„Při přípravě výstavy se nám podařilo objevit architekta naší budovy. Městská reprezentace totiž přikládala výstavbě muzejních prostor velkou váhu a vypsala na ni roku 1875 architektonickou soutěž,“ říká kurátor Martin Krsek.
O této soutěži se dochoval v dobovém tisku článek, ve kterém je zmíněno také jméno autora projektu. „Tím se stal vídeňský architekt August Krumholz, odborník na školní stavby,“ prozrazuje Krsek.
Krumholz sice soutěž nevyhrál, získal druhé místo, ale městská rada si ho nakonec vybrala a podle jeho návrhů vznikl finální projekt. O rok později už stála hrubá stavba a za další rok se muzeum otevřelo.
„V objevené zprávě je pak zachované i jméno autora malířské výzdoby muzea, kterým byl teplický umělec Brunotte,“ doplňuje kurátor výstavy.
Kromě muzea výstava představuje vznik řady dalších staveb po celých Čechách, jejichž vznik iniciovali čeští Němci nebo se na nich podíleli, včetně kolonády v Karlových Varech či Národního divadla.
Počínající projev vymezování
Období od revoluce roku 1848 až do roku 1891 je přitom vybrané záměrně, protože na něm lze demonstrovat počínající vymezování se Čechů vůči Němcům a naopak.
„Pokud vypsali Češi architektonickou soutěž, musel být účastník Čech, pokud ji vypsali Němci, tak zase Němec. Architektura se stala projevem vymezování a nacionálního uvědomování,“ poukazuje Krsek.
Rok 1891 pak zapříčinil definitivní rozkol Čechů a Němců, rozdělil je odlišný pohled na přípravu Jubilejní výstavy.
Symbolem emancipačních snah českých Němců se stal i rytíř Roland, ochránce Němců, jehož postava se stávala součástí výzdoby měst, kde Němci tvořili většinu. Jedna je i součástí expozice.
„Socha Rolanda, která tvoří dominantu výstavy, stála na radnici v Liberci,“ dodává Krsek. Celá expozice je v Ústí nad Labem ke zhlédnutí do dubna.
