Nová vyzvědačská aféra, vídeňský architekt zatčen jako špion, hlásaly noviny v únoru 1908. Hlavním aktérem tohoto skandálu byl právě Krumholz, který se údajně dopustil krádeže mezinárodního formátu (o architektovi více zde).
„Informace o Augustu Krumholzovi na architektonickém webu Aussig/Ústí byly dost skromné, proto jsme s kolegou Svenkajem začali hledat v zahraničním tisku - a vypátrali jsme onu aféru,“ přibližuje Jaro Zastoupil, jak se k objevu dopracoval.
Krumholz byl vášnivým obdivovatelem aviatiky a přátelil se s Henrim Julliotem, hlavním konstruktérem vzducholodi Patrie (Vlast). A právě o tu v celém případu jde.
Byla chloubou francouzské armády, jež ji dostala od firmy Lebaudy Freres, a stala se první vzducholodí zařazenou k pravidelnému vojenskému užívání. Jejím operačním stanovištěm byl Verdun poblíž německých hranic.
Krumholz prý z Julliota vymámil konstrukční a výrobní plány vzducholodi, a to pod záminkou, že pracuje pro aviatické časopisy.
Vzducholoď skončila neznámo kde
„Lebaudyův inženýr Julliot doznal, že s elegantně vystupujícím Krumholzem navázal styky. Měl prý napsati články opatřené doklady pro rakouskou nebo uherskou revui, kterou Krumholz domněle zastupoval,“ popsaly případ tehdejší české noviny.
A takto podvodně získané informace pak Krumholz pravděpodobně předal dál. Případ však není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. V době, kdy byl Krumholz ze špionáže obviněn, už totiž Patrie neexistovala. Vítr ji zavál daleko za francouzské hranice a skončila neznámo kde.
„Při vichřici v listopadu 1907 Francie ztratila vojenskou vzducholoď, do níž byly vkládány veliké naděje. Třásli se hrůzou, že ji vítr zažene přes hranice do jimi nenáviděného Pruska. Hledali viníka celé věci - a našli si ho v Krumholzovi. Tehdejší bulvární tisk celý případ řádně propral,“ poznamenal Zastoupil.
18. února 1908 si pro Krumholze přišla francouzská policie. Vtrhla do jeho pokoje v pařížském hotelu Nice a spolu s ním zatkla i jeho milenku.
Policisté prohledali jeho věci a našli německy psanou korespondenci a různou leteckou dokumentaci včetně plánů Patrie. Vše bylo předáno francouzskému ministerstvu války a to zahájilo řízení.
Vyzrazení „tajemství“ cizí mocnosti
„Vyšetřováním má se zjistiti, zdali Krumholz mohl Julliotovi odkoukati důležité podrobnosti při sestrojování základních součástí řiditelné vzducholodi,“ psalo se v Národních listech, jež vyšly 20. února 1908.
Francouzi operovali s tím, že Krumholz vyzradil „tajemství“ řiditelné vzducholodi cizí mocnosti. Ono tajemství přitom dělalo podle francouzského ministerstva z jejich vzducholodí unikát, který byl jen těžko překonatelný.
„Francouzské vzducholodě nejsou lepší díky nějakému tajemství, ale díky zkušeným konstruktérům a lepším motorům, jenže to je všechno. Navíc jsou konstrukční plány Patrie odborníkům dobře známy, protože se mnohokrát objevily v technických časopisech,“ snažil se bránit Krumholze rakouský aviatický časopis.
Žádné argumenty ale nepomohly a případ byl 2. března 1908 uzavřen s tím, že francouzské ministerstvo války došlo k závěru, že Krumholz se skutečně provinil oním vyzrazením, a jako trest byl i se svou milenkou vykázaný z francouzského území.
Korunu celé kauze přitom o pouhé dva roky později nasadila sama Francie, potažmo firma Lebaudy Freres, když dodala prakticky stejnou vzducholoď, jako byla Patrie, rakousko-uherské armádě sama a dobrovolně.
