další stovku lidí. Peníze se tu do roku 1999 pěkně točily, jenže pak přišlo do Německa euro a tržby nám rázem spadly na půlku,“ říká Martin Bašta.
Dvaačtyřicetiletý muž tak připomněl odloučenou polohu Šluknovského výběžku, který je ze tří stran obehnaný hranicemi se Saskem.
Němci přijíždějí už jen málokdy
Dříve provozovali „Bašťáci“, jak jim místní říkají, čtyři noční kluby z celkových sedmi, které ve Šluknovském výběžku fungovaly. Dnes zůstaly jen dva a o jeden se stará v Dolní Poustevně Zdeněk Bašta.
„Němci už tolik nejezdí a Češi, kteří tu berou 10 tisíc hrubého, to nezachrání,“ uvědomuje si devětačtyřicetiletý bývalý kulturista.
Bratři se tak museli přizpůsobit nové době. Místo několika desítek zaměstnanců se věnují svému podnikání téměř výhradně s rodinnými příslušníky.
Martin Bašta provozuje restauraci Fajnšmekr a z bývalé diskotéky dělá byty. Zdeněk má noční klub Relax. „Nelitujeme, že jsme se sem přistěhovali, je tu krásná příroda,“ usmívají se.
Práce za hranicí
Vazba k Německu je pro Šluknovský výběžek klíčová. Většina lidí jezdí za hranice nakupovat, ale také za zábavou. Například koupaliště a kryté bazény tam jsou skoro v každém menším městě.
Také tam nachází stále více lidí práci a už nejde jen o místa kuchařů, pokojských a servírek. „Schopní lidé bydlí v Čechách za české náklady a dělají v Německu za jejich peníze,“ všiml si Martin Bašta.
Shodou okolností hned u vedlejšího stolu místní restaurace sedí osmatřicetiletý Martin Švitorka, který je přesně takovým příkladem. „Jezdím do Poustevny jako na víkendovou chatu,“ potvrzuje.
Přes týden pracuje jako technik na montážích mobilních sítí v Německu, na volno se vrací bydlet do pohraničního městečka.
„Velký profit z blízkosti s hranicí má ale hlavně místní vietnamská komunita, které nabízí různé zboží ve svých stáncích podél silnice. A k Německu se váže ještě jeden problém, Šluknovsko se stalo varnou pervitinu pro Sasko,“ říká na rovinu Marciňák.
Místo diskoték drogy v parku
Jeho slova potvrzují i bratři Baštové. „To je všeobecně známé. Jednou za rok přijede policejní komando, sebere pár Vietnamců kvůli vaření drog a za rok přijede znovu,“ líčí běžnou praxi.
S tím souvisí i to, jak se mladí ve Šluknovském výběžku baví. Například klasické vesnické diskotéky téměř vymřely. „Mladí chodí kouřit trávu do parku nebo se opíjejí v zaplivaném nonstopu,“ všiml si Martin Bašta.
Jeho bratr Zdeněk zase tvrdí, že dnešní mládež už vůbec nesportuje. „Místní kurty na tenis i beach volejbal jsou prázdné, mladí si raději zahraji na počítači a dají si nějaký psychodelický výlet s kamarády v pronajatém bytě,“ krčí rameny.
„Zachránit“ Šluknovský výběžek by mohla turistika. Krásná Lípa je centrem Národního parku České Švýcarsko, ovšem dál na sever stále chybí infrastruktura.
„Určitě by pomohlo budování cyklostezek,“ navrhuje Martin Bašta. „Kdo ale hledá klid, tak ho tady najde,“ dodal.
Sázka na turistický ruch
Starosta Dolní Poustevny Robert Holec uvedl, že počet obyvatel hraničního města se od roku 2011 příliš nezměnil. Zatímco před pěti lety měla Poustevna 1 660 obyvatel, dnes to je 1 644.
„Největší rozdíl v počtu přistěhovaných a odstěhovaných byl v tomto období v roce 2013, kdy nám kvůli odstěhování ubylo 26 obyvatel,“ upřesnil Holec.
Sedmadvacetiletý starosta by rád do Poustevny přilákal lidi na turistický ruch, který by následně přinesl práci místním ve službách.
„Máme velký handicap v dopravní infrastruktuře. Naopak výhodou je krásné prostředí, chalupáři z velkých měst si k nám jezdí odpočinout,“ poznamenává Holec.
