Cestování šlechty a pozoruhodné artefakty dovezené hrabětem Janem Josefem Herbersteinem z Afriky či Indie přibližuje nově rozšířený hlavní prohlídkový okruh na zámku v Libochovicích na Litoměřicku nazvaný Expedice Herberstein. Zámek se tím připojuje k celostátnímu projektu Národního památkového ústavu Šlechta na cestách, který představuje aristokracii nejen jako majitele zámků a panství, ale i jako cestovatele, sběratele a objevitele světa za hranicemi jejich sídel.
„Nejvýznamnější výpravy hraběte Herbersteina, které podnikl koncem 19. a začátkem 20. století, vedly do Indie, Indonésie, na Cejlon a také do Egypta a Súdánu. Právě v Súdánu se dostal do jedné z nejodlehlejších oblastí, kam se tehdy evropský cestovatel mohl dostat. A toto srdce Afriky daleko za soutokem Modrého a Bílého Nilu jej okouzlilo na celý život,“ říká kastelánka libochovického zámku Michaela Prokopová.
 |
Co jste si pro návštěvníky letos přichystali?
Návštěvnický prohlídkový okruh jsme rozšířili, tři sály jsme reinstalovali a doplnili jsme dvě nové místnosti. Na začátku okruhu se návštěvníci dozvídají o životě posledních majitelů, o jejich rodinných vztazích a o tom, jak trávili volný čas, a ve druhé části prohlídky se už soustředíme pouze na posledního majitele zámku Jana Josefa Herbersteina a jeho cesty po světě. Hrabě Herberstein velice rád a hodně cestoval. Procestoval značnou část Evropy, zejména její jižní oblasti, ale cesty do Afriky miloval ze všeho nejvíce a nejraději tam jezdil lovit. Několikrát byl i v Indii nebo na Srí Lance.
Herbersteinovy cesty trochu připomínají výpravy do Afriky, o kterých tehdy psal a snil spisovatel Karel May. Ten byl jen o dekádu starší než hrabě, může v tom být nějaká spojitost?
Tato doba byla silně ovlivněna českým cestovatelem Emilem Holubem a jeho objevem cestování do Afriky. Cesty do nitra černého kontinentu zažívaly ve druhé polovině 19. století velký boom a reportáže z cest byly velmi žádané. Cestovat si však mohli dovolit jen ti movitější. A právě k těm hrabě Herberstein patřil.
Jak tenkrát cestování do Afriky probíhalo?
Návštěvníkům ukazujeme, jak probíhal postupný vývoj. Když kolem roku 1870 hrabě Herberstein podnikal cesty, vše si zařizoval sám se svými zaměstnanci. Sám si domlouval ubytování či harmonogram. Ve dvacátých letech dvacátého století už však využíval služeb cestovních kanceláří. Zadal si podmínky a nechal si udělat nabídky a pro jednu se rozhodl. Kancelář mu pak připravila cestu tzv. „na klíč“ včetně věcí, které na výpravu potřeboval.
Hrabě Herberstein při svých výpravách také rád lovil, že?
Lov měl velmi rád, nebyl to však bezhlavý lov jako například následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este, který střílel téměř po všem, co okolo něho proběhlo. Podobně jako d’Este si ale hrabě Herberstein tvořil sbírky trofejí. Většinu si nechával na svém rodovém zámku ve Štýrském Hradci v Rakousku a do Libochovic umísťoval jen to, co se tam nevešlo. Přesto tu máme řadu velmi zajímavých kusů. Většina však byla po druhé světové válce rozvezena do Národního nebo do Náprstkova muzea.
Přesto se v Libochovicích najdou pozoruhodné úlovky, třeba největší ulovený krokodýl. Krokodýla nilského hrabě ulovil při velké lovecké výpravě po Africe v roce 1912. Jde o veliké zvíře, na délku měří pět metrů. Zjistili jsme, že takovýto úlovek obdivoval i kurátor vídeňského národního muzea s tím, že ani Vídeň takto majestátní úlovek nemá. Ve své době to byl možná největší vycpaný krokodýl vůbec. Návštěvníci jej letos uvidí nově restaurovaného, kdy mu restaurátoři udělali i nové zuby.
Návštěvníci si mohou prohlédnout i řadu cizokrajných předmětů...
Hrabě Herberstein na svých cestách lidově řečeno „koupil, co se dalo“. Rád to pak ukazoval svým přátelům a rád o svých výpravách dával rozhovory do časopisů. Z cest si vozil vše od klasických suvenýrů až po etnografické předměty denního používání. Máme tu například šperky a sukničky afrických domorodců, indickou vodní dýmku nebo sárí. To nejstarší, co zde vystavujeme, jsou části egyptských mumií, které byly v té tobě velmi moderními suvenýry.
Šlechta na cestách přijížděla i na Krásný DvůrObří sáně ve tvaru velryby, celozlacená luxusní nosítka, cestovní dokumenty, knihy a zajímavé suvenýry z cest hraběte Jana Rudolfa Černína z Chudenic ukazují na zámku Krásný Dvůr. „Návštěvníci mají jedinečnou příležitost nahlédnout do světa cestování evropské aristokracie a především hraběte Jana Rudolfa Černína, který byl zapáleným cestovatelem,“ uvedl kastelán Milan Vaněrka. Kromě dobových dokumentů a suvenýrů, které si Jan Rudolf Černín ze svých výprav dovezl, návštěvníci uvidí pozoruhodné rokokové sáně ve tvaru velryby z první třetiny 18. století. Dalším unikátním dopravním prostředkem jsou luxusní nosítka z téhož období, která mohl hrabě používat. Dobovou atmosféru doplňují vystavené obrazy s výjevy krajin. Zajímavostí je také kopie historické papírové tapety, jejíž originál se nachází v části zámku, která je momentálně kvůli opravám uzavřená. „Tapetu nechal vyrobit Jan Rudolf hrabě Černín v roce 1800. Inspiroval se v Pompejích, kde se nadchl pro výmalbu římských lázní,“ popsal Vaněrka. Expozice je umístěna do dvou místností v přízemí zámku. Zámek chystá také komentované procházky, které návštěvníkům přiblíží vznik a význam zámeckého krajinářského parku, který byl prvním svého druhu v Čechách. Založen byl v druhé polovině 18. století. Jeho podobu zásadně ovlivnily botanické záliby Jana Rudolfa Černína i jeho cesta po západní Evropě, kterou podnikl v roce 1779. Účastníci prohlídek se dozvědí, jak vznikaly jednotlivé části zámku inspirované zahradami Francie, Itálie či Anglie. Park se stal oblíbeným cílem šlechty. „Šlechta tehdy necestovala pouze do zahraničí, ale jezdila také k nám do parku na návštěvy. Krásný Dvůr byl vyhlášenou cílovou destinací,“ upozornil kastelán. Okruh bude otevřen do konce návštěvnické sezony. Lidé si jej budou moci projít samostatně, bez průvodce. |
