Ve skleněné nádobce se nacházelo několik úlomků kostí, některé holé, jiné zabalené v červeném či zeleném hedvábí. | foto: Lukáš Gavenda

V kadaňském oltáři objevili historici svaté ostatky, letos už podruhé

  • 2
Pod oltářem v kapli sv. Kateřiny ve františkánském klášteře v Kadani na Chomutovsku našli historici ostatky svatých. Zatím není jasné jasné, komu patřily a kdy byly uloženy. Je však možné i to, že je do města přivezl Karel IV.

Kaple v křížové chodbě kláštera byla letos opravená, při rekonstrukci si ale skrýše s ostatky nikdo nevšiml. Lukáš Gavenda z kadaňského muzea však restaurátory přesvědčil, aby se pod oltář podívali i po kolaudaci.

"Lpěl na tom, že se tam má udělat ještě jeden průzkum, i když restaurátoři tvrdili, že už došli na hranici období, kdy se klášter stavěl. Nakonec právě tam objevili dutinu se skleněnou baňkou," ocenil důvtip místního historika vedoucí Kulturních zařízení Kadaň Jan Losenický.

Na prohlédnutí prostoru pod oltářem Gavenda trval kvůli tomu, že ukládání ostatků svatých do kostelů a kaplí byl ve středověku běžný zvyk.

"Pro kostel či kapli to byla klíčová věc. Zvyk už se sice tolik nedodržuje, ale stále nebyl zrušen. Svatými ostatky mohla být část kosti, ale také předmětu, který svatý používal, nebo šatů, jež nosil. Zvyšovalo to posvátnost místa," říká Gavenda.

Co přesně historici v Kadani našli, ještě není úplně jasné. "Je to skleněná baňka s ostatky svatých. Ale jakých svatých nebo z jaké doby přesně nález pochází, to zatím ještě nevíme. Začne to zjišťovat odborná komise, která se poprvé sejde 8. ledna," přiblížil Gavenda.

Pergameny by prozradily víc, jsou ale zteřelé

Ve skleněné nádobce se nachází několik úlomků kostí, jež jsou dlouhé půl či jeden centimetr. Některé jsou holé, jiné zabalené v červeném či zeleném hedvábí. Jsou k nim připojené proužky pergamenu s popiskami, jež určují původ ostatků.

"Pergamen je ale hodně zteřelý, nápisy zatím není možné přečíst. Je otázka, jestli se nám to vůbec podaří. Samozřejmě věříme, že uspějeme," říká Gavenda.

Ostatky nemusely patřit světci, kterému byl kostel zasvěcený. Losenický by si ale přál, aby tomu tak v tomto případě bylo.

"Bylo by hezké, kdyby to byly ostatky právě svaté Kateřiny, když to bylo v její kapli. Nebo několika Čtrnácti svatých Pomocníků, protože kostí je tam víc a právě oni jsou patronem celého kláštera," zdůvodňuje.

Zcela jasné není ani stáří ostatků. Samotný klášter vznikal na konci 15. století. Ostatky v baňce a s popiskami mohou pocházet z této doby, ale také mohou být o dvě století starší.

Král si Kadaň oblíbil a Kateřina byla jeho oblíbenou světicí

"Podle odbornice na středověké sklo, Evy Černé z ústavu archeologické památkové péče v Mostě, pochází skleněná ampulka z období počátku vrcholného středověku. Navíc prý nevypadá, že by vznikla v Čechách, ale dokonce ani v sousedním Německu. Její původ odhaduje spíš na severní Itálii či Francii," popsal Gavenda.

Lákavou možností je, že svaté ostatky pro kapli svaté Kateřiny ve františkánském klášteře zajistil český král a římský císař Karel IV. Takové spekulaci nahrává fakt, že Karel IV. si Kadaň oblíbil a několikrát v ní pobýval. Také miloval sbírání svatých ostatků a se severní Itálií i Francií měl časté kontakty. Svatá Kateřina byla jeho oblíbenou světicí, její vyobrazení je i na zdi jeho soukromé kaple na Karlštejně.

V Kadani to letos není první objev svatých ostatků. Na jaře představili historici nález voskové schránky při opravě oltáře v kapli městské věže. Ve schránce byly ostatky svatého Václava, svatého Mikuláše a Panny Marie ze 14. století (o tomto nálezu zde).

"Vzbudilo to velký ohlas. Jsme nyní napjatí, co se dozvíme o současném objevu," poznamenal Losenický.