Na přesun nadrozměrných výrobků po vodě se čekalo tak dlouho nejen kvůli suchu, ale i kvůli pádu mostu v Drážďanech v září 2024.
„V přístavu Děčín – Rozbělesy dnes nakládáme tři nádoby na zkapalněný zemní plyn, které poputují do Švédska. Náš zákazník tam nedaleko polárního kruhu buduje ocelárnu, která bude využívat plyn, a my pro něj budujeme celý terminál,“ řekl Jiří Zeman, manažer společnosti Chart Ferox, která obří nádoby vyrobila.
Do největšího zásobníku, který je dlouhý 52 metrů, šest metrů široký a váží 230 tun, se vejde jeden milion litrů zkapalněného zemního plynu. Na loď je musí naložit dva velké jeřáby, které spolu koordinují pohyby s přesností na centimetry.
„Tento zásobník je tak veliký, že by například vystačil na spotřebu Děčína na celý rok. Zkapalněním zemního plynu se totiž sníží jeho objem tak, že opětovným odpařením z jednoho litru zkapalněného plynu vznikne 600 litrů zemního plynu,“ vysvětlil Zeman.
VIDEO: V Lovosicích naložili obří generátor na loď, jako první propluje Drážďany |
Dopravit takto objemný a těžký náklad po dolním toku Labe však není jednoduché. Největší riziko je podle Zemana mezi saskými Drážďany a Magdeburgem, kde má Labe hloubku jen okolo 120 centimetrů. Někdy prý pomůže tzv. „nadlepšení stavu“ ze zdymadla, ale když je vody málo, tak ani to nejde.
„Doufali jsme v dobrou zimu, ale byla opět srážkově podprůměrná. Navíc tání sněhu proběhlo dosti rychle, takže plavební okno, na které vždy na jaře spoléháme, je velmi krátké. Když je normální zima, lze pak náklady vozit zhruba tři měsíce. Letos na to však máme jen asi šest týdnů a musíme odvézt ještě další dva zásobníky,“ dodává Zeman.
