Úterý 21. ledna 2020, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 21. ledna 2020 Běla

Pro mě bylo důležité, že mám doma super tátu, říká dcera hrdiny Fajtla

  14:22aktualizováno  14:22
Generála Františka Fajtla, který se právě před sto lety narodil v Doníně na Lounsku, vnímá většina lidí jako válečného pilota, vojáka a hrdinu. Jeho nejbližší na něj ale vzpomínají i kvůli tomu, jaký byl v soukromí. "Pro mě je mnohem důležitější, že byl neuvěřitelný manžel, táta nebo později děda," říká jeho dcera Jitka Režná.

Fajtlova dcera Jitka Režná se spolu se svou matkou Hanou o víkendu zúčastnila vzpomínkové akce u generálova rodného domu v Doníně. | foto: Tomáš Kassal, MF DNES

Co je nejsilnější, když na tatínka vzpomínáte?
Jsou dvě vlastnosti, které byly u táty naprosto dominantní. Skromnost a čestnost. I když to může znít zprofanovaně. On tak žil a takhle nás vychovával. Skromnost možná byla i jeho handicapem. Nikam se nikdy netlačil, aby prodal, co v něm bylo.

František Fajtl

František Fajtl

Narodil se 20. srpna 1912 v Doníně na Lounsku.

Vystudoval vojenskou akademii v Hranicích.

Roku 1939 odešel do Francie, aby mohl bojovat proti fašistickému Německu.

Poté působil jako pilot RAF v Británii, pak dva roky bojoval na východní frontě, se svým plukem se zúčastnil i Slovenského národního povstání nebo osvobozování Ostravska.

Po únoru 1948 byl degradován a uvězněn na Mírově.

Částečné rehabilitace se dočkal v roce 1964, úplné až v roce 1990.

Zemřel 4. října 2006.

Přesto byl ale z válečných pilotů asi nejvíc vidět. Už proto, že psal knížky.
Ano, to chci také říct. Psal a uměl jazyky. Je víc pilotů, co měli víc sestřelů než on. Ale on měl velitelské schopnosti, byl komunikativní, uměl jazyky a psal o tom všem. To je propojení, které u vojáků není úplně časté.

Je otázka, jestli mu jeho dobré vlastnosti pomohly, nebo spíš ublížily...
To ano. Ale ve chvíli, kdy se život účtuje a vy se díváte zpátky, on šel s čistým štítem. Samozřejmě, mohl být někde jinde, dál, ale myslím, že nikdo z naší rodiny by neměnil.

Z toho, co jsem o vašem tatínkovi četl, mám pocit, že buď pořád válčil, nebo se snažil, aby mohl bojovat. Vnímala jste ho tak?
Nemám ho tak v paměti. Možná víc než to, co říkáte, bylo, že byl neuvěřitelný vlastenec. Chápal to tak, že "My jsme přísahali a zem je v ohrožení." To byla priorita. Bojovnost byl prostředek, aby se choval jako vlastenec. Já ho spíš znám jako mírumilovného.

Vyrůstala jste s pocitem, že váš táta je hrdina? Že máte doma někoho výjimečného?
Ne. On tak nežil. Pro mne bylo důležitější, že mám doma super tátu. Já se narodila už v Lounech, kam jsme byli vystěhovaní. Ale o tom, co se stalo, se se mnou jako s děckem nikdo nebavil, protože to byl smutek. Že byl voják, jsem začala vnímat až později. On byl v 60. letech rehabilitován a dělal inspektora pro vyšetřování leteckých nehod. Jednu havárii vyšetřoval i v Kanadě. To byl první moment, kdy jsem si řekla Hele, ten táta je dobrej. Pak jsem se o to začala zajímat víc. Nejsilnější byl ten šílený pocit, co jemu i dalším komunisté udělali.

Dával to někdy najevo? Rozmrzelost, co mu vlastně národ, za který bojoval, udělal?
Bavili jsme se o tom, až když jsem dospěla. Úžasné je, že táta s mámou nám se sestrou udělali krásné dětství a nic ošklivého tam nepustili. A měli na to právo. Maminka nemohla učit, táta nemohl létat - ani jeden nemohl vykonávat své povolání.

Vztah k Donínu byl u vás doma pořád stejný?
Jezdili jsme sem se sestrou jako děti za babičkou a dědou, pamatuji na úžasné třešně v zahradě. Pak se dům prodal. Po letech jsme jeli s manželem na kolech, já tady zazvonila. Táta tehdy umíral a já poprosila, jestli můžu na zahradu. Třešně už tam nebyly, jen stará švestka. Já z ní utrhla jeden lístek, dala do celofánu a tátovi odnesla do nemocnice. Měl obrovskou radost. Lísteček švestky s fotkou rodiny jsme pak tátovi dali do kapsičky uniformy, když zemřel. Táta to tady měl strašně rád. Horší byl vztah k Lounům. Musel tam žít, a byla tam spousta soudruhů, kteří mu ublížili. Ale i když pracoval ve stavebním podniku, lidé chodili a říkali Pane Fajtl, vyprávějte. To byl rád.

  • Nejčtenější

Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera, bylo mu 72 let

V nedožitých 73 letech zemřel předseda Senátu a člen ODS Jaroslav Kubera. V letech 1994–2018 stál coby starosta a...

Ve Vejprtech vzplál domov pro mentálně postižené. Osm lidí zemřelo

Při tragickém požáru v neděli ráno ve Vejprtech na Chomutovsku v domově pro lidi s mentálním postižením zemřelo osm...

Gólman o kruté diagnóze: Netrpím sebelítostí, chci se s rakovinou domluvit

Kruté diagnóze se rozhodl postavit bývalý ligový fotbalista Radim Novák. Podpořili ho bývalí spoluhráči z Ústí nad...

Byli rodina, osm udušených je tragédie, říká o požáru starostka Vejprt

„Jezdili jsme spolu na výlety. Nebyli to klienti, byla to rodina,“ říkala novinářům starostka Vejprt Jitka Gavdunová v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Prvorepublikový bunkr Němci zalili betonem, nyní ho nadšenci vybourávají

Tuny kamenů a betonu budou muset vybourat nadšenci z bunkru, který se nachází na výstavišti v Lounech a byl součástí...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

Přivřela oči a doufala v polibek. Manžel ji místo toho shodil ze srázu

Ležela vedle něj a pravidelně oddychovala. Odtáhl se od ní, co mu jen postel dovolila, a otočil se zády. Musí to udělat...

  • Další z rubriky

Byli rodina, osm udušených je tragédie, říká o požáru starostka Vejprt

„Jezdili jsme spolu na výlety. Nebyli to klienti, byla to rodina,“ říkala novinářům starostka Vejprt Jitka Gavdunová v...

Prvorepublikový bunkr Němci zalili betonem, nyní ho nadšenci vybourávají

Tuny kamenů a betonu budou muset vybourat nadšenci z bunkru, který se nachází na výstavišti v Lounech a byl součástí...

Neřešil blbosti, nesnášel úřednického šimla, vzpomínají v Teplicích na Kuberu

Náhlá smrt předsedy Senátu Jaroslava Kubery zasáhla jeho kolegy z Teplic tak, že jen stěží hledali slova, aby jeho...

Kraj podpořil nemocnici v Žatci šesti miliony, město chce peníze pravidelně

Šesti miliony korun podpoří v letošním roce Ústecký kraj městskou nemocnici v Žatci. Peníze jsou určeny na rozvoj...

Najdete na iDNES.cz