Dělostřelecká bašta byla součástí hradebního systému. Donedávna ji archeologové znali jen ze starobylých nákresů a pouze tušili, že někde tam stavba mohla kdysi být.
„Nebyla známá její přesná podoba, neznali jsme detailně půdorys ani konstrukci. Až nyní jsme ji mohli podrobně zmapovat,“ řekl vedoucí průzkumu Kryštof Derner z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.
Cenný nález chtěla radnice i po dokončení náměstí ukazovat lidem a zvažovala, že nad baštou nechá vybudovat skleněný průhled. Ze zajímavého nápadu ale sešlo.
„Po dohodě s památkáři jsme od této myšlenky ustoupili. Zkušenosti z jiných měst jsou u těchto průhledů ve venkovním prostředí spíše negativní. Průhled do podzemí v exteriéru nemá kýžený efekt, byl by z toho spíš skleník. Přes sklo, které se rosí, by lidé nic neviděli. Náročná by byla také údržba památky, a mohlo by ji to naopak poničit,“ uvedl starosta Jiří Kulhánek.
Mezi cennými nálezy byly i mince.
Po skončení průzkumu tak dělníci stavbu zasypou a archeologové nad ní vybudují repliku. „Na náměstí pak budou umístěny ještě dva informační panely s popisem nálezů a historií této části opevnění,“ doplnil starosta.
Stavba skrývala další objevy. „Z vyhořelé bašty pochází bohatý soubor movitých nálezů včetně například šesti mincí. Nejstarší a kupní cenou nejhodnotnější je polský groš panovníka Zikmunda I. Starého z roku 1539. Pět lidí si za něj kdysi mohlo dát čtyři chody jídla nebo bylo možné pro jednoho sehnat dobrý nocleh,“ přiblížil Derner.
Veřejnost se může s nálezy seznámit ve čtvrtek
Tajemstvím jsou zatím naopak zahalené tři jamky se zakopanými nádobami, jež byly uloženy dnem vzhůru pod podlahou bašty. „Při stavbě opevnění se do rohu zakopával hrnec, aby zajistil nedobytnost. Mohla to tedy být stavební obětina. Jenže zvláštní je, že tam byly takové hrnce tři. Jejich obsah určí až další analýzy,“ podotkl archeolog.
Dalším střípkem dávné historie, o více než dvě století starší než opevnění, je půdorys hrázděné stavby postavené ještě před rokem 1300, tedy z doby počátků královského města.
„Pozůstatky stavby jsme objevili pod valem středověkého městského opevnění. Díky ní jsme mohli zmapovat samotné počátky osídlení města. Ve dvoře měla stavba dvě pece a dílničku, takže máme představu, jak dům i s příslušenstvím vypadal,“ upozornil Derner na unikátnost.
Zájemci budou mít možnost se s nálezy podrobně seznámit ve čtvrtek 25. února od 17 hodin na besedě v sále kadaňského hradu.
Autorem podoby Studentského náměstí, jež na místě objevů bude, je bývalý student kadaňské stavební školy David Šmíd. V sousedství průmyslové školy vznikne odpočinková zóna s galerií pod širým nebem. Stavební práce skončí v červnu.
