Má pravdu, pan majitel. Výhled z 21. patra skutečně zaslouží přívlastek parádní. Vrcholky Českého středohoří, jezero Most, hrad Hněvín... Chemička. V pozadí zvolna se zelenající Krušné hory. „Vždycky si budu stát za svým, že Most není ošklivé město. Není,“ prohodí Smolík, když se opře o zábradlí a pohledem přejede od právě rekonstruovaného kulturáku stojícího nedaleko ke vzdálenější panelákové čtvrti.
Ve městě patří mezi známé postavy. Úspěšný byznysmen tady vlastní řadu budov. Před 13 lety na jejich seznam přibylo i „eshádéčko“. Lidová přezdívka přežívající dodnes vychází ze zkratky SHD. Mrakodrap totiž postavili jako zázemí pro ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů, podniku dohlížejícího na celý severočeský uhelný revír. Budova dlouhá léta nosila název SHD Komes, než ji právě Smolík přejmenoval na SaS group Tower.
„Přes starý název jsme natáhli plachtu s novým jménem, ale vydržela asi měsíc. Zkusili jsme ji vrátit, ale za chvíli byla zase dole. Tak už na to kašleme. Kdyby se podařil můj záměr, stejně to bude vypadat úplně jinak než dneska,“ říká podnikatel a ukazuje při tom na střešní nástavbu, s níž má velké plány. Stejně jako s celým mrakodrapem, který nedávno oslavil kulatiny.
V rámci výstavby nového Mostu mělo vzniknout i sídlo dolů. Dostatečně reprezentativní, pochopitelně. Zvažovalo se několik míst, až volba padla na úplný střed města. Pod podobou administrativní budovy koncipované pro více než 500 zaměstnanců jsou podepsaní architekti Václav Krejčí, Jiří Fojt a Míťa Hejduk. Její stavba měla trvat maximálně deset let, nakonec se protáhla. Probíhala v letech 1970 až 1984. Kolaudace pak byla v dubnu 1985, tedy přesně před 40 lety.
Mrakodrapy i nové čtvrti. Podívejte se na projekty, které mají změnit Česko |
Mrakodrap ční do výšky 96 metrů a svého času byl nejvyšší v Československu. Má dvě podzemní a 23 nadzemních podlaží, kdy poslední dvě – výše zmíněná střešní nástavba – slouží momentálně čistě technickému zázemí.
Po revoluci se vlastnická struktura dolů výrazně proměňovala a společně s tím se měnilo i vlastnictví a využití objektu. Kancelářské prostory v něm si pronajímaly a pronajímají různé firmy. Aktuálně uvnitř najdeme i kadeřnictví nebo kosmetický salon.
Josef Smolík „eshádéčko“ koupil za zhruba 80 milionů korun. „I když bylo ve ztrátě, šlo o skvělou investici,“ podotýká majitel. Je celoživotní Mostečan a do mrakodrapu poprvé vstoupil jako malý kluk. V budově totiž pracoval jeho otec. „Když jsem mu řekl, že chci mrakodrap koupit, zeptal se mě, jestli jsem se nezbláznil.“
Některá patra zrekonstruoval, někde se ale prakticky od výstavby na nic nesáhlo a prostory by mohly „z fleku“ posloužit filmařům při natáčení nějakého retro snímku.
Většina budovy je aktuálně prázdná. „Momentálně je využitá asi tak ze čtyřiceti procent. Kancelářské prostory už zkrátka nemají takový potenciál. Zájem o ně pořád klesá,“ říká Smolík. I proto se rozhodl část objektu předělat na byty.
Přímo on už tady žije několik let. Jeho rozlehlý byt se nachází v desátém patře, což znamená, že si může užívat jednoho specifika – toto patro totiž jako jediné lemuje terasa. „S partnerkou jsme tady nadšení.“
Brno bude mít dvě věže. Hned vedle AZ Toweru vyroste nový český rekordman |
Přesto se v budoucnu možná přestěhují, dům však nezmění. „Střešní nástavbu bych chtěl celou prosklít a protáhnout výš. Střecha by neměla být rovná, ale šikmá. Z mrakodrapu bych tím chtěl udělat nejvyšší budovu v Česku, i když třeba jenom dočasně. A právě v té nástavbě bych chtěl mít byt. Je ale samozřejmě otázkou, jestli získám potřebná povolení,“ říká vystudovaný stavební inženýr.
Nyní je nejvyšší budovou v Česku AZ Tower v Brně se 111 metry. V příštích letech by ji ale měly překonat jiné stavby, z nichž žádná se ovšem zatím nestaví.
Jedno prý Smolík může tvrdit s jistotou – mostecký mrakodrap nikdy neprodá. „Už jsem měl až neuvěřitelnou nabídku. Když jsem řekl ne, moje ekonomka jenom nechápavě kroutila hlavou. Jenže to prostě nejde. Je jako moje dítě.“
