Na loukách v okolí Nové Vsi v Horách poblíž Litvínova se točí šest větrníků. Další stojí nedaleko vísky Mníšek, která pod Novou Ves spadá. Provozují je soukromé subjekty. Vedení obce si výstavbu dalších přeje. „Máme vytipované lokality pro maximálně další tři větrné elektrárny,“ řekl starosta David Kádner (Lepší sever v NVH), který proto rozhodnutí soudu vítá.
Krajská regulace prakticky bránila i obnově již stávajících větrníků. U obce Klíny na Mostecku stojí dva a za nějakou dobu jim skončí povolení.
Větrné elektrárnyTéměř padesát větrných elektráren funguje v Ústeckém kraji, nejvíce je jich na vrcholcích Krušných hor. Od uvedení do provozu posledních dvou uplynulo už dlouhých třináct let. Větrné podmínky jsou v celém Ústeckém kraji sice ideální a investoři je tady chtějí stavět, ale novou výstavbu znemožňovala regulace ze strany Ústeckého kraje. Tu zrušil Nejvyšší správní soud jako příliš přísnou. Starostové obcí, kde již větrné elektrárny stojí, rozhodnutí soudu vítají. Další ovšem mají obavy z možné masivní výstavby větrníků. |
„Pokud by se regulace nezměnila, musel by je vlastník zcela demontovat, bez možnosti je obnovit. To mi připadá nelogické, zvlášť v době, kdy je trend podporovat obnovitelné zdroje energie,“ komentovala situaci starostka Klínů Zděnka Němečková (Sdružení nezávislých kandidátů).
U obce Moldava na Teplicku nestojí žádný větrník, byť tu byly velkým tématem. Záměr firmy EPH Daniela Křetínského na výstavbu 18 stožárů narazil kvůli chráněnému tetřívkovi. Projekt měl velkou podporu tehdejšího vedení obce. Současný starosta David Leitermann (SPOLU) se však k původnímu záměru staví rezervovaně.
„Ta iniciativa je ještě z doby mých předchůdců. Obecně jsem pro zelené energie, tedy solární i větrné elektrárny. Nicméně ten původní projekt považuji za technologicky zastaralý. Spíš bych podporoval vznik větrných elektráren pro komunitní energetiku,“ uvedl Leitermann.
Komunitní energetika je nastupující trend. V podstatě jde o sdílení a spotřebu energie v místě, kde je vyrobena.
Peníze si nechte. Obce ke stavbě elektráren nepřesvědčily ani desítky milionů |
Zrušení krajské regulace vyvolalo obavy u starosty Výsluní na Chomutovsku. „Jako obec máme nějaké možnosti, jak výstavbě zabránit. Nicméně jisté znepokojení ze zrušení plošné regulace mám. Budu se snažit kraj tlačit, aby regulativy vydal znovu a správně,“ sdělil David Lacman (Za společnou obec Výsluní).
V okolí Výsluní nestojí jediný stožár. Obec proti nim brojí řadu let. Firma APB Plzeň, která chtěla stavět velký větrný park, na obec podala před lety žalobu a u soudu se domáhá úhrady 27 milionů za zmařenou investici. Verdikt zatím stále nepadl.
Ústecký kraj nyní zvažuje další kroky. „Krajský úřad se seznámil s odůvodněním rozsudku Nejvyššího správního soudu a bude na rozhodnutí zastupitelstva, zda bude chtít regulaci větrných elektráren znovu doplnit,“ nastínila mluvčí kraje Magdalena Fraňková s tím, že nejbližší jednání je naplánované na září.
1. dubna 2023 |
Podle krajského radního Michala Kučery (TOP 09), který má na starost regionální rozvoj, je regulace na místě. „Větrné elektrárny mají smysl, ale na lokální úrovni, třeba jeden dva stožáry u obce. Nedokážu si představit, že Krušné hory, které byly za socialismu zničeny emisemi z průmyslu a které se následně povedlo obnovit, by byly ničeny výstavbou rozsáhlých větrných parků,“ přiblížil s tím, že i proto má smysl vyhlásit v Krušných horách chráněnou krajinnou oblast.
Kasační stížnost na krajskou regulaci podala skupina samospráv a firem. „Nejvyšší správní soud potvrdil naši argumentaci, že kraj nemůže plošně zakázat výstavbu větrných elektráren s odkazem na veřejný zájem ochrany kulturně-historických hodnot, ale musí vzít v úvahu také veřejný zájem na výrobě obnovitelných zdrojů energie a nahrazení výroby z fosilních paliv,“ zmínil Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, který skupinu u soudu zastupoval.
Zda firmy po rozhodnutí soudu přikročí k masivnější výstavbě větrníků, není nyní jasné. Oslovené společnosti se k tomu nechtěly vyjádřit.
V Česku je v současné době v provozu přes 200 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem přes 300 megawattů. To představuje jedno procento české roční průměrné spotřeby elektřiny.
