Chomutovská sídliště zaplňují sociálně slabí, starousedlíci si stěžují

Panelová sídliště v Chomutově už nejsou tak klidná jako dříve. Narůstá tam napětí mezi starousedlíky a nově přistěhovanými obyvateli, především sociálně slabými. Lidé se tam přestávající cítit bezpečně a stěžují si na problémové sousedy.

Ilustrační snímek. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

„Je to tu čím dál tím horší. Slušní lidé se stěhují pryč a místo nich sem různí spekulanti sestěhovávají problémové lidi z celé republiky,“ říká například Alena Vohánková, která žije na chomutovském sídlišti Zahradní třicet let.

�„Srocují se tu různé partičky výrostků, kolem kterých aby se bál člověk projít i přes den, pokřikují především na starší lidi a na děti. Každý nápad na zlepšení vítám, jen aby to ale mělo účinek,“ dodává Vohánková. Podobně situaci vnímá řada obyvatel, které oslovila MF DNES, i jinde.

Chomutov spoléhá na to, že pomůže nový Strategický plán sociálního začleňování. Díky němu dosáhne v příštích čtyřech letech snáz na dotace na zlepšení vzdělávání, bydlení a sociální projekty.

Klasické sociálně vyloučené lokality, jakými byly například ty menší v centru města, které se vyznačovaly koncentrací sociálně vyloučených lidí v jednom domě nebo v jedné ulici, už téměř zanikly.

„V současnosti se setkáváme spíše s lokalitami s takzvaným vyšším podílem sociálně vyloučených lidí, kde většina obyvatel znaky sociálního vyloučení nenese,“ popisuje Kamila Zinčenková z vládní Agentury pro sociální začleňování.

Nálepka „špatná adresa“

„Ovšem podíl sociálně vyloučených je zde vyšší než v jiných částech města. Týká se to především několika sídlištních periferií,“ poznamenává Zinčenková. Nejen sídliště Zahradní, ale i Kamenná, Písečná a Březenecká dostaly nálepku „špatná adresa.“

Čtyřletý Strategický plán sociálního začleňování vznikl ve spolupráci s vládní agenturou, městem a jeho organizacemi, neziskovkami, školami a policií.

„Je to takový jízdní řád, který nám pomůže řešit neutěšenou situaci ve městě a hlavně na sídlištích. Díky tomu se město a všichni ostatní aktéři zapojení v plánu snáze dostanou k desítkám milionů korun z evropských fondů,“ uvedl náměstek primátora Marian Bystroň.

„Tyto peníze půjdou do škol na modernizaci učeben, vzdělávání, na bydlení, prevenci kriminality a do dalších oblastí,“ podotýká Bystroň.

Podle Kamily Zinčenkové je cestou ven z narůstajícího problému především vzdělávání sociálně slabých rodin, zavedení systému sociálního bydlení a podpora sociálních služeb.

Dodržování pravidel a odpovědnost

„Přestože většina opatření míří na osoby ohrožené sociálním vyloučením, je smyslem plánu zlepšení života všech obyvatel města. Nedílnou součástí je i důraz na dodržování pravidel a odpovědnost těch, kterým je pomoc určená,“ dodala Zinčenková.

Dokument mimo jiné navrhuje rozšíření bezplatného protidluhového poradenství, zavedení takzvaných domovníků – správců v jednotlivých domech, navýšení počtu terénních pracovníků, městských strážníků a asistentů prevence kriminality.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„Počítá také s podporou existujících nízkoprahových klubů pro děti a mládež na sídlištích, ale také vznikem bytů na půl cesty pro mladé lidi opouštějící dětské domovy,“ doplnila Zinčenková.

Do realizace jednotlivých návrhů se město a další organizace pustí v závislosti na termínu vypsaných dotačních titulů z evropských fondů.

Chomutov očekává, že díky plánu bude mít větší šanci se žádostmi uspět než jiná města, která s agenturou nespolupracují.