Anna Šabatová Krásné Lípě mimo jiné doporučila vytvořit školské poradenské středisko pro romské děti, které by fungovalo už během prázdnin.
Centrum by podle ní mělo o prázdninách doučovat školáky z problémových rodin a připravit je na pozici budoucích prvňáčků tak, aby nemuseli být odděleni ve zvláštní třídě (o soustředění dětí do jedné třídy jsme psali zde). Pokud odděleni budou, může prý přijít žaloba.
Šabatová do města přijela na základě loňských stížností romských rodičů, kteří měli pocit, že škola jejich děti umístěním do této třídy diskriminuje.
Do ředitelny ochránkyně práv nezašla
Škola se od počátku brání, že rozdělila žáky čistě podle toho, zda chodili, či nechodili do mateřinky. Ve zmíněné třídě dětem naopak pomáhala tím, že se tam učilo s pomocí asistentů a speciálního pedagoga.
Krásná Lípa, jež je zřizovatelem školy, má zprávu ombudsmanky na stole a MF DNES s ní seznámila. Kromě doporučení obsahuje i termín – do dvou týdnů má sdělit, jak se s připomínkami vypořádá.
Radnice ovšem tvrdí, že neví jak, neboť ombudsmanka vychází z mylných předpokladů. „Spolu s ředitelkou školy se pokusíme paní ombudsmance bod po bodu vysvětlit, jak se mýlí,“ řekl starosta Jan Kolář. „Pobuřuje mě, že si nedala tu námahu za ředitelkou zajít a mluvit s ní. Mohla se tak sama přesvědčit, jak to ve škole funguje, ne jednat jen s radnicí,“ dodal Kolář.
Poradenské středisko nic neřeší, míní starosta
Vytvořit poradenské středisko starosta odmítá. Radnice na to podle něj nemá peníze, ale hlavně to nic nevyřeší, neboť v tom není jádro potíží.
Stížnost na diskriminaci loni rozeslal mimo jiné školní inspekci jeden z Romů, bývalý místní aktivista Robert Ferenc. V Krásné Lípě se střídali školní inspektoři s pracovníky agentury pro sociální začleňování.
„Složení tříd prvního ročníku není v souladu s koncepčními dokumenty školy ani s plánem inkluzivního vzdělávání,“ vytkli inspektoři. Zkritizovali i rozdělení žáků podle toho, zda chodili, či nechodili do mateřinky. Úmyslnou diskriminaci ale ani jeden z nich nepotvrdil.
Další výtkou pak bylo, že se v takzvané alternativní první třídě (škola měla celkem tři první třídy), v níž se vyučuje pomocí alternativních metod, vybíraly poplatky na nákup nadstandardních pomůcek.
Škola reagovala tím, že vyměnila v problémové třídě pedagoga, upustila od poplatků a snažila se víc komunikovat s rodiči romských dětí. Přesto se to Šabatové zdá málo a požaduje, aby v první řadě nebyly romské děti segregované v extra třídě.
Z dvaceti oslovených rodičů jich přišlo pět
Jak toho docílit, v Lípě netuší. Letos v září otevřou jen dvě první třídy – jednu klasickou a jednu alternativní – a nabízejí důsledně všem rodičům, aby děti rozdělili oni sami čistě podle sebe.
„Oslovili jsme osobním dopisem romské rodiče budoucích prvňáků, nabídli jim i alternativní třídu a pozvali je na schůzky, abychom jim vše vysvětlili. Z dvaceti jich přišlo pět,“ vysvětlil krásnolipský starosta.
„Budeme tak před stejným problémem, v běžné třídě převáží romské děti a já se můžu obávat antidiskriminační žaloby, kterou paní ombudsmanka ve své zprávě zmiňuje,“ poznamenal Kolář.
Mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková se odmítla k doporučením i jejich východiskům vyjádřit. „Spis není ukončený, nemohu poskytnout bližší informace,“ uvedla pouze.
Přitom i romský aktivista Ferenc uznal, že škola se už o nápravu pokusila. „Chápu, že nejde všechno najednou. Sám promluvím s romskými rodiči a vysvětlím jim, proč by se měli o školu zajímat a proč dát děti i do alternativní třídy,“ slíbil.
