Jak se tam mramorový náhrobek ocitl a jaký měl rod vztah ke klášteru, je velkou neznámou. Byl několik desetiletí ukrytý v přístavku na propanbutanovou láhev.
„Při jeho bourání jsem na stěně kláštera objevil značně znečištěnou desku. Po jejím očištění je na ní patrná dívčí postava, erb a částečně čitelný německý nápis,“ líčí správce areálu Jan Řeřicha (blíže o opravě kláštera zde) .
Podle něj je jasné, že náhrobek sem byl dosazený dodatečně, ovšem kdy a kým, se zřejmě nedozvíme. „Náhrobek možná pochází z nedalekého kostela,“ domnívá se Řeřicha.
Původ a historie náhrobku jsou otázkami dalšího bádání. „Nápis v němčině je poškozený. Přečíst se dá zhruba následující: „Roku 1649 v Pánu zesnuly urozené panny Anna Sibyla a Barbara Dorota von Vetter“.
Klášter Ročov
|
U nohou postavy mladé dívky leží štít s původním znakem rodu Vetter - korunovaný gryf držící v předních tlapách lilii,“ popisuje ředitel Okresního archivu v Lounech Jan Mareš.
Rod Vetter von Lilienberg pocházel z Holandska. Do Čech se dostal ve 2. polovině 16. století do rytířského stavu, jeho členové se nechávali najímat jako velitelé do císařského vojska.
„Například Eusebius Vetter von Lilienberg bojoval v 17. století proti českému zimnímu králi Fridrichu Falckému,“ přibližuje Mareš s tím, že o vztahu rodiny Vetter k ročovskému klášteru není dosud nic známo.
Nejde o první překvapivý nález. Letos na jaře tam byly objeveny nástěnné malby. Podle odborníků by mohly být z poloviny 19. století. Zobrazují výjev krajiny s architekturou.
Nejde sice o díla nějaké zvláštní umělecké hodnoty, ale jde o zajímavou výpověď své doby o charakteru okolní krajiny.
Klášter, který je v majetku augustiniánského řádu, spravuje pražský sochař Jan Řeřicha přes rok. Chce v něm vybudovat domov pro seniory. Ještě letos chce stihnout opravu terasy.
