O konci války se Holzmann dozvěděl v Lotyšsku, kde ho sovětská armáda zajala a poslala na Sibiř.
Felix Holzmann, který se narodil v Teplicích a své dětství prožil s rodiči v Litoměřicích, svou vojenskou kariéru do své smrti v roce 2002 tajil a nikterak blíže ji nepředstavoval ani svým nejbližším.
„Jeho dcera nám vyprávěla hlavně o období, kdy ho mělo po konci války zajmout sovětské plavidlo na hlídkovém člunu a byl převezen na Sibiř. První záznam v českých archivech je z června v roce 1946 z vyšetřovací vazby v Jindřichově Hradci,“ uvedl vedoucí historického oddělení ústeckého muzea Martin Krsek.
Domů se dostal v zuboženém stavu
K německé národnosti se přihlásili Holzmannovi rodiče, kteří měli obchod v Litoměřicích. Ředitel ústeckého muzea Václav Houfek připomněl, že narukovat musel do armády každý občan nacistické Třetí říše, kterému přišel povolávací rozkaz. Holzmannovi bylo 19 let, když nejprve absolvoval polovojenskou pracovní službu a poté byl přidělen k námořnímu dělostřelectvu.
S armádou se od roku 1941 pohyboval u Severního a Baltského moře v polských městech Gdaňsk a Gdyně a německém Kielu, kde zažil dva těžké nálety. Na čas byl převelen do Francie a od května 1944 působil na východní frontě v Estonsku a Lotyšsku.
Krájejte tři dny starý housky. Kniha o Holzmannovi nabízí i neznámé scénky |
Sovětské jednotky v říjnu 1944 odřízly německé vojáky v tzv. kuronské kapse. „Informace o kapitulaci se tam k vojákům dostávala až se zpožděním 9. a 10. května,“ uvedl Krsek.
Ze Sibiře se Holzmann dostal rok po konci války. „Podle vyprávění rodiny putoval na hranice Československa několik měsíců. Tam přijela jeho sestra, aby potvrdila, že je to skutečně Felix Holzmann. V zuboženém stavu ho skoro nepoznala,“ uvedl Krsek.
Absolvent ústecké obchodní akademie měl převzít rodinnou firmu, kterou ale záhy zkonfiskovali komunisti a Holzmann si hledal živobytí. Úspěch mu přinesly scénky, v nichž ztvárnil natvrdlého chlapíka s kulatými obroučky a slamáčkem. Ke konci života pak bavil německé pasažéry zaoceánských lodí.
Prošetřován Státní bezpečností
Zatímco veřejnost se o působení komika v německé armádě dozvěděla kusé informace až po jeho smrti, tehdejší Státní bezpečnost o ní dobře věděla. Prošetřovala ho za šíření protirežimních řečí. Z dokumentů, které z německých archivů nyní získali ústečtí historici, vyplývá, že s nadšením asi nesloužil, dokonce byl výslovně nedoporučován k povýšení na svobodníka.
„Motivací k tomu, aby se stal bavičem, mohlo být i to, že chtěl odčinit to, čeho se musel účastnit. To už se ale asi nedozvíme,“ uvedl Houfek.
Historici nicméně v pátrání po podrobnostech k životu známého Severočecha pokračují. Na výstavě Námořníci z českých zemí a Ústecka si ještě do konce víkendu mohou návštěvníci prohlédnout mimo jiné fotografii Holzmanna ve vojenské uniformě, kterou muzejníci získali od jeho dcery.
